Fed podruhé snižuje sazby a ukončuje kvantitativní zpřísňování
Federální rezervní systém Spojených států oznámil své druhé snížení úrokových sazeb v roce 2025, čímž posunul základní sazbu o 25 bazických bodů na rozmezí 3,75 % až 4 %.
Fed snížil úrokové sazby o 25 bazických bodů na rozmezí 3,75–4 %
Od prosince ukončí kvantitativní zpřísňování a přestane snižovat rozvahu
Jerome Powell upozornil na rozdílné názory uvnitř Fedu ohledně dalších kroků
Trhy reagovaly smíšeně, očekávání dalšího snížení sazeb v prosinci oslabila
Rozhodnutí odpovídá očekáváním trhu, avšak jeho doprovodná rétorika naznačila, že budoucí kroky centrální banky zůstávají nejisté. Spolu s tím Fed uvedl, že od 1. prosince plánuje ukončit proces snižování své rozvahy, čímž by mělo dojít k faktickému konci období kvantitativního zpřísňování, které trvalo od roku 2022.
První reakce finančních trhů byla umírněná. Akciové indexy po oznámení rozhodnutí zůstaly relativně stabilní, ale během tiskové konference předsedy Fedu Jeroma Powella se sentiment rychle změnil.
Jeho komentáře o rozdělených názorech uvnitř měnového výboru a o tom, že „další snížení sazeb je stále daleko od jistoty“, způsobily krátkodobý pokles trhů. Po chvíli Powell naznačil, že jádrová inflace PCE by mohla být po očištění o dopady cel „blízko 2 %“, což opět přineslo mírný růst. Nakonec však akcie uzavřely smíšeně poté, co předseda připustil, že „rostoucí počet členů FOMC“ upřednostňuje ponechání sazeb beze změny.
Zdroj: Getty images
Rozdělené názory uvnitř Fedu
Rozhodnutí snížit sazby bylo přijato ne zcela jednomyslně. Dva členové Federálního výboru pro volný trh (FOMC) hlasovali proti – prezident kansaské pobočky Fedu Jeff Schmid preferoval stabilní úroveň sazeb, zatímco guvernér Stephen Miran navrhoval agresivnější snížení o 50 bazických bodů. Tento rozkol odráží rostoucí nejistotu ohledně dalšího vývoje měnové politiky i ekonomiky samotné.
Fed přitom čelil mimořádně komplikovaným podmínkám. Jednalo se o první zasedání od roku 1995, které probíhalo během vládní odstávky. To znamenalo, že centrální bankéři měli k dispozici méně aktuálních dat, než bývá obvyklé. Například údaje o zaměstnanosti, inflaci a spotřebě z října nebyly v době jednání ještě k dispozici.
Ve svém prohlášení měnový výbor uvedl, že nezaměstnanost zůstává nízká, ačkoli rizika zpomalení trhu práce se podle něj „v posledních měsících zvýšila“. To naznačuje, že Fed sleduje možné ochlazení zaměstnanosti, aniž by zatím považoval situaci za kritickou.
Na finančních trzích bylo rozhodnutí Fedu široce očekávané. Kontrakty obchodované na platformě Robinhood Markets (HOOD) předem naznačovaly, že snížení sazeb o 25 bazických bodů je téměř jisté. Před zasedáním trh oceňoval 83% pravděpodobnost, že během roku 2025 dojde k dalšímu uvolnění politiky v celkovém rozsahu 75 bazických bodů.
Po tiskové konferenci se však nálada mírně změnila. Predikční trhy snížily očekávání dalšího snižování sazeb – pravděpodobnost, že k žádnému dalšímu kroku nedojde, vzrostla z 14 % na 27 %. Tento posun signalizuje, že investoři po Powellových slovech vnímají centrální banku jako opatrnější, než dříve očekávali.
Hlavní americké indexy reagovaly smíšeně: SPDR S&P 500 ETF (SPY) klesl o 0,11 % na 686,27 USD, zatímco výnosy státních dluhopisů zůstaly víceméně stabilní. Dolarový index se po krátkodobém oslabení vrátil k předchozí úrovni.
Odborníci se nyní soustředí na to, zda bude Fed ochoten pokračovat ve snižování sazeb už na prosincovém zasedání. Omair Sharif, prezident společnosti Inflation Insights, upozornil, že „pokud bude vláda stále v částečné odstávce a Fed nebude mít k dispozici oficiální ekonomická data za říjen a listopad, může být dosažení konsensu uvnitř výboru velmi obtížné“.
