OPEC zvažuje zvýšení těžby, ropa klesá i přes naději na dohodu USA a Číny
Ceny ropy v úterý mírně oslabily, když se proti sobě postavily dva zásadní faktory - optimismus ohledně možné obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou a zároveň zprávy, že aliance OPEC+ zvažuje zvýšení produkce.
OPEC+ zvažuje zvýšení těžby, což brzdí růst cen ropy
Naděje na obchodní dohodu mezi USA a Čínou podporuje tržní optimismus
Sankce USA proti ruským ropným gigantům mají zatím jen krátkodobý dopad
Trh balancuje mezi přebytkem nabídky a vírou v oživení globální poptávky
Trh tak balancuje mezi nadějí na oživení poptávky a obavami z přebytku nabídky, což drží ceny v úzkém rozpětí.
Futures na ropu Brent klesly o 3 centy na 65,59 USD za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se snížila o 5 centů na 61,26 USD. I když jde o malý pokles, investoři se podle analytiků z banky ANZ snaží vyhodnotit, jak velký vliv budou mít geopolitické události na další vývoj cen komodity.
OPEC+ naznačuje návrat k vyšší produkci
Klíčovým faktorem, který v posledních dnech brzdí růst cen, je především postoj OPEC+, tedy skupiny zemí vyvážejících ropu a jejich spojenců včetně Ruska. Podle informací ze čtyř zdrojů obeznámených s jednáními se organizace přiklání k tomu, že by v prosinci mohla přistoupit k dalšímu mírnému navýšení produkce. Tento krok by znamenal pokračování postupného uvolňování těžebních omezení, která OPEC+ zavedla v době pandemie, aby zabránila propadu cen.
Zdroj: Getty Images
Od dubna skupina pomalu snižuje rozsah těchto škrtů, a to s odkazem na postupně rostoucí poptávku po ropě i obnovující se globální ekonomiku. Přesto však nadále panují obavy, že pokud OPEC zvýší produkci příliš rychle, může dojít k opětovnému přesycení trhu.
Trump, Si Ťin-pching a naděje na obchodní průlom
Proti tlaku na pokles cen stojí rostoucí optimismus ohledně obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími spotřebiteli ropy na světě. Prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se mají ve čtvrtek setkat v Jižní Koreji, kde by mohli oznámit rámcovou dohodu o odstranění některých celních bariér.
Podle čínského ministra zahraničí Wang Yiho je Peking připraven „na interakce na vysoké úrovni“ a doufá, že Washington projeví ochotu k vzájemným ústupkům. Tato rétorika podpořila náladu na trzích, které vnímají možné zlepšení vztahů mezi oběma ekonomikami jako krok, jenž by mohl posílit globální obchodní aktivitu a tím i poptávku po ropě.
Minulý týden přitom ceny ropy zaznamenaly největší týdenní zisky od června, když Brent i WTI výrazně posílily v reakci na nové sankce, které Trumpova administrativa uvalila na Rusko kvůli jeho aktivitám na Ukrajině.
Nové americké sankce se zaměřily zejména na ropné giganty Lukoil a Rosneft, čímž Washington zasadil další úder ruskému energetickému sektoru. Krátce po oznámení sankcí reagovala společnost Lukoil oznámením, že prodá svá mezinárodní aktiva – jde o největší krok ruské ropné společnosti od začátku války na Ukrajině v roce 2022.
Analytici ale upozorňují, že dopad sankcí bude pravděpodobně krátkodobý. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) sice mohou opatření dočasně zvýšit ceny ropy, jejich účinek však bude omezený kvůli nadbytečné výrobní kapacitě a možnosti jiných producentů nahradit výpadky. „Přebytek nabídky zůstává klíčovým faktorem, který bude v následujících týdnech brzdit růst cen,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Zdroj: Getty Images
Podobný názor vyjádřila i investiční společnost Haitong Securities, která ve své zprávě uvedla, že „jakékoli střednědobé až dlouhodobé ztráty dodávek se jeví jako omezené“ a že „nadměrná nabídka pravděpodobně vyvolá tlak směrem dolů na ceny“.
Trh hledá rovnováhu mezi politikou a poptávkou
Ropný trh se tak aktuálně nachází v delikátní rovnováze. Na jedné straně působí geopolitické faktory – od amerických sankcí po možné zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem – a na straně druhé čistě tržní síly v podobě produkčních rozhodnutí OPEC+.
