Klíčové body
- Donald Trump plánuje 100% cla a rozsáhlá vývozní omezení
- Čína reaguje odvetou, vyšetřuje Qualcomm a omezuje vývoz vzácných zemin
- Obchodní napětí se vrací navzdory ženevskému příměří z května
- Čína sází na tlak a diverzifikaci směrem k zemím globálního jihu
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se znovu vyostřilo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zavedení dodatečných 100% cel na čínský export. Peking na tento krok reagoval ostře a obvinil Washington z další eskalace obchodní války, která už několik let představuje klíčový zdroj nejistoty pro globální ekonomiku.
Čínské ministerstvo obchodu v neděli uvedlo, že od posledních obchodních jednání v Madridu minulý měsíc USA „neustále zavádějí nová omezení vůči Číně“, včetně zařazení čínských firem na černou listinu. Ministerstvo zdůraznilo, že „postoj Číny k celním válkám je konzistentní: nechceme bojovat, ale nebojíme se bojovat“.
Trump přitom v pátek oznámil, že kromě nových cel plánuje rozsáhlá exportní omezení, která se dotknou „prakticky všech produktů vyráběných“ v Číně – včetně klíčového softwaru a technologií. Tato opatření mají vstoupit v platnost nejpozději 1. listopadu.
Čína varovala, že vyhrožování cly „při každé příležitosti“ není správnou cestou, a pohrozila odvetnými opatřeními. Pokud budou Spojené státy pokračovat ve svém současném kurzu, Peking podle ministerstva „přijme rozhodná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.
Odvetná reakce Pekingu a napětí před setkáním lídrů
Trumpova hrozba následovala po sérii čínských protiopatření z posledních dnů. Peking rozšířil kontrolu vývozu vzácných zemin, strategických surovin klíčových pro výrobu čipů a baterií, a zavedl nová omezení na technologie a zařízení pro výrobu baterií. Čínské úřady rovněž zahájily antimonopolní vyšetřování společnosti Qualcomm

Podle analytiků tyto kroky slouží jako tlakový nástroj před očekávaným osobním setkáním Trumpa a Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji. Trump sám nejprve vyjádřil pochybnosti, zda se schůzka uskuteční, později však naznačil, že k ní pravděpodobně dojde.
Peking se zároveň snaží zklidnit obavy firem působících v Číně. Ministerstvo obchodu uvedlo, že dopad na dodavatelské řetězce bude „extrémně omezený“ a že všechny žádosti o civilní použití, které splňují předpisy, budou schváleny.
Čínští představitelé také obvinili USA, že „dlouhodobě zneužívají vývozní kontroly“ a uměle rozšiřují pojem národní bezpečnosti. Trumpovo vyjádření na jeho síti Truth Social tak podle čínské strany ohrožuje příměří, které obě země uzavřely letos v květnu v Ženevě.
Historie celních střetů a proměna strategií
Obchodní napětí mezi USA a Čínou má dlouhou historii. Po předchozí eskalaci během Trumpova prvního mandátu došlo v minulých měsících k určitému uvolnění, které mělo stabilizovat vzájemné vztahy. Nyní se však situace znovu vyhrotila.
Před uzavřením ženevského příměří uvalil Trump cla ve výši 145 % na čínské zboží, na což Čína odpověděla odvetnými cly ve výši 125 % na produkty pocházející z USA. Tento krok prakticky paralyzoval vzájemný obchod a způsobil výrazné ztráty na obou stranách.
Podle Fenga Chuchenga, zakládajícího partnera poradenské společnosti Hutong Research, se po madridských jednáních zdálo, že obě strany chtějí eskalaci zabránit. Situace se však změnila poté, co Spojené státy zpřísnily kontroly vývozu čínských firem – krok, který měl ztížit přístup Číny k technologiím potřebným pro vývoj pokročilých polovodičů.
Peking zároveň ostře kritizoval rozhodnutí Washingtonu zvýšit poplatky pro čínské lodě v amerických přístavech, které podle čínských představitelů jen prohlubují vzájemnou nedůvěru. Feng uvedl, že z pohledu Si Ťin-pchinga tyto kroky představují „zásadní eskalaci“ a další důkaz „nízké důvěryhodnosti Trumpovy administrativy“.
Z analýz vyplývá, že Peking znovu aktivoval strategii použitou už v roce 2018 – tedy nejprve eskalovat, aby donutil USA k jednání, místo pasivního čekání. Tento přístup má podle čínských expertů pomoci obnovit rovnováhu sil při vyjednávání.
Ekonomické dopady a širší geopolitické důsledky
Wang Dong z Pekingské univerzity uvedl, že Trumpovo překvapivé oznámení nových kontrol potvrzuje dlouhodobý pocit arogance a sebestřednosti na straně USA. Podle něj se Čína nyní snaží „vytvořit rovnější podmínky“ pro jednání mezi oběma velmocemi.
Další analytik, Wang Yiwei z Renmin University, upozornil, že čínský obchod se Spojenými státy klesá, zatímco roste směrem k zemím globálního jihu a účastníkům programu Belt and Road Initiative. To podle něj ukazuje, že Peking se postupně přizpůsobuje novým geopolitickým podmínkám a diverzifikuje své obchodní vztahy.
Na americké straně se zatím Bílý dům, obchodní zástupce ani ministerstvo financí k situaci nevyjádřili.

Podle Yanmei Xie z institutu Mercator Institute for China Studies sice Spojené státy mají vliv na globální obchod a obě země se navzájem omezují exportními kontrolami, ale Čína by mohla mít výhodu v oblasti korporátního sektoru. „V Číně působí mnohem více amerických společností než naopak,“ uvedla Xie a připomněla, že mezi nimi jsou i klíčoví hráči jako Apple
Cory Combs z pekingské poradenské firmy Trivium China dodal, že poslední eskalace, včetně Trumpovy hrozby odstoupení od jednání s čínským prezidentem, může přimět Peking k rychlé úpravě postoje. „Realisticky si myslím, že vedení v Pekingu samo přesně neví, co bude dál,“ uvedl Combs.
Situace tak zůstává velmi křehká. Na jedné straně Trump prosazuje tvrdý protekcionismus a zdůrazňuje americké zájmy, zatímco Čína se snaží ukázat jako stabilní a sebevědomý partner. Obě ekonomiky však čelí riziku, že prohlubující se obchodní konflikt naruší globální dodavatelské řetězce, zpomalí inovace a oslabí důvěru investorů po celém světě.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky