Klíčové body

Maloobchodní tržby vzrostly o 2,6 %, ale tempo růstu zpomalilo
Nejvíce rostly prodeje pohonných hmot a kosmetiky
Tržby ve službách stagnovaly, růst pouze o 0,1 %
Turistů v Česku přibylo, hlavně ze zahraničí

Po očištění o sezónní vlivy se navíc meziměsíčně snížily o 0,2 %, což naznačuje mírné ochlazení spotřebitelské aktivity po silném letním období.

<!– DIP popup–>

Z dat vyplývá, že k růstu nejvíce přispěl prodej pohonných hmot a nepotravinářského zboží, zatímco prodeje potravin zaznamenaly pokles.

Vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová k výsledkům uvedla, že růst tržeb byl zaznamenán téměř ve všech sortimentních skupinách nepotravinářského zboží, s výjimkou obchodů s počítačovým a komunikačním vybavením a prodejen s oděvy a obuví. Tyto segmenty tak nadále bojují s nižší poptávkou, která může souviset s opatrnějším chováním spotřebitelů po období inflace a vysokých cen.

Celkově lze říci, že český maloobchod sice pokračuje v růstu, ale tempo se začíná stabilizovat. Zákazníci se po silném létě zřejmě vracejí k opatrnějšímu utrácení, což může být částečně dáno i sezónními faktory a návratem k běžným výdajovým návykům po dovolených.

Detailní pohled na jednotlivé segmenty

Tržby za pohonné hmoty meziročně vzrostly o výrazných 9,5 %, což bylo hlavním motorem růstu celého sektoru. Spotřebitelé využívali končící letní sezónu k cestování, což se promítlo do vyšší poptávky po benzínu a naftě.

Naopak tržby za potraviny klesly o 0,2 %, a to jak ve specializovaných potravinářských prodejnách (pokles o 0,5 %), tak i v nespecializovaných obchodech s převahou potravin (pokles o 0,2 %). Tento vývoj může naznačovat, že domácnosti se stále snaží šetřit na základních výdajích nebo více využívají slevové akce.

Na druhé straně nepotravinářské zboží zaznamenalo meziroční růst o 2,8 %. Tahounem byly zejména prodejny s kosmetickými a toaletními výrobky, kde tržby vyskočily o 11,6 %. Rostly také tržby v obchodech s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím (+3,1 %), s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (+2,6 %) i s výrobky pro domácnost (+1,4 %).

Naopak prodeje v segmentech technologií a módy zůstávají utlumené – počítačové a komunikační zařízení klesly o 3,4 % a oděvy a obuv o 0,2 %. Tyto kategorie často reagují citlivěji na změny v disponibilních příjmech obyvatel a jsou více závislé na sezónní poptávce.

Zajímavým trendem zůstává i nárůst online prodejů. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby vzrostly o 4,2 %, což potvrzuje pokračující posun českých spotřebitelů směrem k digitálním nákupům. Tyto kanály si udržují stabilní růst i po pandemii, kdy se online nákupy staly běžnou součástí spotřebitelského chování.

Naopak tradiční kamenné obchody s převahou nepotravinářského zboží vykázaly růst o 4,7 %, což ukazuje, že fyzický maloobchod stále hraje významnou roli, zejména v segmentech, kde je důležitý osobní kontakt se zbožím.

Chcete využít této příležitosti?

Sektor služeb a cestovní ruch

Zatímco maloobchod rostl, tržby ve službách stagnovaly. Meziročně se zvýšily jen o 0,1 %, což naznačuje, že dynamika poptávky po službách se po letní sezóně zpomalila. Největší vliv na tento vývoj měly pravděpodobně služby v oblasti cestovního ruchu, které zaznamenaly vysokou aktivitu během letních měsíců, ale v září již tradičně klesají.

Přesto zůstává úroveň poskytovaných služeb stabilní a firmy se po období vysoké inflace postupně přizpůsobují novému ekonomickému prostředí.

Pozitivním signálem pro českou ekonomiku je ovšem vývoj v cestovním ruchu. Ve třetím čtvrtletí se v hotelech, penzionech a kempech ubytovalo 7,9 milionu hostů, což představuje meziroční nárůst o 1,4 %.

Zatímco počet českých turistů stagnoval, zahraničních návštěvníků přibylo. To naznačuje, že Česko zůstává atraktivní destinací pro cestovatele z ciziny, kteří tak pomáhají vyrovnávat zpomalení domácí poptávky. Největší zájem je tradičně o Prahu, Karlovy Vary a další historická města, ale postupně roste i návštěvnost regionů mimo hlavní turistické trasy.

Turismus tak nadále představuje významný zdroj příjmů pro české hotely, restaurace i doprovodné služby. Přestože se sektor ještě zcela nevzpamatoval z pandemických ztrát, rostoucí počet zahraničních hostů potvrzuje, že trend obnovy pokračuje.

Výhled pro zbytek roku

Celkově data ČSÚ ukazují, že česká ekonomika se po období vysoké inflace stabilizuje. Domácnosti sice utrácejí opatrněji, ale poptávka po nepotravinářském zboží a cestování zůstává poměrně silná.

