Klíčové body

Česko získá 5,5 mld. Kč z fondů EHP a Norska, nejvíce v historii programu
Peníze podpoří kulturu, výzkum, zelenou transformaci i sociální začleňování
Fondy financují projekty snižující rozdíly mezi evropskými státy
Dosud ČR z fondů získala 11 mld. Kč a podpořila přes 1900 projektů

<!– DIP popup–>

Nové prostředky byly oficiálně potvrzeny podpisem Memorand o porozumění mezi Českem a donorskými státy – Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Slavnostní akt proběhl v Praze a zahájil čtvrté programové období tohoto mezinárodního finančního mechanismu.

Česko tak bude moci na přelomu let 2026 a 2027 vyhlásit první výzvy, do nichž se budou moci hlásit veřejné i soukromé subjekty.

Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie a současně příjemcem těchto fondů, získala z nich celkem 11 miliard korun. Z prostředků bylo financováno přibližně 1900 projektů, od kulturních institucí přes výzkumné centra až po environmentální a sociální iniciativy.

Zaměření podpory: kultura, inovace a společenská soudržnost

Podle ministerstva financí budou nové prostředky směřovat především do oblastí, které mají dlouhodobý přínos pro společnost i ekonomiku. Mezi hlavní priority patří:

Ochrana a obnova kulturního dědictví, včetně podpory spolupráce mezi českými a severskými kulturními institucemi.
Výzkum a inovace, s důrazem na propojování akademické sféry a soukromého sektoru.
Zelená transformace a životní prostředí, zaměřená na snižování emisí, ochranu přírody a adaptaci na klimatické změny.
Veřejné zdraví, vzdělávání a sociální začleňování, s důrazem na podporu znevýhodněných skupin a posílení postavení romské menšiny.

Část alokovaných peněz má být použita také na projekty související s dopady války na Ukrajině, například pomoc uprchlíkům, posílení kapacit veřejných institucí nebo komunitní programy zaměřené na integraci.

Holub označil spolupráci se severskými státy za významný doplněk k fondům Evropské unie, který zvyšuje diverzifikaci zdrojů pro české příjemce:

„Tato partnerství se osvědčila. Naše zkušenosti z minulých let potvrzují, že Fondy EHP a Norska jsou mimořádně efektivním nástrojem pro podporu vzdělávání, inovací a kulturní spolupráce,“ uvedl náměstek.

Chcete využít této příležitosti?

Donorské státy oceňují výsledky a dlouhodobé vazby

Zástupci dárcovských zemí zdůraznili, že spolupráce s Českou republikou přinesla v uplynulých letech konkrétní a trvalé výsledky.

Zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson připomněl, že fondy představují jeden z pilířů partnerství Islandu s Českem a že tato spolupráce je založena na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu.

Velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann pak zdůraznil, že fondy významně přispěly k uchování kulturního dědictví České republiky a že dnešní dohoda navazuje na předchozí úspěchy:

„V rámci grantů EHP se uskutečnily projekty s širokým a trvalým dopadem v celé zemi. Těší nás, že na tyto úspěchy můžeme nyní navázat.“

Z fondu přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích EHP, přičemž cílem je snižovat ekonomické a sociální rozdíly a posilovat regionální spolupráci. Podpora směřuje především do novějších členských zemí EU, které vstoupily po roce 2004, zatímco ze „starých“ členských států mohou prostředky čerpat jen Portugalsko a Řecko.

Historické výsledky a konkrétní přínosy v Česku

V rámci předchozího programového období 2014–2021 byly z fondů EHP a Norska financovány 848 projektů. Tematicky se zaměřovaly na vědu, výzkum, vzdělávání, kulturu, ochranu životního prostředí, lidská práva i zdravotnictví.

Mezi nejznámější úspěšné projekty patří například:

Památník romského holokaustu v Letech u Písku, který se stal symbolem snahy o připomínku a uznání romské historie.
Centrum PORT, poskytující odbornou pomoc obětem sexuálního násilí a obtěžování.
Program KAPPA, který podpořil více než 350 výzkumníků a posílil propojení českých a zahraničních vědeckých institucí.

Tyto příklady ukazují, že fondy EHP a Norska nejsou pouze finanční podporou, ale také nástrojem pro posilování mezinárodní spolupráce, sdílení know-how a rozvoj inovací napříč sektory.

Zástupci ministerstva financí uvedli, že nyní probíhá nastavení konkrétních parametrů nového programového období, včetně témat, priorit a administrativních pravidel. Po jejich dokončení bude následovat vyhlášení výzev, které umožní českým institucím, obcím i neziskovým organizacím ucházet se o podporu z celkové částky 5,5 miliardy korun.

