Evropské akciové trhy vstoupily do úterní seance opatrně, když investoři vstřebávali slabé regionální hospodářské údaje a zároveň vyčkávali na příval nových dat z USA, která mohou výrazně ovlivnit očekávání ohledně prosincového rozhodnutí Fedu. Indexy v Německu, Francii i Velké Británii se pohybovaly jen mírně nad nulou – DAX přidal 0,1 %, CAC 40 vzrostl o 0,2 % a FTSE 100 o 0,1 %. Tato stagnace odráží širší nejistotu, která panuje na evropských trzích během období, kdy investoři hledají jasnější vodítka pro další vývoj úrokových sazeb i makroekonomického prostředí. Klíčovou zprávou dne bylo potvrzení, že německá ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2025 nevykázala žádný růst. Stagnace největší evropské ekonomiky posiluje obavy z vleklé slabé dynamiky regionu, zejména proto, že Německo již několik čtvrtletí střídá pouze nevýrazný růst a stagnaci. Podnikatelská nálada se navíc dále zhoršila. Údaje institutu Ifo za listopad ukázaly pokles optimismu firem, což naznačuje, že poslední čtvrtletí roku bude pro podniky ještě náročnější. Analytici ING k tomu poznamenali, že kombinace slabého hodnocení současné situace a změny očekávání trhu dokládá, jak hluboce je německá ekonomika zakotvena ve stagnaci. Evropský automobilový sektor poskytl alespoň malý paprsek optimismu. Prodej nových automobilů v říjnu stoupl o 4,9 %, přičemž elektromobily poprvé předstihly registrace vozů se spalovacími motory. Údaje Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) však také upozornily, že celkové objemy prodejů stále výrazně zaostávají za úrovněmi před pandemií. Podíl bateriových elektromobilů dosáhl od začátku roku 16,4 %, což je sice krok správným směrem, ale stále pod úrovní, kterou by trh potřeboval v této fázi energetického přechodu. Růst elektromobility tak sice přetrvává, ale jeho tempo zatím nestačí k tomu, aby vykompenzovalo slabší spotřebitelskou aktivitu i ekonomické prostředí. Zatímco Evropa hleděla do vlastních statistik, pozornost investorů se simultánně obracela směrem k USA. Guvernér Fedu Christopher Waller v pondělí zopakoval, že oslabený trh práce by mohl ospravedlnit další snížení sazeb o 25 bazických bodů už v prosinci. Jeho komentáře navázaly na holubičí tón Johna Williamse z minulého týdne a dále posílily víru investorů, že Fed bude pokračovat v uvolňování politiky. Pravděpodobnost prosincového snížení sazeb se podle nástroje CME FedWatch vyšplhala na 81 %, zatímco ještě před týdnem činila pouhých 42 %. Tak dramatický nárůst očekávání ukazuje, jak citlivě trhy reagují na každý nový signál z Fedu. Investoři zároveň čekají na rozsáhlou sérii amerických dat, která budou zveřejněna během dne. Patří mezi ně maloobchodní tržby a producentní ceny (PPI) za září. Tato data však pocházejí z období před dlouhým uzavřením amerických federálních úřadů, což znamená, že trh má k dispozici méně aktuálních informací než obvykle. Nedostatek čerstvých dat zvyšuje nejistotu a komplikuje odhady, jakým směrem se Fed na svém prosincovém zasedání skutečně vydá. Právě tento informační deficit je jedním z důvodů, proč evropské trhy reagují tak opatrně. V korporátní oblasti se pozornost soustředila na několik výrazných firemních výsledků, které pomohly stabilizovat náladu investorů. Letecká společnost easyJet překvapila lepším než očekávaným celoročním provozním ziskem. Firma také oznámila, že svůj střednědobý cíl pro dovolenkovou divizi zvyšuje, protože jej splnila dříve, než plánovala. To signalizuje, že poptávka po cestování – navzdory ekonomické slabosti – zůstává robustní. Podobně pozitivní tón zazněl i od společnosti Compass Group, největší cateringové firmy na světě, která předpověděla pro fiskální rok 2026 růst zisku o zhruba 10 %. Růst nových kontraktů, zejména ve Spojených státech, podpořil její výkonnost a potvrdil, že americký trh zůstává pro evropské firmy zásadním zdrojem expanze. Evropský maloobchodní řetězec Kingfisher oznámil mírný 0,9% růst základních tržeb za třetí čtvrtletí a společně s tím zvýšil svůj celoroční výhled zisku. Firma získává tržní podíl především ve Velké Británii, což naznačuje, že navzdory slabé spotřebitelské náladě dokážou některé retailové společnosti těžit z lepší cenové politiky i širší nabídky produktů. Na komoditních trzích pokračoval mírný tlak na ceny ropy. Brent klesl o 0,6 % na 62,32 USD za barel a WTI o 0,7 % na 58,49 USD. Oslabování cen vyvolaly zejména zprávy o možném mírovém plánu mezi Ruskem a Ukrajinou, který by mohl uvolnit ruské dodávky zpět na globální trh. I když se jedná pouze o předběžné signály, trhy citlivé na nabídku reagovaly okamžitě. Ropa přitom v předchozí seanci posílila, ale trend posledních týdnů zůstává klesající kvůli obavám z přebytku nabídky a ochladnutí globální poptávky. Celkově evropské trhy zůstávají v módu „čekání a sledování“. Domácí makroekonomické ukazatele nenabízejí přesvědčivý příběh o zrychlení růstu a investoři se stále více upínají na signály z USA, které mohou rozhodnout o dalším vývoji tržních sazeb i globálního apetitu po riziku.