Zatímco investoři doufají, že případná obchodní dohoda podpoří světovou ekonomiku a poptávku po energiích, obavy z rostoucí nabídky stále drží růst cen na uzdě. Očekává se, že nadcházející setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji i prosincové rozhodnutí OPEC+ naznačí, kterým směrem se trh vydá v posledních týdnech roku.
Trh tak balancuje mezi nadějí na oživení poptávky a obavami z přebytku nabídky, což drží ceny v úzkém rozpětí.Futures na ropu Brent klesly o 3 centy na 65,59 USD za barel a americká lehká ropa West Texas Intermediate se snížila o 5 centů na 61,26 USD. I když jde o malý pokles, investoři se podle analytiků z banky ANZ snaží vyhodnotit, jak velký vliv budou mít geopolitické události na další vývoj cen komodity.OPEC+ naznačuje návrat k vyšší produkciKlíčovým faktorem, který v posledních dnech brzdí růst cen, je především postoj OPEC+, tedy skupiny zemí vyvážejících ropu a jejich spojenců včetně Ruska. Podle informací ze čtyř zdrojů obeznámených s jednáními se organizace přiklání k tomu, že by v prosinci mohla přistoupit k dalšímu mírnému navýšení produkce. Tento krok by znamenal pokračování postupného uvolňování těžebních omezení, která OPEC+ zavedla v době pandemie, aby zabránila propadu cen.Od dubna skupina pomalu snižuje rozsah těchto škrtů, a to s odkazem na postupně rostoucí poptávku po ropě i obnovující se globální ekonomiku. Přesto však nadále panují obavy, že pokud OPEC zvýší produkci příliš rychle, může dojít k opětovnému přesycení trhu.Trump, Si Ťin-pching a naděje na obchodní průlomProti tlaku na pokles cen stojí rostoucí optimismus ohledně obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou, dvěma největšími spotřebiteli ropy na světě. Prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se mají ve čtvrtek setkat v Jižní Koreji, kde by mohli oznámit rámcovou dohodu o odstranění některých celních bariér.Podle čínského ministra zahraničí Wang Yiho je Peking připraven „na interakce na vysoké úrovni“ a doufá, že Washington projeví ochotu k vzájemným ústupkům. Tato rétorika podpořila náladu na trzích, které vnímají možné zlepšení vztahů mezi oběma ekonomikami jako krok, jenž by mohl posílit globální obchodní aktivitu a tím i poptávku po ropě.Minulý týden přitom ceny ropy zaznamenaly největší týdenní zisky od června, když Brent i WTI výrazně posílily v reakci na nové sankce, které Trumpova administrativa uvalila na Rusko kvůli jeho aktivitám na Ukrajině.Chcete využít této příležitosti?Sankce proti Rusku a dopad na trhNové americké sankce se zaměřily zejména na ropné giganty Lukoil a Rosneft, čímž Washington zasadil další úder ruskému energetickému sektoru. Krátce po oznámení sankcí reagovala společnost Lukoil oznámením, že prodá svá mezinárodní aktiva – jde o největší krok ruské ropné společnosti od začátku války na Ukrajině v roce 2022.Analytici ale upozorňují, že dopad sankcí bude pravděpodobně krátkodobý. Podle Mezinárodní energetické agentury sice mohou opatření dočasně zvýšit ceny ropy, jejich účinek však bude omezený kvůli nadbytečné výrobní kapacitě a možnosti jiných producentů nahradit výpadky. „Přebytek nabídky zůstává klíčovým faktorem, který bude v následujících týdnech brzdit růst cen,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.Podobný názor vyjádřila i investiční společnost Haitong Securities, která ve své zprávě uvedla, že „jakékoli střednědobé až dlouhodobé ztráty dodávek se jeví jako omezené“ a že „nadměrná nabídka pravděpodobně vyvolá tlak směrem dolů na ceny“.Trh hledá rovnováhu mezi politikou a poptávkouRopný trh se tak aktuálně nachází v delikátní rovnováze. Na jedné straně působí geopolitické faktory – od amerických sankcí po možné zlepšení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem – a na straně druhé čistě tržní síly v podobě produkčních rozhodnutí OPEC+.Zatímco investoři doufají, že případná obchodní dohoda podpoří světovou ekonomiku a poptávku po energiích, obavy z rostoucí nabídky stále drží růst cen na uzdě. Očekává se, že nadcházející setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji i prosincové rozhodnutí OPEC+ naznačí, kterým směrem se trh vydá v posledních týdnech roku.