Jde o největší alokaci v historii programu, která podle náměstka ministra financí Tomáše Holuba umožní financovat řadu užitečných projektů v oblastech kultury, výzkumu, životního prostředí, vzdělávání a veřejného zdraví.<!– DIP popup–>Nové prostředky byly oficiálně potvrzeny podpisem Memorand o porozumění mezi Českem a donorskými státy – Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Slavnostní akt proběhl v Praze a zahájil čtvrté programové období tohoto mezinárodního finančního mechanismu.Česko tak bude moci na přelomu let 2026 a 2027 vyhlásit první výzvy, do nichž se budou moci hlásit veřejné i soukromé subjekty.Od roku 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie a současně příjemcem těchto fondů, získala z nich celkem 11 miliard korun. Z prostředků bylo financováno přibližně 1900 projektů, od kulturních institucí přes výzkumné centra až po environmentální a sociální iniciativy.Zaměření podpory: kultura, inovace a společenská soudržnostPodle ministerstva financí budou nové prostředky směřovat především do oblastí, které mají dlouhodobý přínos pro společnost i ekonomiku. Mezi hlavní priority patří: Ochrana a obnova kulturního dědictví, včetně podpory spolupráce mezi českými a severskými kulturními institucemi. Výzkum a inovace, s důrazem na propojování akademické sféry a soukromého sektoru. Zelená transformace a životní prostředí, zaměřená na snižování emisí, ochranu přírody a adaptaci na klimatické změny. Veřejné zdraví, vzdělávání a sociální začleňování, s důrazem na podporu znevýhodněných skupin a posílení postavení romské menšiny. Část alokovaných peněz má být použita také na projekty související s dopady války na Ukrajině, například pomoc uprchlíkům, posílení kapacit veřejných institucí nebo komunitní programy zaměřené na integraci.Holub označil spolupráci se severskými státy za významný doplněk k fondům Evropské unie, který zvyšuje diverzifikaci zdrojů pro české příjemce: „Tato partnerství se osvědčila. Naše zkušenosti z minulých let potvrzují, že Fondy EHP a Norska jsou mimořádně efektivním nástrojem pro podporu vzdělávání, inovací a kulturní spolupráce,“ uvedl náměstek. Chcete využít této příležitosti?Donorské státy oceňují výsledky a dlouhodobé vazbyZástupci dárcovských zemí zdůraznili, že spolupráce s Českou republikou přinesla v uplynulých letech konkrétní a trvalé výsledky.Zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson připomněl, že fondy představují jeden z pilířů partnerství Islandu s Českem a že tato spolupráce je založena na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu.Velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann pak zdůraznil, že fondy významně přispěly k uchování kulturního dědictví České republiky a že dnešní dohoda navazuje na předchozí úspěchy: „V rámci grantů EHP se uskutečnily projekty s širokým a trvalým dopadem v celé zemi. Těší nás, že na tyto úspěchy můžeme nyní navázat.“ Z fondu přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích EHP, přičemž cílem je snižovat ekonomické a sociální rozdíly a posilovat regionální spolupráci. Podpora směřuje především do novějších členských zemí EU, které vstoupily po roce 2004, zatímco ze „starých“ členských států mohou prostředky čerpat jen Portugalsko a Řecko.Historické výsledky a konkrétní přínosy v ČeskuV rámci předchozího programového období 2014–2021 byly z fondů EHP a Norska financovány 848 projektů. Tematicky se zaměřovaly na vědu, výzkum, vzdělávání, kulturu, ochranu životního prostředí, lidská práva i zdravotnictví.Mezi nejznámější úspěšné projekty patří například: Památník romského holokaustu v Letech u Písku, který se stal symbolem snahy o připomínku a uznání romské historie. Centrum PORT, poskytující odbornou pomoc obětem sexuálního násilí a obtěžování. Program KAPPA, který podpořil více než 350 výzkumníků a posílil propojení českých a zahraničních vědeckých institucí. Tyto příklady ukazují, že fondy EHP a Norska nejsou pouze finanční podporou, ale také nástrojem pro posilování mezinárodní spolupráce, sdílení know-how a rozvoj inovací napříč sektory.Zástupci ministerstva financí uvedli, že nyní probíhá nastavení konkrétních parametrů nového programového období, včetně témat, priorit a administrativních pravidel. Po jejich dokončení bude následovat vyhlášení výzev, které umožní českým institucím, obcím i neziskovým organizacím ucházet se o podporu z celkové částky 5,5 miliardy korun.