Ukončení kvantitativního zpřísňování
Vedle samotného snížení sazeb je zásadní i rozhodnutí Fedu zastavit proces kvantitativního zpřísňování (QT), tedy snižování velikosti rozvahy centrální banky. Od prosince tak Fed přestane aktivně prodávat státní dluhopisy a hypoteční cenné papíry, které od roku 2022 stahoval z trhu v rámci boje proti inflaci.
Tento krok je vnímán jako signál blížícího se konce restriktivní fáze měnové politiky, která trvala téměř tři roky. Podle ekonomů může ukončení QT přispět ke stabilizaci finančních podmínek a pomoci zabránit přehnanému zpomalení ekonomiky.
Fed přitom zůstává v obtížné pozici: inflace sice postupně klesá, ale stále se pohybuje nad 2% cílem. Zároveň je americká ekonomika překvapivě odolná, spotřebitelská poptávka silná a nezaměstnanost mimořádně nízká. To vytváří prostor pro různé interpretace, zda by měnová politika měla být dál uvolňována, nebo spíše ponechána stabilní.
Powell na tiskové konferenci uvedl, že „v tuto chvíli neexistuje jasný konsenzus“, a že centrální banka bude postupovat „zasedání po zasedání“, přičemž bude vycházet z nových dat o inflaci a zaměstnanosti.
Výhled do závěru roku
Trhy nyní sledují prosincové zasedání, které by mohlo naznačit směr pro první polovinu roku 2026. Pokud inflace zůstane stabilní a růst se nezpomalí, očekává se, že Fed provede ještě jedno menší snížení sazeb. Naopak v případě silnější ekonomické aktivity by centrální banka mohla přestat s dalším uvolňováním úplně.
Celkově lze říci, že Fed se snaží balancovat mezi dvěma riziky – na jedné straně příliš rychlého uvolnění, které by mohlo znovu rozpoutat inflační tlaky, a na straně druhé přílišné opatrnosti, jež by mohla poškodit trh práce a hospodářský růst.
Rozhodnutí z konce října tak nepředstavuje zásadní obrat, ale spíše krok směrem k normalizaci měnové politiky po několika letech turbulence. Ukončení kvantitativního zpřísňování a druhé snížení sazeb v roce potvrzují, že Fed se posouvá do fáze vyhodnocování dopadů svých opatření – a trhy budou pečlivě sledovat každý další krok.
Zdroj: Shutterstock
Rozhodnutí odpovídá očekáváním trhu, avšak jeho doprovodná rétorika naznačila, že budoucí kroky centrální banky zůstávají nejisté. Spolu s tím Fed uvedl, že od 1. prosince plánuje ukončit proces snižování své rozvahy, čímž by mělo dojít k faktickému konci období kvantitativního zpřísňování, které trvalo od roku 2022.První reakce finančních trhů byla umírněná. Akciové indexy po oznámení rozhodnutí zůstaly relativně stabilní, ale během tiskové konference předsedy Fedu Jeroma Powella se sentiment rychle změnil. Jeho komentáře o rozdělených názorech uvnitř měnového výboru a o tom, že „další snížení sazeb je stále daleko od jistoty“, způsobily krátkodobý pokles trhů. Po chvíli Powell naznačil, že jádrová inflace PCE by mohla být po očištění o dopady cel „blízko 2 %“, což opět přineslo mírný růst. Nakonec však akcie uzavřely smíšeně poté, co předseda připustil, že „rostoucí počet členů FOMC“ upřednostňuje ponechání sazeb beze změny.Rozdělené názory uvnitř FeduRozhodnutí snížit sazby bylo přijato ne zcela jednomyslně. Dva členové Federálního výboru pro volný trh hlasovali proti – prezident kansaské pobočky Fedu Jeff Schmid preferoval stabilní úroveň sazeb, zatímco guvernér Stephen Miran navrhoval agresivnější snížení o 50 bazických bodů. Tento rozkol odráží rostoucí nejistotu ohledně dalšího vývoje měnové politiky i ekonomiky samotné.Fed přitom čelil mimořádně komplikovaným podmínkám. Jednalo se o první zasedání od roku 1995, které probíhalo během vládní odstávky. To znamenalo, že centrální bankéři měli k dispozici méně aktuálních dat, než bývá obvyklé. Například údaje o zaměstnanosti, inflaci a spotřebě z října nebyly v době jednání ještě k