Rok 2025 se zapíše do historie finančních trhů jako období, kdy zlato překonalo akcie s nebývalou převahou, přestože se globální ekonomika nachází v relativním klidu a akciové trhy dosahují rekordních hodnot. Tato situace je naprosto mimořádná, protože historicky se podobné výkony zlata objevovaly pouze během recesí, finančních krizí nebo hlubokých medvědích trhů. Od začátku roku futures kontrakty na zlato vzrostly o 61 %, zatímco index S&P 500 přidal 14 %. Obchodní oddělení Barclays upozornilo, že taková výkonnostní mezera mezi zlatem a akciemi nebyla zaznamenána od roku 2008, tedy od vrcholu světové finanční krize. Ve srovnávací historii jde o sedmý nejhorší rok pro akcie vůči zlatu, přičemž ostatní podobné případy se odehrály v letech 2002, 1979, 1977, 1974 a 1973 – všechno období výrazné ekonomické nejistoty. Tentokrát je však situace jiná: žádná krize, žádný medvědí trh, žádná recese. To, co analytiky překvapuje nejvíce, je současný růst obou tříd aktiv. Zatímco v minulosti se zlato a akcie obvykle pohybovaly opačně, letos roste obojí – zlato se poprvé v historii přehouplo přes 4 200 USD za unci, zatímco S&P 500 poprvé překonal hranici 6 700 bodů. Tento jev vyvolává otázku, zda je zlato skutečně jen „bezpečným přístavem“, nebo zda se z něj stává nový typ investičního aktiva, které reaguje i na jiné než krizové impulzy. Zlato tradičně slouží jako ochrana před inflací a znehodnocováním měn, a proto bývá jeho cena tlačena nahoru v dobách ekonomické nejistoty. Avšak v roce 2025 se inflace v USA i Evropě stabilizovala, ekonomiky rostou a investoři stále nakupují riziková aktiva. Podle Barclays to znamená, že za růstem zlata stojí jiné faktory – globální přeskupování měnových rezerv, nákupy centrálních bank a také dlouhodobé obavy z oslabení dolaru. „Přinejmenším to ukazuje, že ve světě narativů o inflaci aktiv a znehodnocování měny nejsou americké akcie v roce 2025 (zatím) nejhorším viníkem,“ uvedl Barclays. Jinými slovy, i když se často mluví o akciové bublině, skutečným aktivem, které může být „přehřáté“, je možná právě zlato. Tento názor částečně sdílí i Tony Pasquariello, globální vedoucí hedgeových fondů v Goldman Sachs, který svým klientům doporučil, aby se „prozatím nesnažili sázet proti drahým kovům“. „Zlato prostě pokračuje a pokračuje,“ uvedl Pasquariello. „Je tak blízko dokonalému aktivu v roce 2025, jak jen lze rozumně požadovat – roste devět z deseti měsíců a od začátku roku přidalo přes 60 %.“ Pasquariello také upozornil, že stabilita obchodování se zlatem je mimořádně neobvyklá. „Ať už je to důsledek nepružné poptávky – hlavně ze strany centrálních bank – nebo toho, že zlato nefiguruje v pákových rozvahách finančních institucí, jeho stabilita je pozoruhodná,“ dodal. Centrální banky, především ty z rozvíjejících se trhů, pokračují v masivních nákupech zlata s cílem diverzifikovat své rezervy a snížit závislost na americkém dolaru. Zlato má přitom zvláštní povahu – nepřináší žádný výnos, ale funguje jako uchovatel hodnoty. Pasquariello přiznal, že „neví, jak to skončí“, protože zlato „nemá žádnou vnitřní hodnotu“, přesto nemá chuť bojovat proti současnému trendu. Podle něj existuje riziko, že trh se zlatem bude ještě nějakou dobu pokračovat v růstu čistě z důvodu setrvačnosti a globálního přelivu kapitálu. Zajímavé je i chování institucionálních investorů, kteří v posledních měsících zvyšují expozici vůči komoditám právě na úkor akcií. Část portfolií se přesouvá z technologického sektoru do drahých kovů, protože investoři hledají diverzifikaci v době, kdy se valuace akcií přibližují rekordům. Závěr, který z aktuálního vývoje vyplývá, je překvapivý: zlato už není jen krizovým aktivem, ale stává se plnohodnotnou součástí investičních strategií i v dobách prosperity. Tento trend může být signálem, že finanční trhy vstupují do nové fáze, kdy se bezpečí a růst nevylučují, ale mohou koexistovat.