Asijské akciové trhy ve středu zaznamenaly převážně pokles, který následoval po utlumeném dni na Wall Street. Hlavním důvodem byla vlna prodejů v technologickém sektoru, jež zasáhla i evropské a americké trhy. Přestože americké futures zaznamenaly drobný nárůst a ceny ropy se zvýšily přibližně o jeden dolar za barel, nálada investorů v Asii zůstala opatrná. Největší vliv na vývoj trhů měla nejistota ohledně vztahů mezi Spojenými státy a Čínou. Americký prezident Donald Trump během setkání s republikánskými senátory v Bílém domě vyjádřil pochybnosti o tom, zda se vůbec uskuteční plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Možná se to nestane, možná se to nestane,“ řekl Trump, čímž posílil nervozitu na trzích. Zároveň ale dodal, že i přes nejistotu očekává „dobré výsledky“ z nadcházejících jednání s Čínou, která se mají uskutečnit v Jižní Koreji během jeho cesty po Asii. Trump v následujících dnech zamíří do Japonska a Jižní Koreje, kde plánuje dokončit podmínky investičních dohod zaměřených na zmírnění celních bariér. Tyto kroky by mohly mít dopad na průmyslové a exportní sektory obou zemí, které dlouhodobě trpí napětím kolem amerických cel. Na čínských trzích se nejistota rychle promítla do poklesu hlavních indexů. Hongkongský Hang Seng oslabil o 1 % na 25 769,83 bodu, zatímco šanghajský index Shanghai Composite klesl o 0,3 % na 3 903,01 bodu. Investoři zůstávají obezřetní, protože zpomalující domácí poptávka a geopolitické napětí zvyšují tlak na čínské akcie. V Japonsku kolísal hlavní index Nikkei 225 mezi drobnými zisky a ztrátami, nakonec se držel těsně pod hranicí 49 332 bodů. Ztráty technologických gigantů, jako je SoftBank Corp., jejíž akcie klesly o 4,8 %, stáhly trh dolů. Zajímavostí bylo, že japonský parlament právě zvolil Sanae Takaichi jako první ženu do funkce premiérky, což vyvolalo symbolickou naději na změnu, ale z hlediska trhu to nemělo zásadní dopad. Pozitivně působila pouze zpráva o růstu japonského exportu v září o 4,2 % meziročně, především díky silným dodávkám do Asie. Tento nárůst ale jen částečně vyrovnal 13% propad exportu do USA, kde dodávky automobilů klesly o 24 %. Automobilový sektor tak zůstává jedním z nejcitlivějších odvětví zasažených americkými cly. Australský S&P/ASX 200 ztratil 0,9 % na 9 012,30 bodu, zatímco jihokorejský Kospi si připsal 1 % na 3 861,65 bodu, a stal se tak jedním z mála světlejších míst dne. Investoři v Soulu ocenili stabilní domácí spotřebu a optimismus kolem polovodičového průmyslu. Na Wall Street zůstal vývoj smíšený. S&P 500 uzavřel jen těsně pod svým historickým maximem na úrovni 6 735,35 bodu, zatímco Dow Jones přidal 0,5 % a Nasdaq klesl o 0,2 %. Investoři zůstávají rozpolceni mezi pozitivními výsledky firem a obavami z nadhodnocených technologických titulů. Silným tahounem byl General Motors, který posílil o 15,1 % po oznámení lepších než očekávaných čtvrtletních výsledků a zvýšení celoročních prognóz. Naopak Alphabet (Google) oslabil o 2 % poté, co dosáhl nového historického maxima, což odstartovalo vybírání zisků. Podobný pokles postihl i Broadcom. Warner Bros. Discovery naopak vzrostl o 10,9 %, protože zvažuje přehodnocení svých plánů na restrukturalizaci a možný odprodej části aktivit. Analytici upozorňují, že současné valuace technologických společností jsou pod tlakem a investoři požadují konkrétní důkazy o udržitelném růstu zisků. Od dubna totiž index S&P 500 vzrostl o více než 35 %, což vyvolává otázky o přehřátí trhu. Situaci navíc komplikuje uzavření americké vlády, které zpožďuje zveřejňování důležitých ekonomických dat. To znesnadňuje rozhodování Federálnímu rezervnímu systému, jenž musí posoudit, zda je větším rizikem přetrvávající inflace, nebo zpomalující trh práce. Ministerstvo obchodu by mělo v pátek zveřejnit zprávu o spotřebitelských cenách, která naznačí, zda Fed přehodnotí svůj přístup k úrokovým sazbám. Na komoditních trzích zlato vzrostlo o 1,1 % na 4 152,70 USD za unci, přestože v předchozím dni kleslo o 5,7 %. Od začátku roku si však připisuje více než 56 %. Americká ropa WTI posílila o 98 centů na 58,22 USD za barel, zatímco Brent zdražil o 1 dolar na 62,32 USD. Na devizových trzích dolar mírně oslabil na 151,75 jenů a euro posílilo na 1,1610 USD. Celkově investoři sledují vývoj mezi Washingtonem a Pekingem, který zůstává klíčovým faktorem pro směr světových trhů. Každé Trumpovo prohlášení může krátkodobě rozkolísat asijské akcie i měnové trhy, což potvrzuje citlivost regionu na politické signály.