Když tato důvěra chybí, trhy se ocitají v mlze, v níž se investoři musí spoléhat spíše na víru než na fakta. Právě tato situace dnes panuje ve Spojených státech, kde kombinace politické nejistoty a mezer v ekonomických datech nutí investory hledat oporu tam, kde ji obvykle poskytují jen jasné ukazatele.Nejasné signály z trhu prácePrvní pátek v říjnu se obešel bez tradičního zveřejnění zprávy o zaměstnanosti od Úřadu pro statistiku práce . Investoři, kteří jsou zvyklí detailně sledovat každý nový údaj o mzdách a pracovních místech, tak zůstali bez opory a museli se spoléhat na soukromé zdroje a předběžné státní zprávy. Ty naznačovaly, že americký trh práce v září jen „pokračoval v pomalém tempu“, bez jasného obratu k lepšímu.Jen několik týdnů předtím přitom BLS zveřejnil revizi dat za předchozí rok, podle níž vzniklo o 911 000 pracovních míst méně, než se původně uvádělo. Tato korekce, založená na daňových záznamech zaměstnavatelů, zásadně změnila pohled na sílu trhu práce – z odolného motoru růstu se stává systém, který pomalu ztrácí dynamiku. Chybějící říjnová data tak pouze umocnila pocit, že trh práce slábne, i když to zatím nemáme oficiálně potvrzené.Tento vývoj zapadá do širšího obrazu americké ekonomiky, kterou Federální rezervní systém hodnotí jako stabilní, ale pod povrchem zranitelnou. Není proto překvapivé, že Fed už v září přistoupil ke snížení úrokových sazeb a naznačil, že v tomto uvolňování může pokračovat až do konce roku. Cílem je podpořit ekonomiku, aniž by se vyvolal přílišný růst poptávky.Absence klíčových dat ovšem způsobuje, že politici i investoři operují v informačním vakuu. Když není možné opřít se o jasná čísla, rozhodnutí se přijímají na základě domněnek – a to je prostředí, ve kterém chyby mohou být velmi drahé.Chcete využít této příležitosti?Rozporuplný ekonomický obrazZatímco údaje o zaměstnanosti ukazují ochlazení, jiné statistiky mluví jinak. Vláda například zvýšila odhad růstu HDP za druhé čtvrtletí, které vykázalo nejrychlejší tempo od konce roku 2024. Tento růst byl tažen odolnými spotřebitelskými výdaji, menším obchodním deficitem díky poklesu dovozu a částečným oživením ve výrobě a stavebnictví.Výsledkem je paradoxní situace: ekonomika roste, ale zaměstnanost zpomaluje. Podniky zůstávají opatrné při náboru, zatímco spotřebitelé dál utrácejí. Tento rozpor vyvolává zásadní otázku – jak dlouho může růst pokračovat, pokud firmy přibrzďují vytváření nových pracovních míst?Strategie Fedu se zdá být cílená: snížit sazby a ulevit dlužníkům, ale nepodněcovat přehřátí poptávky. Trhy však musí rozlišovat mezi stabilizací a růstem – to, že ekonomika přestane ztrácet půdu pod nohama, ještě neznamená, že se zrychluje. Navíc inflace zůstává nerovnoměrná, což může ke konci roku přimět domácnosti k větší opatrnosti při utrácení.Náznaky oživení v úvěrováníNa druhé straně ekonomiky se objevuje pozitivní signál – obrat v bankovním úvěrování. Některé finanční instituce ve druhém čtvrtletí zaznamenaly vyšší aktivitu, jiné hlásí rostoucí poptávku po úvěrech, která by mohla v následujících měsících přinést větší objem nových půjček. To je důležité, protože právě úvěry bývají prvním místem, kde se projevují změny měnové politiky.Pokles úrokových sazeb znamená levnější financování – malé firmy tak zvažují expanzi, majitelé nemovitostí investují do renovací a výrobní podniky obnovují investiční plány. Banky v tomto systému hrají klíčovou roli jako prostředníci politiky Fedu – jejich rozhodnutí o úvěrech převádějí makroekonomická opatření do konkrétní ekonomické aktivity.Pokud Fed v prosinci skutečně sníží sazby znovu, může se tato pozitivní dynamika zrychlit. Levnější kapitál by bankám umožnil nabízet atraktivnější úvěrové podmínky, aniž by musely riskovat kvalitu portfolia. Klíčem bude zachovat úvěrovou disciplínu – nejde o to uvolnit standardy, ale umožnit zdravým firmám růst.Pro investory budou příští výsledky bank cenným indikátorem. Komentáře manažerů o úvěrové poptávce mohou naznačit, zda se ekonomická důvěra skutečně vrací. Růst úvěrů, i když z nízkého základu, by mohl znamenat začátek obnovy podnikatelské aktivity.Slabý nábor a rekalibrace akciového trhuAni případné oživení úvěrování ale nemusí okamžitě vyřešit problém slabého náboru. Do konce roku totiž působí dvě síly. Tou první je přirozený hospodářský cyklus – firmy před koncem roku obvykle odkládají nové nábory, dokud nejsou známy rozpočty na další období. Druhým faktorem je nejistota spojená s umělou inteligencí a automatizací. Mnoho podniků zkoumá, jak tyto technologie ovlivní produktivitu a strukturu pracovních míst, ale jen málo z nich zatím ví, kolik zaměstnanců bude skutečně potřeba. Výsledkem je vyčkávací strategie, která může přetrvat až do začátku roku 2026.Trh se tak nachází ve fázi rekalibrace. Podniky nepřestávají investovat, ale hledají rovnováhu mezi produktivitou a zaměstnaností. Tento jev není nový – podobné zpomalení následovalo i po předchozích technologických skocích, kdy firmy potřebovaly čas, aby nové nástroje integrovaly do provozu.Pro investory to znamená, že v současné situaci mohou nejlépe obstát společnosti se silnou rozvahou a diverzifikovanými zdroji příjmů. Ty jsou schopny lépe zvládnout období nejistoty, kdy je přístup k datům omezený a ekonomické signály protichůdné. Sektory citlivé na úrokové sazby – například bydlení, stavebnictví či automobilový průmysl – mohou těžit z nižších výnosů, ale stále čelí bariérám v podobě vysokého zadlužení a omezené dostupnosti úvěrů.Akciové indexy Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq Composite v posledních dnech rostly o přibližně jedno procento, což ukazuje, že trhy zatím sází na umírněný optimismus. Ale i tato čísla odrážejí spíše víru než jistotu – důvěru, že Fed zvládne ekonomiku provést úzkým koridorem mezi recesí a přehřátím.Konečný obraz je tedy složitý: americká ekonomika není slabá, ale ani silná. Trh práce ztrácí dech, zatímco spotřeba drží tempo. Fed se snaží o jemné přistání, investoři hledají pevnou půdu pod nohama a banky naznačují první známky oživení. V takové chvíli platí jediné – bez důvěry v data a jasné informace se trhy neobejdou. A dokud se politická mlha nerozptýlí, budou se muset všichni řídit více instinktem než fakty.