Elon Musk opět vzbudil bouřlivé debaty na sociálních sítích. Tentokrát se zaměřil na streamovací gigant Netflix Inc., u kterého vyzval k bojkotu sledování. Podle Muska totiž platforma prosazuje tzv. transgender agendu a vysílá obsah, jenž by mohl mít negativní dopad na děti. Jeho příspěvky na síti X (dříve Twitter) okamžitě vyvolaly tisíce reakcí, převážně ze strany jeho podporovatelů, ačkoliv zatím není jasné, zda výzva bude mít skutečný dopad na počty předplatitelů Netflixu. Muskovo volání k akci souvisí s kritikou tvůrce animovaného seriálu „Dead End: Paranormal Park“, který běžel na Netflixu v letech 2022–2023. Jeho autor Hamish Steele byl obviněn z toho, že po tragické smrti konzervativního aktivisty Charlieho Kirka zveřejnil posměšné komentáře. Steele to odmítl jako lež a pomluvu, přičemž zdůraznil, že nikdy Kirkovu smrt neoslavoval. Faktem zůstává, že jeho seriál obsahoval transgenderovou postavu, což v očích některých kritiků vyvolalo obvinění z propagace transgender agendy. Musk se chopil této příležitosti a na X vyzval: „Zrušte Netflix pro zdraví svých dětí.“ Zdroj: Getty Images Reakce na tuto výzvu byly rychlé. Akcie Netflixu klesly o 2,3 %, přičemž samotná společnost se k celé kauze okamžitě nevyjádřila. Přesto je zjevné, že tlak na streamovací služby ze strany konzervativních skupin a vlivných osobností, jako je Musk, roste. Není to ostatně poprvé, co se podobná situace odehrála. Jen několik týdnů předtím se v centru kulturních bojů ocitl i Disney, když se stal terčem výzev k bojkotu po kontroverzi kolem moderátora Jimmyho Kimmela a jeho komentářů k vraždě Kirkova. Disney nakonec čelil silnému veřejnému tlaku i politickým výhrůžkám ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kimmelova show byla na krátkou dobu stažena, ale po týdnu obnovena, což vyvolalo debatu o svobodě slova a o tom, zda podobné zásahy nepředstavují ohrožení nezávislosti médií. Analytici tehdy uvedli, že bojkot mohl mít krátkodobý dopad, ale pravděpodobně nezpůsobil Disneyho hospodaření závažné škody. Otázka tedy zní: může být Netflix ohrožen podobně? Streamovací služba na konci roku 2024 oznámila, že má více než 300 milionů předplatitelů po celém světě. Od té doby však přestala zveřejňovat aktuální čísla, takže dopad případného bojkotu bude obtížné sledovat. Z finančního hlediska je Netflix (NFLX) stále silným hráčem – ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázal významný nárůst tržeb i čistého zisku, přičemž akcie v létě dosáhly historického maxima. Od té doby ovšem klesly o přibližně 10 %, a Muskova výzva tak přišla v období, kdy investoři už byli opatrnější. Připomeňme, že podobné politicky motivované bojkoty zasáhly v minulosti i další společnosti. Výrobce piva Bud Light, patřící pod Anheuser-Busch InBev, přišel v roce 2023 kvůli konzervativnímu bojkotu o 1,4 miliardy dolarů v tržbách a jeho tržní kapitalizace se propadla o 27 miliard. Tesla, kterou Musk sám vede, se stala terčem liberálně smýšlejících zákazníků, jimž vadila jeho podpora prezidenta Donalda Trumpa a krajní pravice. Meziročně tak firma zaznamenala 13% pokles tržeb. Další značkou zasaženou kulturními válkami byl Cracker Barrel, jenž utrpěl 8% pokles návštěvnosti po změně loga a obchodního stylu. Z toho plyne, že politické a kulturní konflikty se stávají stále významnějším faktorem ovlivňujícím tržní hodnotu velkých společností. Bojkoty mohou vést ke krátkodobým ztrátám a poškození reputace, i když dlouhodobý dopad často nebývá tak dramatický, jak se na první pohled zdá. Netflix, s masivní uživatelskou základnou a širokým katalogem obsahu, by pravděpodobně dokázal přečkat i delší období politického tlaku. Přesto však celá situace ukazuje, jak zranitelné se mohou stát velké značky ve chvíli, kdy se stanou součástí kulturních válek. Muskovo zapojení do boje proti Netflixu je zároveň ukázkou toho, jak jednotlivci s obrovským vlivem na sociálních sítích mohou hýbat nejen veřejnou debatou, ale i finančními trhy. Zda tato výzva skutečně otevře novou frontu v kulturních válkách, ukáže až čas, nicméně už teď je jasné, že podobné konflikty se stávají pravidelnou součástí vztahu mezi politikou, kulturou a byznysem.