Americký dolar se ve čtvrtek stabilizoval poté, co investoři reagovali na rostoucí politické napětí v Evropě a Japonsku, zatímco ve Spojených státech pokračovalo uzavření federální vlády. Kombinace těchto faktorů udržela měnové trhy v napětí a podpořila defenzivní pozice investorů. Politická krize ve Francii nadále oslabuje euro V centru pozornosti evropských trhů se opět ocitla Francie, kde se politická situace po rezignaci premiéra Sébastiena Lecornua dostala do nové fáze nejistoty. Kancelář prezidenta Emmanuela Macrona oznámila, že během 48 hodin jmenuje nového předsedu vlády. Lecornuova vláda, která byla představena teprve krátce před rezignací, nedokázala získat podporu a situace tak znovu uvrhla druhou největší ekonomiku eurozóny do politické krize. Analytici z banky ING upozornili, že ačkoli se jedná o čistě domácí problém, jeho nepřímé dopady mohou zasáhnout širší eurozónu. Přímé rozšíření krize do dalších států se sice nečeká, ale oslabení důvěry v evropskou stabilitu může mít vliv na trhy i na sentiment investorů. V reakci na tyto události euro oslabilo o 0,1 % na 1,1622 USD a během týdne ztratilo přibližně 0,8 %. Ve středu navíc dosáhlo nejnižší úrovně od konce srpna, což ukazuje, že investoři vnímají aktuální situaci jako rizikovou. Politická nejistota tak dál podrývá měnu, která byla již dříve pod tlakem kvůli slabému ekonomickému růstu v eurozóně. Napětí v Japonsku a dopad na jen Na druhé straně světa se pozornost trhů obrátila k Japonsku, kde vítězství Sanae Takaichi v souboji o vedení vládní Liberálně demokratické strany vyvolalo nové otázky ohledně budoucí fiskální a měnové politiky. Očekává se, že Takaichi bude podporovat rozšiřování vládních výdajů a uvolněnější politiku ze strany Japonské centrální banky (BOJ). Spekulace o dalším zpřísňování politiky BOJ po jejím prvním zvýšení sazeb za 17 let na začátku roku 2025 ale postupně utichly. Tvůrci politiky zdůrazňují opatrnost – ekonomická dynamika zůstává křehká a prudší zásahy by mohly zbrzdit obnovu hospodářství. Podle analytiků banky MUFG tržní přehodnocení očekávání ohledně dalšího růstu sazeb nadále tlačí jen dolů a vytváří tlak i na měny dalších asijských ekonomik. Japonský jen se vůči dolaru naposledy obchodoval na úrovni 152,67 JPY, což je nejnižší hodnota od února. Za poslední týden ztratil vůči americké měně více než 3,6 %, což představuje jeho nejslabší výkon od začátku roku. Tento vývoj zároveň zvýšil tlak na japonské exportéry, kteří sice profitují z levnějšího jenu, ale čelí rostoucí volatilitě na devizových trzích. Dolar zůstává stabilní i přes uzavření vlády Americký dolarový index, který sleduje výkon měny vůči koši šesti hlavních měn, se v ranních hodinách prakticky nezměnil a zůstal poblíž 98,94 bodu. Během dřívější seance se krátce dotkl dvouletého maxima, což naznačuje, že investoři i přes globální politické otřesy nadále preferují dolar jako bezpečné útočiště. Napětí na trzích však zvyšuje prodloužené uzavření americké vlády, které trvá již více než týden. Tento stav způsobuje zpoždění klíčových ekonomických dat, což komplikuje odhad budoucí politiky Federálního rezervního systému (Fed). Bez aktuálních údajů o inflaci a zaměstnanosti se trh spoléhá především na zápisy a komentáře představitelů centrální banky. Podle zápisu z posledního zasedání Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) byli představitelé Fedu rozděleni ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb. Diskuse se soustředila na hledání rovnováhy mezi rizikem zpomalení trhu práce a přetrvávající inflací. Zatímco snížení sazeb by mohlo povzbudit investice a najímání nových pracovníků, zároveň by mohlo znovu rozhýbat cenové tlaky. Zápis ukazuje, že většina členů výboru považuje za „pravděpodobně vhodné“ dále uvolnit měnovou politiku do konce roku, ale přesné načasování i rozsah zůstávají nejasné. Trh tak i nadále spekuluje o dalším snížení sazeb, avšak bez jednoznačné shody. Fed zvažuje tempo snižování sazeb Analytici společnosti Capital Economics ve svém komentáři uvedli, že zápis z jednání potvrdil záměr většiny představitelů Fedu snížit sazby na neutrální úroveň, tedy na úroveň, která ani nepodporuje, ani nebrzdí širší ekonomiku. Důvodem je přetrvávající riziko zpomalení na trhu práce, který zůstává jedním z klíčových ukazatelů síly americké ekonomiky. Zároveň však velká část představitelů Fedu upozorňuje, že inflační rizika zůstávají reálná, a proto se centrální banka pravděpodobně rozhodne postupovat opatrněji, než naznačují tržní očekávání. Podle aktuálních odhadů zůstávají sázky na to, že Fed na svém nadcházejícím zasedání sníží sazby o 25 bazických bodů, prakticky beze změny. Vzhledem k nejistotě kolem americké politiky i globálních událostí investoři zůstávají v defenzivním režimu. Stabilizace dolaru tak odráží kombinaci faktorů – od vnitropolitického napětí v USA přes evropskou krizi až po nejistotu ohledně politiky BOJ. Dolar nadále těží ze svého postavení rezervní měny a zůstává hlavním ukazatelem důvěry v globální ekonomickou stabilitu.