V historii akciových trhů se právě v tomto období odehrály některé z nejdramatičtějších pádů — například slavný krach v roce 1929 či další v roce 1987. Na první pohled by se mohlo zdát, že právě říjen je „prokletý“ měsíc, kterého by se investoři měli bát. Ale jak ukazují dlouhodobá data, skutečnost může být mnohem méně dramatická, než se zdá.

Analýza indexu Dow Jones Industrial Average, která sleduje vývoj amerických akcií od roku 1896, ukazuje, že říjen má v průměru o 21 % vyšší směrodatnou odchylku denních pohybů než ostatní měsíce. Jinými slovy – výkyvy jsou v říjnu skutečně častější a prudší.

Pokud z historických dat odstraníme extrémní roky 1929, 1987 a 2008 – tedy období velkých tržních krachů a finanční krize – zůstává říjen stále nejvolatilnějším měsícem roku, i když s menším rozdílem, přibližně o 11 % vyšší než průměr. Statisticky je tento rozdíl významný na úrovni spolehlivosti 95 %, což znamená, že pravděpodobnost, že jde o náhodu, je poměrně malá.

Přesto, jak upozorňuje autor analýzy Mark Hulbert, samotná statistická významnost ještě neznamená, že existuje skutečný ekonomický důvod. Volatilita bez logického vysvětlení může být jen náhodnou korelací – podobně jako mnoho jiných fenoménů, které na první pohled dávají smysl, ale v realitě nemají žádnou příčinnou souvislost.

Hledání příčiny říjnové „kletby“

Otázka tedy zní: proč právě říjen? Proč by se investoři měli obávat právě tohoto měsíce víc než jiných?

Jedním z nejčastěji citovaných vysvětlení bývá daňová reforma z roku 1986, která stanovila, že všechny americké podílové fondy musí uzavírat daňový rok k 31. říjnu. Fondy jsou zároveň povinny rozdělit mezi investory nejméně 98 % kapitálových zisků dosažených v průběhu roku. Tento systém podle některých ekonomů vedl ke zvýšenému přeskupování portfolií na konci října, což mohlo způsobovat prudší výkyvy na trzích.

Jenže data tento argument příliš nepodporují. Pokud by tato daňová změna skutečně ovlivnila volatilitu, měla by být po roce 1986 ještě vyšší než dříve. Statistiky však ukazují opak — říjnová volatilita po roce 1986 dokonce mírně oslabila.

Dalším vysvětlením bývá tvrzení, že v říjnu panuje větší ekonomická nejistota, protože právě v tomto období probíhá třetí výsledková sezóna roku. Společnosti zveřejňují své čtvrtletní výsledky, investoři revidují očekávání a analytici se snaží odhadnout vývoj zisků do konce roku. Na první pohled by tedy říjen mohl působit jako logický měsíc zvýšené aktivity a napětí na trzích.

Ani tato hypotéza však nemá pevnou oporu v datech. Index ekonomické nejistoty USA, který vytvořili ekonomové Scott Baker (Northwestern University), Nicholas Bloom (Stanford University) a Steven Davis (University of Chicago), ukazuje, že úroveň ekonomické nejistoty byla od roku 1900 v říjnu v průměru o 3 % nižší než v ostatních měsících. Z toho vyplývá, že zvýšená volatilita října se nevysvětluje vyšší nejistotou, jak by se dalo očekávat.

Emoce, očekávání a psychologie trhu

Možná nejpravděpodobnějším vysvětlením je spíše psychologie investorů. Historie října jako měsíce velkých pádů může sama o sobě vyvolávat zvýšené napětí a obavy. Každý rok se v médiích objevují titulky varující před „říjnovým syndromem“ a investoři si podvědomě vybavují rok 1929 nebo 1987. Tento efekt může vést ke zvýšené nervozitě, většímu objemu obchodů a tím pádem i k větším cenovým výkyvům – sebenaplňující proroctví v praxi.

Hulbert připomíná, že trh má tendenci vnímat náhody jako vzorce. Investoři se často snaží hledat smysl i tam, kde žádný není. Historická fakta tak mohou vytvářet iluzorní spojitosti, které pak formují chování trhu. Říjen se tak stal symbolem volatility z velké části kvůli své reputaci, nikoli kvůli ekonomické realitě.

Když se podíváme na dlouhodobá data, i přes občasné propady bývá říjen často měsícem, po němž následují období růstu. Například po krachu v roce 1987 trhy během několika měsíců znovu výrazně posílily. A podobně po finanční krizi v roce 2008 začal trh růst ještě před koncem roku.

Co by měl investor dělat v říjnu

Z praktického hlediska tedy říjen neznamená, že by investoři měli panikařit nebo utíkat z trhu. Naopak – podle Hulberta by se měli soustředit na fundamentální faktory, jako jsou firemní výsledky, měnová politika Fedu a makroekonomické ukazatele, místo aby reagovali na sezónní obavy.

Vysoká volatilita může být pro dlouhodobé investory dokonce příležitostí. Krátkodobé výprodeje často nabízejí možnost nakoupit kvalitní akcie se slevou. Klíčem je zachovat klid, mít jasnou strategii a neřídit se emocemi.

Mark Hulbert uzavírá, že říjen si sice svou pověst „neklidného měsíce“ zasloužil díky několika historickým událostem, ale neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by byl ze své podstaty rizikovější než jiné měsíce. Dokud se nenajde reálné teoretické vysvětlení, jsou všechny řeči o říjnové volatilitě spíše legendou než ekonomickou realitou.

Zkrátka – říjen není pro akciové trhy hrozbou, ale jen dalším testem trpělivosti investorů.