Klíčové body

Praha se cenami bytů vyrovnala Berlínu, Vídni i Madridu
Na koupi bytu v Česku je třeba 12 ročních platů
Nájemné v Praze zůstává nižší, ale rychle roste
Česko má páté nejhorší podmínky bydlení v EU

Ceny bytů v Praze se vyrovnaly západní Evropě, dostupnost bydlení zůstává problémem

Praha se cenami dotahuje na Berlín i Vídeň

Ceny bytů v Praze se v polovině letošního roku přiblížily úrovni vyspělých metropolí západní Evropy. Podle analýzy společnosti RE/MAX činila průměrná nabídková cena za metr čtvereční bytu v Praze 5739 eur, tedy přibližně 140 000 korun. Tato částka odpovídá cenám v Berlíně, Vídni či Madridu, a dlouhodobě převyšuje hodnoty bytů například v Barceloně nebo Římě.

<!– DIP popup–>

Zároveň platí, že průměrné mzdy v Česku jsou stále výrazně nižší než ve státech západní Evropy, což činí vlastnické bydlení pro mnoho domácností čím dál méně dostupné.

„V Česku zaznamenala Praha meziroční růst jak na trhu prodejů, tak i nájmů. Nejvýraznější zvýšení se týká cen bytů v obou segmentech. Nabídkové ceny bytů k prodeji vzrostly o 17 procent, zatímco nájemné se zvýšilo o 13 procent,“ uvedl Jan Hrubý, generální ředitel RE/MAX pro Česko a Slovensko. Podle něj růst cen žene především silná poptávka spojená s přílivem studentů a mladých profesionálů do hlavního města.

Byty v Praze dražší než v Barceloně či Římě

Porovnání jednotlivých měst ukazuje, že Praha patří mezi nejdražší města střední Evropy.

V Berlíně se metr čtvereční prodává za 5751 eur (140 000 Kč), ve Vídni za 5464 eur (133 000 Kč) a v Madridu za 6048 eur (147 000 Kč).
V Miláně činí průměrná cena 5550 eur (135 000 Kč), v Barceloně 4985 eur (121 000 Kč) a v Římě 3425 eur (83 000 Kč).

Na opačném konci žebříčku se nachází Turecko a Bulharsko, kde se ceny bytů pohybují pod hranicí 2400 eur za metr čtvereční (asi 58 000 Kč). Naopak nejdražším městem Evropy zůstává Mnichov, kde se byty prodávají za více než 8650 eur za metr čtvereční, tedy přes 210 000 korun.

Z čísel je patrné, že Praha se už cenově plně zařadila mezi vyspělé evropské metropole, aniž by jí odpovídala úroveň příjmů obyvatel.

Chcete využít této příležitosti?

Mzdy v Česku zaostávají, na byt je třeba dvanáct platů

Zásadní rozdíl mezi Českem a západní Evropou podle analýzy spočívá v dostupnosti vlastnického bydlení.
Zatímco v Itálii, Španělsku, Německu nebo Rakousku stačí na pořízení bytu zhruba šest ročních platů, v České republice je nutné v průměru dvanáct celoročních platů.

Podle údajů ČSÚ činil v polovině roku 2025 průměrný hrubý měsíční příjem v Česku 49 400 korun (zhruba 1976 eur). Naproti tomu podle Eurostatu dosahoval v Německu přes 4000 eur (97 300 Kč), v Rakousku 3800 eur (92 400 Kč), ve Francii okolo 3500 eur (85 100 Kč) a v Itálii přibližně 2500 eur (61 000 Kč).

Tento rozdíl ukazuje, že i když jsou cenové hladiny bydlení podobné, kupní síla českých domácností je zhruba poloviční. Získat hypotéku nebo našetřit na vlastní bydlení je tak v Praze mnohem náročnější než v západních městech, kde jsou mzdy i finanční stabilita domácností výrazně vyšší.

Nájemné zůstává nižší, ale roste

Zajímavým kontrastem je, že i přes vysoké ceny bytů zůstává nájemné v Praze stále relativně nižší než ve většině západoevropských měst.
Průměrná cena za pronájem metru čtverečního dosahuje 17 eur (414 Kč), zatímco v Berlíně nebo Miláně je to 21 eur (510 Kč), v Barceloně 22 eur (535 Kč) a v Madridu 23 eur (560 Kč).

Nižší úroveň nájmů odráží slabší kupní sílu Čechů, nikoli levnější bydlení jako takové. Podle Jana Hrubého zůstává poptávka po pronájmech mimořádně silná, především v Praze, Brně a dalších univerzitních městech, kde je velká konkurence o menší byty a nabídka zůstává omezená. Byty se často pronajímají téměř okamžitě po zveřejnění inzerátu.

Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který zpracovala Česká spořitelna s portálem Evropa v datech, patří Česko mezi země s nejhoršími podmínkami pro bydlení v EU. Celkově se umístilo na pátém nejhorším místě, přičemž asi desetina obyvatel vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů.

