Český podnikatel Daniel Křetínský a jeho EP Group se definitivně stáhli z projektu ocelářské divize německé společnosti Thyssenkrupp (TKA). Poté, co skupina loni nashromáždila přibližně 20% podíl v divizi Thyssenkrupp Steel Europe (TKS), se nyní s německou stranou dohodla na jeho zpětném prodeji. Vložené prostředky tak budou Křetínskému vráceny. Informaci přinesla agentura Reuters, později ji potvrdil i mluvčí EP Group Daniel Častvaj. <!-- DIP popup--> Tento krok znamená konec plánů, podle nichž měl Křetínský postupně navýšit svůj podíl až na 50 % a vytvořit společný podnik s Thyssenkruppem. Místo toho se německá společnost začíná více orientovat na jednání s novým potenciálním zájemcem – indickou společností Jindal Steel International, která v září předložila nezávaznou nabídku na převzetí celé divize TKSE. Velkolepá vize společného podniku Křetínského strategie původně směřovala k vytvoření německo-českého ocelářského gigantu, který by v sobě spojil výrobu oceli a energetické aktivity. Od loňského nákupu pětinového podílu v TKSE se však jednání příliš nepohnula a budoucnost společného podniku se stávala stále méně reálnou. Ani jedna strana nikdy nezveřejnila konkrétní částku, za kterou EP Group podíl získala. Podle zdrojů agentury Reuters se však cena pohybovala kolem 140 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Prodej nyní ukončuje zdlouhavé vyjednávání a definitivně zavírá dveře plánovanému partnerství. Ve společném prohlášení obě strany uvedly, že EP Group respektuje rozhodnutí Thyssenkruppu soustředit se na jednání s Jindal Steel International. Německá společnost už delší dobu hledá cestu, jak se zbavit své ocelářské divize, kterou sama označuje za nestabilní byznys zatěžující celou skupinu. Zdroj: Getty Images Reakce trhu a investiční dopady Zpráva o odchodu Křetínského měla okamžitý vliv na obchodování s akciemi Thyssenkrupp na trhu Xetra ve Frankfurtu. Dopoledne akcie rostly téměř o dvě procenta a dostaly se na úroveň 12,55 eura, což bylo blízko šestiletého maxima. Po oznámení dohody se však obrátily směrem dolů a klesly zhruba na 12,20 eura, tedy o více než jedno procento. Krátkodobý pokles ale nevydržel. Během odpoledne se akcie opět stabilizovaly a vyšplhaly na denní maximum nad 12,70 eura. Tento vývoj ukazuje, že trh sice zprávu o ukončení spolupráce s Křetínským nejprve vnímal negativně, ale následně investoři ocenili možnost posunu v jednáních s novým zájemcem z Indie. Ocelářství v Evropě se ocitá pod tlakem Rozhodnutí Křetínského opustit projekt nelze vnímat izolovaně. Přichází v době, kdy evropský ocelářský sektor čelí výrazné nejistotě. Na výrobu oceli v Evropě doléhají zejména vysoké ceny energií, levný dovoz z Číny a zároveň zpoždění v oblasti dekarbonizace založené na vodíkových technologiích. Ocelářství je jedním z nejvíce emisně náročných průmyslů, a tlak na ekologickou transformaci proto neustále roste. Thyssenkrupp se už roky snaží nalézt řešení pro svou ocelářskou divizi, která je považována za slabý článek celé skupiny. Neúspěšné vyjednávání s Křetínským tak firmě může paradoxně uvolnit ruce pro jiné varianty, zejména pro možný prodej Jindal Steel International. Křetínský tak z německého ocelářského dobrodružství odchází bez ztrát, ale i bez naplnění ambice vybudovat významného hráče na evropském trhu. Thyssenkrupp naopak získává prostor jednat s novým partnerem, který může nabídnout odlišnou strategii pro budoucnost divize TKSE. Další vývoj a možné scénáře Odchod Křetínského z Thyssenkrupp Steel Europe tak ukazuje, jak složité je v současné době uzavírat dlouhodobá partnerství v ocelářském sektoru. Kombinace politických tlaků, ekonomické nejistoty a technologických změn způsobuje, že velké projekty narážejí na překážky, které před několika lety nebyly tak zřejmé. Thyssenkrupp proto hledá investora, který bude nejen kapitálově silný, ale zároveň ochotný sdílet náklady na transformaci výroby směrem k udržitelnějším technologiím. Pro samotného Křetínského může být tento krok spíše taktickým ústupem než definitivním odchodem z evropského ocelářství. Jeho skupina má za sebou celou řadu akvizic v energetice a průmyslu a není vyloučeno, že bude hledat příležitosti jinde, kde může dosáhnout rychlejší dohody a vyšší návratnosti. Přestože se tentokrát projekt s Thyssenkruppem nenaplnil, zkušenost z jednání s německým průmyslovým gigantem může být cennou lekcí pro budoucí vyjednávání. Z pohledu německého podniku může být navázání kontaktu s indickou Jindal Steel International začátkem nové kapitoly. Indičtí investoři mají zájem o expanzi do Evropy a mohou přinést finanční prostředky i technologické know-how. Pokud by dohoda nakonec proběhla, mohlo by to posílit konkurenceschopnost TKSE v globálním měřítku a zajistit stabilnější budoucnost celé divize. Pro evropské ocelářství jako celek bude příštích několik let klíčových. Úspěch bude záviset na schopnosti firem zvládnout tlak rostoucích nákladů, přizpůsobit se dovozní konkurenci a zároveň investovat do dekarbonizačních technologií. Rozhodnutí Křetínského tak není jen příběhem o jedné neuskutečněné akvizici, ale také symbolem širších změn, které se odehrávají v těžkém průmyslu napříč kontinentem.