dispozici.Ve svém prohlášení měnový výbor uvedl, že nezaměstnanost zůstává nízká, ačkoli rizika zpomalení trhu práce se podle něj „v posledních měsících zvýšila“. To naznačuje, že Fed sleduje možné ochlazení zaměstnanosti, aniž by zatím považoval situaci za kritickou.Chcete využít této příležitosti?Trhy reagují s opatrnostíNa finančních trzích bylo rozhodnutí Fedu široce očekávané. Kontrakty obchodované na platformě Robinhood Markets předem naznačovaly, že snížení sazeb o 25 bazických bodů je téměř jisté. Před zasedáním trh oceňoval 83% pravděpodobnost, že během roku 2025 dojde k dalšímu uvolnění politiky v celkovém rozsahu 75 bazických bodů.Po tiskové konferenci se však nálada mírně změnila. Predikční trhy snížily očekávání dalšího snižování sazeb – pravděpodobnost, že k žádnému dalšímu kroku nedojde, vzrostla z 14 % na 27 %. Tento posun signalizuje, že investoři po Powellových slovech vnímají centrální banku jako opatrnější, než dříve očekávali.Hlavní americké indexy reagovaly smíšeně: SPDR S&P 500 ETF klesl o 0,11 % na 686,27 USD, zatímco výnosy státních dluhopisů zůstaly víceméně stabilní. Dolarový index se po krátkodobém oslabení vrátil k předchozí úrovni.Odborníci se nyní soustředí na to, zda bude Fed ochoten pokračovat ve snižování sazeb už na prosincovém zasedání. Omair Sharif, prezident společnosti Inflation Insights, upozornil, že „pokud bude vláda stále v částečné odstávce a Fed nebude mít k dispozici oficiální ekonomická data za říjen a listopad, může být dosažení konsensu uvnitř výboru velmi obtížné“.Ukončení kvantitativního zpřísňováníVedle samotného snížení sazeb je zásadní i rozhodnutí Fedu zastavit proces kvantitativního zpřísňování , tedy snižování velikosti rozvahy centrální banky. Od prosince tak Fed přestane aktivně prodávat státní dluhopisy a hypoteční cenné papíry, které od roku 2022 stahoval z trhu v rámci boje proti inflaci.Tento krok je vnímán jako signál blížícího se konce restriktivní fáze měnové politiky, která trvala téměř tři roky. Podle ekonomů může ukončení QT přispět ke stabilizaci finančních podmínek a pomoci zabránit přehnanému zpomalení ekonomiky.Fed přitom zůstává v obtížné pozici: inflace sice postupně klesá, ale stále se pohybuje nad 2% cílem. Zároveň je americká ekonomika překvapivě odolná, spotřebitelská poptávka silná a nezaměstnanost mimořádně nízká. To vytváří prostor pro různé interpretace, zda by měnová politika měla být dál uvolňována, nebo spíše ponechána stabilní.Powell na tiskové konferenci uvedl, že „v tuto chvíli neexistuje jasný konsenzus“, a že centrální banka bude postupovat „zasedání po zasedání“, přičemž bude vycházet z nových dat o inflaci a zaměstnanosti.Výhled do závěru rokuTrhy nyní sledují prosincové zasedání, které by mohlo naznačit směr pro první polovinu roku 2026. Pokud inflace zůstane stabilní a růst se nezpomalí, očekává se, že Fed provede ještě jedno menší snížení sazeb. Naopak v případě silnější ekonomické aktivity by centrální banka mohla přestat s dalším uvolňováním úplně.Celkově lze říci, že Fed se snaží balancovat mezi dvěma riziky – na jedné straně příliš rychlého uvolnění, které by mohlo znovu rozpoutat inflační tlaky, a na straně druhé přílišné opatrnosti, jež by mohla poškodit trh práce a hospodářský růst.Rozhodnutí z konce října tak nepředstavuje zásadní obrat, ale spíše krok směrem k normalizaci měnové politiky po několika letech turbulence. Ukončení kvantitativního zpřísňování a druhé snížení sazeb v roce potvrzují, že Fed se posouvá do fáze vyhodnocování dopadů svých opatření – a trhy budou pečlivě sledovat každý další krok.
Společnost OpenAI, známá především díky svému modelu ChatGPT, dokončila zásadní restrukturalizaci, která znamená významný posun nejen pro samotnou firmu, ale...