To podtrhuje, že vysoké ceny bytů v kombinaci s nízkými příjmy představují pro české domácnosti zásadní problém. I přes snahu developerů a růst nabídky se dostupnost bydlení nadále zhoršuje a v horizontu několika let se bez strukturálních změn na trhu pravděpodobně nevrátí na udržitelnou úroveň.

Ceny bytů v Praze se vyrovnaly západní Evropě, dostupnost bydlení zůstává problémem Praha se cenami dotahuje na Berlín i Vídeň Ceny bytů v Praze se v polovině letošního roku přiblížily úrovni vyspělých metropolí západní Evropy. Podle analýzy společnosti RE/MAX činila průměrná nabídková cena za metr čtvereční bytu v Praze 5739 eur, tedy přibližně 140 000 korun. Tato částka odpovídá cenám v Berlíně, Vídni či Madridu, a dlouhodobě převyšuje hodnoty bytů například v Barceloně nebo Římě. <!– DIP popup–> Zároveň platí, že průměrné mzdy v Česku jsou stále výrazně nižší než ve státech západní Evropy, což činí vlastnické bydlení pro mnoho domácností čím dál méně dostupné. „V Česku zaznamenala Praha meziroční růst jak na trhu prodejů, tak i nájmů. Nejvýraznější zvýšení se týká cen bytů v obou segmentech. Nabídkové ceny bytů k prodeji vzrostly o 17 procent, zatímco nájemné se zvýšilo o 13 procent,“ uvedl Jan Hrubý, generální ředitel RE/MAX pro Česko a Slovensko. Podle něj růst cen žene především silná poptávka spojená s přílivem studentů a mladých profesionálů do hlavního města. Byty v Praze dražší než v Barceloně či Římě Porovnání jednotlivých měst ukazuje, že Praha patří mezi nejdražší města střední Evropy. V Berlíně se metr čtvereční prodává za 5751 eur , ve Vídni za 5464 eur a v Madridu za 6048 eur .V Miláně činí průměrná cena 5550 eur , v Barceloně 4985 eur a v Římě 3425 eur . Na opačném konci žebříčku se nachází Turecko a Bulharsko, kde se ceny bytů pohybují pod hranicí 2400 eur za metr čtvereční . Naopak nejdražším městem Evropy zůstává Mnichov, kde se byty prodávají za více než 8650 eur za metr čtvereční, tedy přes 210 000 korun. Z čísel je patrné, že Praha se už cenově plně zařadila mezi vyspělé evropské metropole, aniž by jí odpovídala úroveň příjmů obyvatel. Chcete využít této příležitosti?Mzdy v Česku zaostávají, na byt je třeba dvanáct platů Zásadní rozdíl mezi Českem a západní Evropou podle analýzy spočívá v dostupnosti vlastnického bydlení.Zatímco v Itálii, Španělsku, Německu nebo Rakousku stačí na pořízení bytu zhruba šest ročních platů, v České republice je nutné v průměru dvanáct celoročních platů. Podle údajů ČSÚ činil v polovině roku 2025 průměrný hrubý měsíční příjem v Česku 49 400 korun . Naproti tomu podle Eurostatu dosahoval v Německu přes 4000 eur , v Rakousku 3800 eur , ve Francii okolo 3500 eur a v Itálii přibližně 2500 eur . Tento rozdíl ukazuje, že i když jsou cenové hladiny bydlení podobné, kupní síla českých domácností je zhruba poloviční. Získat hypotéku nebo našetřit na vlastní bydlení je tak v Praze mnohem náročnější než v západních městech, kde jsou mzdy i finanční stabilita domácností výrazně vyšší. Nájemné zůstává nižší, ale roste Zajímavým kontrastem je, že i přes vysoké ceny bytů zůstává nájemné v Praze stále relativně nižší než ve většině západoevropských měst.Průměrná cena za pronájem metru čtverečního dosahuje 17 eur , zatímco v Berlíně nebo Miláně je to 21 eur , v Barceloně 22 eur a v Madridu 23 eur . Nižší úroveň nájmů odráží slabší kupní sílu Čechů, nikoli levnější bydlení jako takové. Podle Jana Hrubého zůstává poptávka po pronájmech mimořádně silná, především v Praze, Brně a dalších univerzitních městech, kde je velká konkurence o menší byty a nabídka zůstává omezená. Byty se často pronajímají téměř okamžitě po zveřejnění inzerátu. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který zpracovala Česká spořitelna s portálem Evropa v datech, patří Česko mezi země s nejhoršími podmínkami pro bydlení v EU. Celkově se umístilo na pátém nejhorším místě, přičemž asi desetina obyvatel vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů. To podtrhuje, že vysoké ceny bytů v kombinaci s nízkými příjmy představují pro české domácnosti zásadní problém. I přes snahu developerů a růst nabídky se dostupnost bydlení nadále zhoršuje a v horizontu několika let se bez strukturálních změn na trhu pravděpodobně nevrátí na udržitelnou úroveň.