Tech lídři zkoumají vesmírná datová centra jako způsob levnějšího a efektivnějšího napájení umělé inteligence
SpaceX, Alphabet (GOOG) (GOOGL) a další už testují satelity s výpočetním hardwarem pro AI
Vesmír nabízí levnou solární energii a žádný komunitní odpor, ale technologické a logistické překážky jsou obrovské
Tradiční datová centra už dnes představují zásadní problém – jejich provoz je extrémně energeticky náročný, vyžaduje obrovské plochy, masivní chlazení a stále častěji naráží na odpor komunit, které nechtějí další stavby v blízkosti svých domovů. Současně platí, že do roku 2030 by datová centra mohla podle odhadů spotřebovávat až 9 % veškeré elektřiny v USA.
Právě proto se objevuje myšlenka, která ještě před několika lety působila jako sci-fi: datová centra umístěná ve vesmíru. Podle Elona Muska, šéfa Tesly(TSLA) a SpaceX, budou „solární satelity pro umělou inteligenci“ nejlevnějším způsobem, jak v budoucnu provozovat výpočty AI. Musk dokonce odhaduje, že technologie bude v základní podobě fungovat už během pěti let.
SpaceX plánuje od roku 2026 vynášet třetí generaci satelitů Starlink, které mají být schopné autonomní konstrukce přímo na oběžné dráze. I když podrobnosti nejsou známé, cíl je zřejmý: proměnit část satelitů ve vesmírná datová centra napájená levnou solární energií.
Zdroj: Getty Images
První krok do kosmu: experimenty velkých hráčů
Myšlenku neprosazuje jen Musk. Šéf OpenAI Sam Altman veřejně připustil, že výstavba datových center ve vesmíru je logický směr, pokud má AI dále škálovat. A firmy už reálně testují první kroky.
Alphabet(GOOG)(GOOGL) oznámil projekt Suncatcher – konstelaci solárních satelitů vybavenou specializovanými tenzorovými procesory, které mohou být ve vesmíru až osmkrát produktivnější než na Zemi. Dva prototypy mají být vypuštěny do roku 2027.
Startup Starcloud už dnes testuje satelit vybavený GPU Nvidia(NVDA) H100 a připravuje další start v roce 2026, tentokrát ve spolupráci se společností Crusoe zaměřenou na cloudovou AI infrastrukturu. A společnost Axiom Space otestovala prototyp datového centra na Mezinárodní vesmírné stanici. Dokonce Lonestar Data Holdings úspěšně vyzkoušela miniaturní datové centrum na povrchu Měsíce.
Podle Axiomu se ve vesmíru dnes ztratí až 90 % všech dat, protože neexistuje dost infrastruktury na jejich zpracování. Vytvoření robustních vesmírných datových center by totiž umožnilo generovat i využívat data přímo tam, kde vznikají.
Výhody jsou obrovské – ale ještě větší jsou překážky
Advokáti této technologie tvrdí, že datová centra na orbitě mohou dramaticky snížit provozní náklady – vesmír nabízí levnou solární energii, přirozeně nízké teploty a žádný komunitní odpor či pozemní regulace. Teoreticky by šlo o nejefektivnější způsob, jak provozovat masivní výpočty, které AI vyžaduje.
Jenže realita je složitější. Kritici upozorňují na:
výrazně vyšší radiaci, která může poškodit hardware,
riziko kolizí s vesmírným odpadem,
extrémní náročnost údržby a upgradů,
technologické bariéry při odvádění tepla z výkonných serverů,
astronomické náklady na vynesení každého kilogramu na oběžnou dráhu.
Společnosti jako Thales Alenia Space upozorňují, že aby byla tato datová centra skutečně ekologická, nosné rakety by musely být desetkrát méně emisní než ty dnešní. Odborníci odhadují, že to bude možné nejdříve kolem roku 2037. Teprve tehdy se může vesmír stát plnohodnotnou alternativou k Zemi.
Ekonomická realita a budoucí potenciál vesmírných center
Podle expertů z University of Central Florida bude trvat minimálně deset let, než budou vesmírná datová centra ekonomicky srovnatelná s těmi pozemními. Alphabet odhaduje, že při ceně pod 200 dolarů za kilogram nákladu by náklady na provoz mohly být „přibližně stejné“ jako dnešní energetické výdaje klasických datových center.
I přes všechny překážky je však směr jasný. Zakladatel Amazonu(AMZN) Jeff Bezos tvrdí, že vesmír se stane místem, které bude „neustále zlepšovat život na Zemi“, protože umožní odsunout těžkou průmyslovou a energetickou infrastrukturu tam, kde nezatěžuje planetu.
Růst poptávky po umělé inteligenci – a zejména po výpočetním výkonu – je tak prudký, že tradiční infrastruktura dlouhodobě nemusí stačit. Vesmír nabízí řešení, které bylo ještě donedávna nemyslitelné, ale které dnes začínají testovat ti nejodvážnější hráči technologického světa.
