Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou se znovu dostaly na bod varu. Po posledním střetu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem obě země tvrdí, že „míč je nyní na straně té druhé“. Na obzoru se rýsuje další eskalace dovozních cel, která by mohla otřást světovou ekonomikou. Trump opět přitvrdil, když pohrozil „masivním zvýšením“ cel na čínské zboží a dokonce zpochybnil uskutečnění plánovaného setkání s čínským lídrem. V reakci na to čínské ministerstvo zahraničí varovalo, že Peking přijme nezbytná opatření k ochraně svých práv, pokud Spojené státy budou pokračovat v „nesprávném kurzu“. Přesto zůstávají dveře pro diplomacii otevřené – Washington i Peking připravují jednání na úrovni úředníků, která by mohla připravit půdu pro summit. Napětí se stupňuje, ale trhy zůstávají klidné Trumpův viceprezident JD Vance prohlásil, že další vývoj závisí na tom, „jak Čína zareaguje“. Odpověď přišla rychle – Peking označil americký postup za chybný a varoval před odvetou. Klíčovým bodem sporu jsou vzácné zeminy, jejichž export Čína nedávno omezila, a které jsou zásadní pro výrobu polovodičů, mobilních zařízení či vojenských systémů. Zatímco napětí stoupá, čínské trhy zůstávají relativně stabilní. Index CSI 300 klesl pouze o 0,5 %, což signalizuje, že investoři vnímají současné události spíše jako součást vyjednávací strategie než jako začátek skutečné obchodní války. Také americké futures naznačují, že akciové trhy se po pátečním výprodeji mohou částečně zotavit. Podle analytiků z Nomura Holdings mají obě ekonomiky příliš mnoho v sázce na to, aby summit zrušily. Americký ministr financí Scott Bessent dokonce uvedl, že je přesvědčen o tom, že k setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga nakonec dojde, a že „všechny možnosti zůstávají otevřené“. Vzácné zeminy jako hlavní zbraň Pekingu Hlavní kartou, kterou má Peking v ruce, jsou vzácné zeminy – klíčové suroviny pro moderní technologie. Čína, která dominuje jejich globální produkci, využívá tuto výhodu jako nástroj nátlaku na Washington. Podle ekonomů mohou čínské exportní firmy vydržet americká cla ve výši až 50 %, aniž by to ohrozilo jejich stabilitu. Znepokojení by nastalo až v případě, že by Trump skutečně zvýšil cla nad 100 %, jak naznačil. Opatření Pekingu v oblasti vzácných zemin mají podle analytiků přimět USA k ústupkům v exportních omezeních technologií, zejména těch spojených s polovodiči a pokročilými čipy. Současně čínští představitelé připouštějí, že by mohly vzniknout „výjimky“ z omezení, které by umožnily určitou flexibilitu v obchodních vztazích. Profesor Josef Gregory Mahoney z Východočínské normální univerzity v Šanghaji uvedl, že Čína se cítí být v lepší pozici než USA, aby zvládla případné ekonomické otřesy. „Trump potřebuje dohodu dříve, než začne hlavní vánoční sezóna a dříve, než Nejvyšší soud rozhodne o legálnosti jeho cel,“ dodal. Tento tlak se přenáší i na americkou domácí politiku. Zemědělci v klíčových státech požadují, aby vláda našla odbytiště pro americkou sóju, jejíž export do Číny po eskalaci sporů klesl. Trump tak čelí nejen mezinárodnímu tlaku, ale i tlaku z vlastních volebních regionů. Ekonomické dopady a hra o čas Čína v posledních měsících vykazuje prudký růst exportu, který tlumí dopady amerických opatření. Podle čínské celní správy dosáhl vývoz nejrychlejšího tempa za posledních šest měsíců, což posílilo vyjednávací pozici Si Ťin-pchinga. To znamená, že jakékoli zvýšení cel ze strany USA by mělo omezený krátkodobý efekt. Trump ale disponuje i dalšími páky. Už dříve varoval, že by mohl zastavit přístup Číny k americkým leteckým dílům a omezit prodej kritického softwaru. Takové kroky by zasáhly čínské technologické společnosti mnohem citelněji než samotná cla. Na diplomatické úrovni se ministr financí Bessent chystá setkat se svým čínským protějškem He Lifengem, pravděpodobně ještě před summitem v Asii. Tato jednání mají připravit půdu pro prodloužení 90denního příměří, které vyprší začátkem listopadu. Výsledek těchto rozhovorů určí, zda se podaří zabránit dalšímu kolu obchodní války. V případě neúspěchu by mohl Si Ťin-pching opět zablokovat vývoz vzácných zemin do USA, tentokrát zpomalením licenčního schvalování. Americká strana by pak čelila nedostatku klíčových komponentů pro technologický a obranný průmysl. Současná situace připomíná období z roku 2019, kdy se obchodní jednání mezi USA a Čínou ocitla v patové situaci po uvalení sankcí na společnost Huawei Technologies. Tehdy Washington ustoupil v některých exportních opatřeních, aby zabránil úplnému kolapsu vztahů. Tentokrát je ale atmosféra ještě napjatější. Čína nyní uplatňuje podobné taktiky, jaké dříve kritizovala u Washingtonu – kontroluje vývoz klíčových surovin a technologií stejně, jako USA omezují přístup Pekingu k polovodičům. „Peking hraje s USA jejich vlastní hru,“ komentoval situaci Ting Lu, hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Nomura. Trumpova administrativa navíc pokračuje v tvrdém postupu – zavedla nové přístavní poplatky pro čínské lodě a zrušila některé výjimky z doby prezidenta Bidena, které umožňovaly největším výrobcům čipů pokračovat ve výrobě v Číně. Ředitel Centra pro americká studia na Fudanské univerzitě, Wu Xinbo, to shrnul jednoduše: „Pokud chtějí Spojené státy summit, musí upravit své předpisy a politiky. Pokud ne, Čína o setkání neprosí.“ Napětí mezi Washingtonem a Pekingem opět vystoupilo na maximum. Trump hrozí cly, Si odpovídá exportními omezeními, a svět sleduje, kdo ustoupí první. Obě ekonomiky si uvědomují, že úplný rozchod by poškodil všechny, přesto pokračují v politice síly a vyčkávání. Přestože trhy zatím reagují klidně, tato nová obchodní konfrontace může v příštích týdnech rozhodnout o směru světové ekonomiky – a o tom, zda se podaří zachovat alespoň křehké příměří mezi dvěma největšími mocnostmi planety.