Švédsko se po letech úsporných opatření připravuje na výrazné zvýšení veřejných investic. Tento krok vychází z historie, kdy země v 90. letech čelila vážné finanční krizi, přičemž celkový veřejný dluh se tehdy vyšplhal až na 80 % hrubého domácího produktu.
Vláda nyní plánuje investovat do obrany, energie a snížit daně v největším balíčku veřejných výdajů za poslední desetiletí. Tento balíček zahrnuje 440 miliard švédských korun na návrh rozšíření jaderné energie a 105 miliard korun na podporu Ukrajiny.
Reformer Stefan Ingves, bývalý guvernér centrální banky, poukázal na klíčové lekce, kterými by se měly řídit i jiné země jako Francie, která v současnosti prochází rozpočtovou krizí. „Vstup do reforem bývá mnohdy setrvalý pouze v okamžiku, kdy je situace opravdu kritická,“ uvedl Ingves.
Švédská vláda, vědoma si bolestných vzpomínek na krizi, na níž naráží současná politika, stanovila sněmovní limit výdajů a směřuje k rozpočtovým přebytkům. Díky těmto opatřením se dluh snížil na třetinu HDP, což umožnilo udržet náklady na půjčky nižší než v Německu.
Francie se zatím nenašla v obdobné situaci a stále si udržuje přístup k tržnímu financování s mírně dostupnými úroky, přičemž investiční tlak a neochotu ke změnám komplikuje politická fragmentace, včetně vzestupu krajně pravicových stran v Evropě.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
