Americký dolar ve čtvrtek mírně posílil, a to i přes nízkou aktivitu na trzích způsobenou svátkem Díkůvzdání. Tento krátkodobý nárůst však nic nemění na skutečnosti, že dolar míří k největšímu týdennímu poklesu za poslední čtyři měsíce. V 10:49 SEČ se dolarový index, který sleduje vývoj americké měny vůči koši hlavních konkurentů, zvýšil pouze o 0,1 % na hodnotu 99,69. Tento pokles je především odrazem očekávání trhu, že americká centrální banka na prosincovém zasedání opět sníží úrokové sazby. Investoři tak reagují na kombinaci slabšího trhu práce, který Fed dlouhodobě zdůrazňuje, a klesající inflace. Rozhodující budou prosincová data, která mohou určit tempo dalších kroků měnové politiky. Už předchozí rozhodnutí Fedu v září a říjnu – snížení sazeb o 25 bazických bodů – posílila přesvědčení, že banka je ochotna prioritizovat ochlazující se trh práce i za cenu slabší měny. Analytici zároveň poukazují na politický kontext, který situaci dále komplikuje. Do popředí se totiž dostává jméno Kevina Hassetta, ekonomického poradce Bílého domu. Pokud by se stal novým šéfem Fedu, jeho údajná preference agresivního snižování sazeb by podle analytiků mohla na dolar působit negativně. Politický tlak a sílící očekávání snížení sazeb Hassett je považován za blízkého spojence prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě vyzývá centrální banku k rychlejším a výraznějším krokům na podporu ekonomiky. Trump pravidelně kritizuje současného předsedu Fedu Jeroma Powella, a to právě kvůli tempu snižování sazeb. Trh v posledních dnech výrazně upravil pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky. Podle nástroje FedWatch Tool od CME má nyní 85% pravděpodobnost, že Fed na zasedání 9.–10. prosince znovu sníží sazby o čtvrt procentního bodu. Ještě před týdnem byla tato pravděpodobnost jen 39 %. Analytici ING včetně Francesca Pesoleho upozorňují, že dolar zůstává vůči měnám skupiny G10 stále relativně drahý. Po silné korekci během týdne však vidí prostor pro stabilizaci, a proto přecházejí na neutrální výhled. Zároveň upozorňují, že trh již zacenil velkou část holubičí rétoriky a bez nových dat může být prostor pro další pokles omezený. Euro se ocitá pod tlakem geopolitiky Euro vůči americkému dolaru mírně oslabilo o 0,2 % na úroveň 1,1580 USD. Investoři sledují zejména vývoj kolem mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která mohou mít dopad na kurz jednotné evropské měny. Zprávy naznačují, že i když americký diplomat příští týden zamíří do Moskvy, ruská strana nebude ochotna přistoupit na zásadní ústupky. Tyto informace drží euro pod tlakem, protože jakýkoliv posun v jednáních – pozitivní či negativní – se může promítat do očekávání ohledně stability evropského regionu. Investoři tak zůstávají opatrní a euro reaguje spíše slabším výkonem. Japonský jen a očekávání změny politiky Bank of Japan Na japonském trhu jen vůči dolaru mírně posílil o 0,1 %. Vývoj páru USD/JPY tak odráží rostoucí pravděpodobnost, že Bank of Japan by mohla již příští měsíc přistoupit k zvýšení úrokových sazeb. K tomuto scénáři přispívá fakt, že japonský jen v uplynulém týdnu dosáhl 10měsíčního minima, což vyvíjí tlak na centrální banku, aby reagovala. Obchodníci se zaměřují právě na možnost změny politiky, která by byla jedním z nejvýznamnějších kroků BoJ za poslední období. Zatím však nejde o jistotu – centrální banka bude muset zohlednit domácí ekonomické podmínky, dopady na export i vývoj globálních trhů, které nyní ovlivňuje především americká měnová politika. Zároveň se ukazuje, že měnové trhy aktuálně reagují nejen na samotná makroekonomická data, ale také na politické signály a očekávání, která jsou s nimi úzce spjata. Investoři proto sledují každé nové vyjádření představitelů centrálních bank i vlády, protože právě tato komunikace významně ovlivňuje celkové sentimentální nastavení trhu a krátkodobé pohyby hlavních měn.