Klíčové body
- Fed čelí tlaku na jasnější komunikaci v době ekonomické nejistoty
- Inflace v USA zůstává nad 2% cílem již více než čtyři roky
- Jerome Powell zdůrazňuje nutnost balancovat mezi inflací a zaměstnaností
Federální rezervní systém vedený Jeromem Powellem se ocitl v situaci, kdy musí reagovat na rozporné signály – zpomalující inflaci, ale zároveň přetrvávající cenové tlaky a silný trh práce. Autoři článku upozorňují, že Fed musí výrazně zpřesnit svou komunikaci, protože investoři se v současné „bezprecedentní“ situaci nemohou spoléhat na obvyklé modely ani očekávání.
Z pohledu investorů i ekonomů se americká ekonomika nachází mezi dvěma režimy. Na jedné straně ji brzdí nová obchodní a imigrační politika, rostoucí vládní zásahy a merkantilistický přístup k mezinárodnímu obchodu, které mohou dlouhodobě udržovat inflaci nad dvouprocentním cílem Fedu. Na straně druhé může uvolnění finančních regulací, rozmach umělé inteligence a inovace v oblasti digitálních plateb a finančních technologií zvýšit produktivitu a ziskovost amerických firem.
Problémem je, že Fed se v takto proměnlivém prostředí snaží zachovat stabilní signál o budoucím vývoji sazeb. Signalizace předvídatelného snižování úrokových sazeb však může být nebezpečná – ekonomika se ještě plně nepřizpůsobila dopadům změn v obchodních vztazích ani omezením migrace. Jakékoli příliš optimistické očekávání ohledně poklesu sazeb by proto mohlo vést k chybné interpretaci trhu.

Inflace zůstává nad cílem a rizika pro trhy rostou
Navzdory poklesu tempa růstu cen zůstává inflace nad cílem Fedu už více než čtyři roky. Podle ukazatelů Atlantské pobočky Fedu se většina měřených parametrů jádrové inflace pohybuje nad rozmezím odpovídajícím 2% ročnímu tempu. To znamená, že cenové tlaky nejsou plně pod kontrolou, a jakékoliv rychlé snížení sazeb by mohlo znovu roztočit inflační spirálu.
Ekonom Michael Gapen ze společnosti Morgan Stanley & Co. upozorňuje, že „ekonomika ještě plně neabsorbovala náklady obchodní a imigrační politiky“. Firmy podle něj zatím většinu těchto nákladů převzaly samy, ale není jisté, jak dlouho to dokážou, ani jak velkou část těchto nákladů nakonec přenášejí na spotřebitele.
Pokud by se ukázalo, že inflace zůstává trvale vyšší, mohla by se křivka forwardových sazeb prudce zploštit, což by zasáhlo riziková aktiva – zejména akcie, které se nyní obchodují za vysoké valuace. Tento scénář je podle autorů realistickým rizikem, pokud by Fed komunikoval příliš optimisticky a investoři by na to reagovali dalším růstem cen aktiv.
Silná poptávka a uvolněné podmínky podporují rekordní valuace
Na opačné straně spektra stojí argument, že ekonomika zůstává robustní. Bývalý prezident pobočky Fedu v St. Louis James Bullard, nyní děkan obchodní školy Mitch Daniels School of Business na Purdue University, připomíná, že poměr čistého jmění domácností k disponibilnímu příjmu se pohybuje na historických maximech. Finanční podmínky jsou podle něj velmi příznivé a další snižování sazeb by je ještě více uvolnilo, což by mohlo podpořit poptávku a posunout akcie na nová rekordní maxima.
Bullard k tomu dodává: „Ekonomika nevypadá, že by zpomalovala. Vidíme vysoké investice, silnou spotřebu a velmi vysoké ceny aktiv.“ Tento výrok vystihuje jádro problému – Fed se ocitá mezi tlakem na podporu zaměstnanosti a potřebou udržet cenovou stabilitu, přičemž oba cíle se mohou dostat do konfliktu.
Podle aktuálních dat se trhy již částečně přizpůsobily představě o brzkém snížení sazeb. Futures kontrakty nyní počítají se snížením o čtvrt procentního bodu na říjnovém i prosincovém zasedání Fedu a s dalšími dvěma sníženími během první poloviny příštího roku. Pokud by se tyto předpoklady naplnily, klesla by referenční úroková sazba na 3 % až 3,25 %, tedy úroveň, kterou Fed dlouhodobě považuje za neutrální.
Současně však trh stále reaguje na nedostatek kvalitních dat, způsobený částečným uzavřením vládních úřadů, což komplikuje práci analytiků i rozhodování samotného Fedu. Zpožděné nebo neúplné statistiky o inflaci, nezaměstnanosti a produkci vytvářejí informační vakuum, které může vést k mylným závěrům.
Fed by měl zvolit vyváženou a otevřenou komunikaci místo slibů
Podle autorů článku je nyní nejvhodnější strategií, aby Fed ve svých prosincových sděleních zaujal „agnostický symetrický postoj“. Jinými slovy – jasně vyjádřit, že všechny možnosti zůstávají otevřené. Fed by měl dát najevo, že může ponechat sazby beze změny, ale také je zvýšit či snížit, v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet ekonomická situace.
Takové sdělení by bylo upřímnější a odpovídalo by současné realitě, kdy se ekonomika stále přizpůsobuje novým podmínkám a kdy jsou dopady obchodní politiky i technologických změn stále obtížně měřitelné. Fed tak musí být flexibilní a zároveň transparentní, aby nedocházelo k dezinterpretaci jeho kroků.
Předseda Jerome Powell tuto pozici částečně naznačil, když řekl, že „musíme sledovat inflaci, ale zároveň nemůžeme ignorovat trh práce“. Právě tato rovnováha mezi maximální zaměstnaností a cenovou stabilitou bude určovat, jak se bude americká měnová politika v následujících měsících vyvíjet.
Fed tedy stojí před složitým úkolem – musí komunikovat opatrně, jasně a věrohodně, protože jeho slova mohou být pro trhy stejně důležitá jako samotné rozhodnutí o sazbách. V době, kdy investoři hledají orientaci ve světě rychlých změn a neúplných dat, může být kvalitní komunikace centrální banky tím nejdůležitějším nástrojem, který má k dispozici.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky



