A i když se datová centra ve vesmíru nestanou realitou zítra, je pravděpodobné, že v horizontu jednoho až dvou desetiletí budou představovat zcela nový segment AI infrastruktury – a možná jeden z nejdůležitějších.
Zdroj: Getty images
Tradiční datová centra už dnes představují zásadní problém – jejich provoz je extrémně energeticky náročný, vyžaduje obrovské plochy, masivní chlazení a stále častěji naráží na odpor komunit, které nechtějí další stavby v blízkosti svých domovů. Současně platí, že do roku 2030 by datová centra mohla podle odhadů spotřebovávat až 9 % veškeré elektřiny v USA.Právě proto se objevuje myšlenka, která ještě před několika lety působila jako sci-fi: datová centra umístěná ve vesmíru. Podle Elona Muska, šéfa Tesly a SpaceX, budou „solární satelity pro umělou inteligenci“ nejlevnějším způsobem, jak v budoucnu provozovat výpočty AI. Musk dokonce odhaduje, že technologie bude v základní podobě fungovat už během pěti let.SpaceX plánuje od roku 2026 vynášet třetí generaci satelitů Starlink, které mají být schopné autonomní konstrukce přímo na oběžné dráze. I když podrobnosti nejsou známé, cíl je zřejmý: proměnit část satelitů ve vesmírná datová centra napájená levnou solární energií.První krok do kosmu: experimenty velkých hráčůMyšlenku neprosazuje jen Musk. Šéf OpenAI Sam Altman veřejně připustil, že výstavba datových center ve vesmíru je logický směr, pokud má AI dále škálovat. A firmy už reálně testují první kroky.Alphabet oznámil projekt Suncatcher – konstelaci solárních satelitů vybavenou specializovanými tenzorovými procesory, které mohou být ve vesmíru až osmkrát produktivnější než na Zemi. Dva prototypy mají být vypuštěny do roku 2027.Startup Starcloud už dnes testuje satelit vybavený GPU Nvidia H100 a připravuje další start v roce 2026, tentokrát ve spolupráci se společností Crusoe zaměřenou na cloudovou AI infrastrukturu. A společnost Axiom Space otestovala prototyp datového centra na Mezinárodní vesmírné stanici. Dokonce Lonestar Data Holdings úspěšně vyzkoušela miniaturní datové centrum na povrchu Měsíce.Podle Axiomu se ve vesmíru dnes ztratí až 90 % všech dat, protože neexistuje dost infrastruktury na jejich zpracování. Vytvoření robustních vesmírných datových center by totiž umožnilo generovat i využívat data přímo tam, kde vznikají.Chcete využít této příležitosti?Výhody jsou obrovské – ale ještě větší jsou překážkyAdvokáti této technologie tvrdí, že datová centra na orbitě mohou dramaticky snížit provozní náklady – vesmír nabízí levnou solární energii, přirozeně nízké teploty a žádný komunitní odpor či pozemní regulace. Teoreticky by šlo o nejefektivnější způsob, jak provozovat masivní výpočty, které AI vyžaduje.Jenže realita je složitější. Kritici upozorňují na:
výrazně vyšší radiaci, která může poškodit hardware,
riziko kolizí s vesmírným odpadem,
extrémní náročnost údržby a upgradů,
technologické bariéry při odvádění tepla z výkonných serverů,
astronomické náklady na vynesení každého kilogramu na oběžnou dráhu.
Společnosti jako Thales Alenia Space upozorňují, že aby byla tato datová centra skutečně ekologická, nosné rakety by musely být desetkrát méně emisní než ty dnešní. Odborníci odhadují, že to bude možné nejdříve kolem roku 2037. Teprve tehdy se může vesmír stát plnohodnotnou alternativou k Zemi.Ekonomická realita a budoucí potenciál vesmírných centerPodle expertů z University of Central Florida bude trvat minimálně deset let, než budou vesmírná datová centra ekonomicky srovnatelná s těmi pozemními. Alphabet odhaduje, že při ceně pod 200 dolarů za kilogram nákladu by náklady na provoz mohly být „přibližně stejné“ jako dnešní energetické výdaje klasických datových center.I přes všechny překážky je však směr jasný. Zakladatel Amazonu Jeff Bezos tvrdí, že vesmír se stane místem, které bude „neustále zlepšovat život na Zemi“, protože umožní odsunout těžkou průmyslovou a energetickou infrastrukturu tam, kde nezatěžuje planetu.Růst poptávky po umělé inteligenci – a zejména po výpočetním výkonu – je tak prudký, že tradiční infrastruktura dlouhodobě nemusí stačit. Vesmír nabízí řešení, které bylo ještě donedávna nemyslitelné, ale které dnes začínají testovat ti nejodvážnější hráči technologického světa.A i když se datová centra ve vesmíru nestanou realitou zítra, je pravděpodobné, že v horizontu jednoho až dvou desetiletí budou představovat zcela nový segment AI infrastruktury – a možná jeden z nejdůležitějších.
Hongkongská burza zažívá v posledních měsících opětovné oživení a zvyšující se množství technologických titulů přitahuje pozornost globálních investorů. Do tohoto...