Velké ropné společnosti čelí zásadní zkoušce. Po letech mimořádných zisků, kdy ropa v důsledku geopolitických šoků vystřelila na rekordní ceny, přichází období ochlazení. Ceny ropy klesají, poptávka se stabilizuje a investoři začínají zpochybňovat udržitelnost štědrých dividend a zpětných odkupů akcií. Energetické supervelmoci jako Exxon Mobil, Chevron, Shell, BP a TotalEnergies se tak musejí rozhodnout, zda zachovat loajalitu akcionářů, nebo chránit své bilance v době, kdy se trh s ropou znovu proměňuje. Ještě před dvěma lety situace vypadala zcela jinak. Rok 2022 přinesl ropným společnostem nebývalé bohatství – pět největších západních producentů dosáhlo souhrnného zisku téměř 200 miliard dolarů. Růst cen po ruské invazi na Ukrajinu zajistil mimořádné tržby, a společnosti tak mohly odměnit akcionáře prostřednictvím vysokých dividend a rozsáhlých zpětných odkupů akcií. OSN tehdy tento jev kritizovala jako „obrovské zisky“, které přicházejí na úkor energetické dostupnosti pro spotřebitele. Dnes se však nálada dramaticky změnila. Ceny ropy Brent klesly zpět k úrovním okolo 63–65 dolarů za barel, zatímco americká WTI se obchoduje pod hranicí 60 dolarů. Tyto hodnoty, byť stále ziskové, už nedávají takový prostor pro velkorysou dividendovou politiku, jakou si investoři zvykli vídat. „Podíl hotovostních výnosů na peněžních tocích z provozní činnosti (CFFO) se u některých energetických společností vyšplhal až na 50 %, což je na hranici udržitelnosti,“ vysvětluje Maurizio Carulli, globální energetický analytik ze společnosti Quilter Cheviot. Podle něj je v prostředí nižších cen ropy udržování tak vysokých výplat rizikem, které by mohlo vést k nárůstu zadlužení nad zdravou úroveň. BP i TotalEnergies už na situaci reagovaly. BP v dubnu oznámila snížení zpětného odkupu akcií na 750 milionů dolarů, tedy méně než polovinu oproti předchozímu čtvrtletí. TotalEnergies zase upravila tempo odkupu, aby si zachovala „manévrovací prostor v nejistém ekonomickém a geopolitickém prostředí“. Carulli tato rozhodnutí označuje za „rozumný obrat“ a očekává, že i další ropní giganti budou muset následovat podobnou cestu. Podle Thomase Watterse ze společnosti S&P Global Ratings je tlak na snižování nákladů nevyhnutelný. „Ceny ropy se mohou příští rok propadnout až k 50 dolarům za barel, pokud OPEC uvolní přebytečné kapacity a zásoby porostou,“ uvedl pro CNBC. Watters dodal, že mnohé firmy budou muset omezit kapitálové výdaje, restrukturalizovat provoz a hledat úspory i v zaměstnanosti. Nejcitlivější téma pro investory ale zůstává dividenda. Omezit zpětný odkup akcií je relativně snadné – investoři jej berou jako doplněk, nikoli jako závazek. Snížení dividend by však bylo zcela jiný příběh. „Snížení dividend by způsobilo otřesy na Wall Street,“ upozorňuje Clark Williams-Derry, analytik energetického financování v neziskové organizaci IEEFA. „Zpětný odkup je třešnička na dortu, ale dividenda je samotný dort.“ Historie nabízí varovný příklad. Saudi Aramco, největší producent ropy na světě, snížila letos své dividendy – a trh na to reagoval okamžitým poklesem ceny akcií. Williams-Derry dodává, že podobný scénář by si soukromé ropné společnosti Západu rozhodně nepřály zopakovat. Podle něj nyní stojí ropní giganti před třemi zásadními otázkami: Budou si brát nové úvěry, aby mohly nadále financovat výplaty akcionářům? Omezí zpětné odkupy akcií, a tím ztratí jeden z nástrojů na podporu ceny svých akcií? Nebo raději sníží těžbu, čímž by ovlivnily produkci i budoucí růst? „Každá volba s sebou nese rizika – a bez ohledu na to, jak se rozhodnou, někteří investoři budou nespokojeni,“ dodává Williams-Derry. Přesto někteří analytici varují před přílišným pesimismem. Peter Low ze společnosti Rothschild & Co Redburn uvedl, že situace zatím není zdaleka tak špatná, jak se očekávalo. „Ceny ropy si udržely odolnost déle, než kdokoli předpokládal. Ještě v dubnu se mluvilo o přebytku a nadměrné nabídce, ale trh zůstal relativně stabilní v pásmu 65–70 dolarů,“ řekl Low v rozhovoru pro CNBC. Nicméně i on připouští, že čtvrté čtvrtletí letošního roku bude pro ropné společnosti klíčové. „Otázkou je, do jaké míry budou muset snížit výplaty a zpětné odkupy, aby reflektovaly slabší prostředí. Pravděpodobně si počkají, jak se situace vyvine, a rozhodnutí padne až koncem roku,“ doplnil. Výsledková sezóna to potvrdí. TotalEnergies a Shell zveřejní své čtvrtletní výsledky 30. října, Exxon Mobil a Chevron o den později. BP oznámí výsledky 4. listopadu. Investoři budou sledovat především volný peněžní tok a kapitálovou disciplínu, tedy dva ukazatele, které naznačí, jak dlouho si ropné společnosti mohou dovolit být štědré. Na globální úrovni mezitím pokračuje tlak na přechod k čistším zdrojům energie. Západní ropné společnosti tak musí balancovat mezi krátkodobými zisky a dlouhodobou strategií transformace. V době, kdy zelená energetika získává na síle a vlády omezují investice do fosilních paliv, se stává stále náročnější obhájit, proč držet kapitál v tradičních ropných projektech. A tak, jak kdysi éra „obrovských zisků“ přišla s explozí cen po ruské invazi, dnes se zvolna uzavírá. V centru pozornosti už nejsou rekordní dividendy, ale přežití v době levnější ropy, přísnější regulace a sílící konkurence obnovitelných zdrojů.