Říjnová data Eurostatu ukazují, že inflace v Evropské unii zpomalila na 2,5 procenta, zatímco v září činila 2,6 procenta. Tento mírný pokles ukazuje pokračující trend zpomalování růstu cen napříč členskými státy, i když dynamika není všude stejná. Eurostat zároveň potvrdil svůj předběžný odhad, který už na konci minulého měsíce naznačil, že inflace v eurozóně dosáhla 2,1 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu méně než v září. Tento vývoj zároveň ukazuje, že navzdory celkovému uklidňování cenových tlaků zůstává inflace v EU stále vyšší než před rokem. V říjnu 2023 činila inflace v celé EU 2,3 procenta, v eurozóně pak dvě procenta. Ve srovnání s minulým rokem se tedy ceny zvyšují rychleji, i když už nejde o tak výrazné tempo jako v období předchozích měsíců. Meziměsíčně se ceny v celé EU i eurozóně zvýšily o 0,2 procenta, což potvrzuje, že tlak na růst cen přetrvává. Česká republika: opačný trend než zbytek EU Zatímco většina EU mírně zpomaluje, Česká republika vykazuje odlišný vývoj. Podle harmonizovaných údajů Eurostatu inflace v Česku v říjnu zrychlila na 2,3 procenta, zatímco v září byla na úrovni dvou procent. Meziměsíčně pak ceny v tuzemsku stouply o 0,5 procenta, tedy více než dvojnásobným tempem oproti průměru EU i eurozóny. Zdroj: Shutterstock Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil odlišná data, protože používá vlastní metodiku. Podle něj spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly dokonce o 2,5 procenta, což představuje další zrychlení oproti zářijovým 2,3 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely potraviny, které byly v posledních měsících významným faktorem tuzemského zdražování. Česká inflace tak zůstává vyšší než průměr eurozóny, přestože se již nevrací k extrémním hodnotám z let 2022–2023. Z aktuálního vývoje však vyplývá, že zatímco v EU převažuje trend postupného zpomalování cenového růstu, v Česku se tempo zvyšování cen opět lehce zrychluje. Inflace napříč Evropou: výrazné rozdíly mezi státy Evropská data také potvrzují, že inflace v EU je velmi nerovnoměrná. V říjnu dosáhla nejnižší hodnoty na Kypru, kde činila pouze 0,2 procenta. Velmi nízké tempo růstu cen hlásí také Francie s 0,8 procenta. Tyto země tak vykazují výrazně nižší inflaci než průměr Unie a ukazují, že cenové tlaky mohou být v jednotlivých ekonomikách výrazně odlišné. Na opačném konci žebříčku stojí země s nejrychlejším růstem cen. Rumunsko vykázalo meziroční inflaci 8,4 procenta, což je nejvyšší hodnota v celé EU. Vysoké růsty cen pokračovaly také v Estonsku, kde inflace dosáhla 4,5 procenta, a v Lotyšsku s 4,3 procenta. Tato čísla ukazují, že ačkoli průměr EU mírně klesá, některé ekonomiky dál čelí výraznému tlaku na růst životních nákladů. <!-- DIP popup--> Podstatné je také sledovat, které položky k růstu cen přispívají nejvíce. V eurozóně táhly říjnovou inflaci hlavně služby, tedy kategorie, která patří mezi cenově nejodolnější a reaguje pomaleji na změny poptávky. Následovaly skupiny potraviny, alkohol, tabák a neenergetické průmyslové zboží. Ceny energií naopak inflaci snižovaly, což potvrzuje stabilizaci situace oproti období energetické krize. Jak si stojí eurozóna: přispívající faktory a další vývoj V eurozóně zůstává inflace nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky, ale vývoj posledních měsíců naznačuje postupné uklidňování. Příspěvek jednotlivých kategorií zůstává stabilní: služby jsou hlavním tahounem růstu, zatímco energie působí opačně. Zdroj: Shutterstock Tento obrázek ukazuje, že evropská inflace už není dominantně tažena externími faktory, ale spíše domácí poptávkou a strukturálními cenovými tlaky. Zpomalení z 2,2 na 2,1 procenta je sice mírné, ale navazuje na trend, který trvá už několik měsíců. Podobně stabilní je i meziměsíční růst cen o 0,2 procenta. Celkově tak říjnová data potvrzují, že Evropa míří k postupné normalizaci cen, ale rozdíly mezi státy zůstávají výrazné a některé ekonomiky stále čelí vysoké inflaci. Vývoj v Česku tuto mozaiku doplňuje jako příklad země, kde se růst cen odlišuje od hlavního evropského trendu. Meziroční míra inflace v zemích EU - v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen: Zeměříjen 2024květen 2025červen 2025červenec 2025srpen 2025září 2025říjen 2025EU2,32,22,32,42,42,62,5Eurozóna2,01,92,02,02,02,22,1Belgie4,52,82,92,62,62,72,5Bulharsko2,02,93,13,43,54,13,8Česko3,02,32,82,52,42,02,3Dánsko1,61,51,82,21,92,22,1Estonsko4,54,65,25,66,25,34,5Finsko1,52,01,91,92,22,21,4Francie1,60,60,90,90,81,10,8Chorvatsko3,64,34,44,54,64,64,0Irsko0,11,41,61,61,92,72,8Itálie1,01,71,81,71,61,81,3Kypr1,60,40,50,10,00,00,2Litva0,13,03,23,43,63,73,7Lotyšsko2,13,73,93,94,24,24,3Lucembursko0,92,12,42,62,83,13,0Maďarsko3,44,54,64,24,24,34,2Malta2,42,72,52,52,72,42,5Německo2,42,12,01,82,12,42,3Nizozemsko3,32,92,82,52,43,03,0Polsko4,23,53,42,92,72,92,9Portugalsko2,61,72,12,52,51,92,0Rakousko1,83,03,23,74,13,94,0Rumunsko5,05,45,86,68,58,68,4Řecko3,13,33,63,73,11,81,6Slovensko3,54,34,64,64,44,63,9Slovinsko0,01,92,52,93,02,73,1Španělsko1,82,02,32,72,73,03,2Švédsko1,62,32,93,13,43,23,1Zdroj: Eurostat