Navzdory masivním investicím technologických gigantů do datových center a čipů, které mají pohánět rozvoj umělé inteligence, se jejich skutečný dopad na širší ekonomiku zdá být přeceňován. Ekonomové z investiční banky Barclays, vedení Jonathanem Millerem, upozorňují, že současná vlna výdajů spojených s AI sice vyvolává pozornost médií i investorů, ale ve srovnání s historickými investičními cykly zůstává její makroekonomický přínos zatím omezený. Podle Barclays veřejná debata často přehání význam kapitálových výdajů tzv. hyperscalerů, tedy největších poskytovatelů cloudových služeb, jako jsou Meta Platforms (META), Alphabet (GOOG) (GOOGL), Amazon (AMZN), Microsoft (MSFT) a Oracle (ORCL). Tito technologičtí lídři v posledních letech investují stovky miliard dolarů do budování datových center a vývoje pokročilých čipů, které mají podpořit rozvoj generativní umělé inteligence. Podle ekonomů je však tento objem výdajů třeba zasadit do širšího kontextu. Celkové kapitálové výdaje ve Spojených státech dosahují každý rok více než 4 biliony dolarů, takže i masivní AI investice tvoří jen malou část celkového hospodářského obrazu. Jinými slovy, vliv hyperscalerů na růst HDP je v absolutním měřítku relativně malý, zejména pokud se zohlední stagnující investiční aktivita v jiných částech ekonomiky. Barclays odhaduje, že pět největších technologických firem zvýší do roku 2027 své kapitálové výdaje zhruba o 30 %. To sice zní jako působivé číslo, ale ve skutečnosti jde o zpomalení tempa růstu oproti letům 2024 a 2025, kdy investice prudce rostly v důsledku nástupu generativní AI a prudkého rozmachu poptávky po výpočetním výkonu. Ekonomové proto tvrdí, že „většina impulsu pro růst agregátní poptávky z těchto výdajů je už za námi“. Historické srovnání ukazuje mnohem silnější investiční vlny Zatímco současná vlna výdajů na AI působí z pohledu technologického sektoru impozantně, z makroekonomického pohledu jde o poměrně umírněný růst. Barclays připomíná, že během internetového boomu na přelomu tisíciletí se tempo fixních podnikových investic zdvojnásobilo během sedmi let, což odpovídalo 12% ročnímu růstu. Naproti tomu v první polovině roku 2025 vzrostly fixní investice podniků pouze o 8,1 %. Podobné investiční cykly, kdy podnikové výdaje rostly dvouciferným tempem, byly zaznamenány i v jiných obdobích – například na začátku 60. let či v první dekádě nového tisíciletí. Současný boom v oblasti umělé inteligence se tedy z historického hlediska nejeví jako mimořádný ani v tempu, ani v rozsahu. Když ekonomové Barclays kvantifikovali dopad výdajů na AI na hrubý domácí produkt (HDP), dospěli k závěru, že v první polovině roku 2025 přispěly k růstu HDP přibližně 0,8 procentního bodu. Tento příspěvek je pozitivní, ale nikoli zásadní, zejména v porovnání s jinými faktory, které ovlivňují hospodářský výkon USA, jako jsou spotřebitelské výdaje nebo fiskální politika. Multiplikační efekt a produktivita: očekávání versus realita Zastánci umělé inteligence často argumentují, že AI povede k obrovským multiplikačním efektům, které zvýší produktivitu a celkový hospodářský výkon. Barclays je však v tomto ohledu zdrženlivá. Podle ekonomů by jakékoli odhady založené na multiplikačních efektech byly v současné ekonomické situaci nevhodné, protože americká ekonomika funguje téměř na plnou zaměstnanost a měnová politika zůstává přísná, což omezuje možnost rozšiřování produkční kapacity. Otázkou je také dopad umělé inteligence na růst produktivity. I když je pravděpodobné, že AI přinese určité zlepšení efektivity, Millerův tým upozorňuje, že tato změna nebude tažena primárně kapitálovými investicemi, ale spíše úsporami pracovních vstupů nebo novými způsoby tvorby hodnoty. Historie ukazuje, že tyto přechody bývají pozvolné – například v 80. letech vedlo rozšíření osobních počítačů jen k omezenému zrychlení produktivity, přestože tehdy panovalo podobné nadšení z technologické revoluce. AI jako růstový příběh pro akciové trhy Zpráva Barclays se sice nezaměřuje na vliv umělé inteligence na akciové trhy, ale dopady jsou patrné. Růst hodnoty technologických akcií během první poloviny roku 2025 přidal podle údajů Federálního rezervního systému k celkové tržní kapitalizaci amerických firem 3,1 bilionu dolarů, i když to představuje pokles oproti 5,3 bilionu dolarů v první polovině roku 2024. Navzdory zpomalujícím se investicím i ziskům akciové trhy zůstávají silné. Index S&P 500 letos vzrostl o 13 % a pohybuje se těsně pod svými historickými maximy. To ukazuje, že investoři stále věří dlouhodobému potenciálu umělé inteligence, i když její krátkodobý dopad na ekonomiku může být menší, než se původně očekávalo. Závěrem lze říci, že současný investiční cyklus v oblasti umělé inteligence zůstává z makroekonomického hlediska spíše evolucí než revolucí. Přestože AI nadále formuje technologické odvětví, její přímý přínos k růstu HDP či produktivity je zatím omezený a postupný. Podle Barclays tak hype kolem umělé inteligence sice může podporovat akciové trhy, ale její skutečný vliv na ekonomiku se ukáže až v delším časovém horizontu.