Růst maloobchodních tržeb se v příštích měsících pravděpodobně udrží, i když spíše mírným tempem. Očekává se, že spotřebitelé se budou více zaměřovat na výhodné nákupy a online prostředí, zatímco tradiční obchody budou muset pokračovat v přizpůsobování nabídky a cenové politiky.

V sektoru služeb lze čekat sezónní pokles, typický pro podzimní měsíce, zatímco turismus by mohl zůstat mírně nad úrovní loňského roku díky přetrvávajícímu zájmu zahraničních návštěvníků. Celkově tak zářijová data potvrzují, že česká ekonomika se pohybuje v období pozvolného růstu s mírným ochlazením spotřebitelské dynamiky.

Po očištění o sezónní vlivy se navíc meziměsíčně snížily o 0,2 %, což naznačuje mírné ochlazení spotřebitelské aktivity po silném letním období.<!– DIP popup–>Z dat vyplývá, že k růstu nejvíce přispěl prodej pohonných hmot a nepotravinářského zboží, zatímco prodeje potravin zaznamenaly pokles.Vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová k výsledkům uvedla, že růst tržeb byl zaznamenán téměř ve všech sortimentních skupinách nepotravinářského zboží, s výjimkou obchodů s počítačovým a komunikačním vybavením a prodejen s oděvy a obuví. Tyto segmenty tak nadále bojují s nižší poptávkou, která může souviset s opatrnějším chováním spotřebitelů po období inflace a vysokých cen.Celkově lze říci, že český maloobchod sice pokračuje v růstu, ale tempo se začíná stabilizovat. Zákazníci se po silném létě zřejmě vracejí k opatrnějšímu utrácení, což může být částečně dáno i sezónními faktory a návratem k běžným výdajovým návykům po dovolených.Detailní pohled na jednotlivé segmentyTržby za pohonné hmoty meziročně vzrostly o výrazných 9,5 %, což bylo hlavním motorem růstu celého sektoru. Spotřebitelé využívali končící letní sezónu k cestování, což se promítlo do vyšší poptávky po benzínu a naftě.Naopak tržby za potraviny klesly o 0,2 %, a to jak ve specializovaných potravinářských prodejnách , tak i v nespecializovaných obchodech s převahou potravin . Tento vývoj může naznačovat, že domácnosti se stále snaží šetřit na základních výdajích nebo více využívají slevové akce.Na druhé straně nepotravinářské zboží zaznamenalo meziroční růst o 2,8 %. Tahounem byly zejména prodejny s kosmetickými a toaletními výrobky, kde tržby vyskočily o 11,6 %. Rostly také tržby v obchodech s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím , s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci i s výrobky pro domácnost .Naopak prodeje v segmentech technologií a módy zůstávají utlumené – počítačové a komunikační zařízení klesly o 3,4 % a oděvy a obuv o 0,2 %. Tyto kategorie často reagují citlivěji na změny v disponibilních příjmech obyvatel a jsou více závislé na sezónní poptávce.Zajímavým trendem zůstává i nárůst online prodejů. Internetovým a zásilkovým obchodům tržby vzrostly o 4,2 %, což potvrzuje pokračující posun českých spotřebitelů směrem k digitálním nákupům. Tyto kanály si udržují stabilní růst i po pandemii, kdy se online nákupy staly běžnou součástí spotřebitelského chování.Naopak tradiční kamenné obchody s převahou nepotravinářského zboží vykázaly růst o 4,7 %, což ukazuje, že fyzický maloobchod stále hraje významnou roli, zejména v segmentech, kde je důležitý osobní kontakt se zbožím.Chcete využít této příležitosti?Sektor služeb a cestovní ruchZatímco maloobchod rostl, tržby ve službách stagnovaly. Meziročně se zvýšily jen o 0,1 %, což naznačuje, že dynamika poptávky po službách se po letní sezóně zpomalila. Největší vliv na tento vývoj měly pravděpodobně služby v oblasti cestovního ruchu, které zaznamenaly vysokou aktivitu během letních měsíců, ale v září již tradičně klesají.Přesto zůstává úroveň poskytovaných služeb stabilní a firmy se po období vysoké inflace postupně přizpůsobují novému ekonomickému prostředí.Pozitivním signálem pro českou ekonomiku je ovšem vývoj v cestovním ruchu. Ve třetím čtvrtletí se v hotelech, penzionech a kempech ubytovalo 7,9 milionu hostů, což představuje meziroční nárůst o 1,4 %.Zatímco počet českých turistů stagnoval, zahraničních návštěvníků přibylo. To naznačuje, že Česko zůstává atraktivní destinací pro cestovatele z ciziny, kteří tak pomáhají vyrovnávat zpomalení domácí poptávky. Největší zájem je tradičně o Prahu, Karlovy Vary a další historická města, ale postupně roste i návštěvnost regionů mimo hlavní turistické trasy.Turismus tak nadále představuje významný zdroj příjmů pro české hotely, restaurace i doprovodné služby. Přestože se sektor ještě zcela nevzpamatoval z pandemických ztrát, rostoucí počet zahraničních hostů potvrzuje, že trend obnovy pokračuje.Výhled pro zbytek rokuCelkově data ČSÚ ukazují, že česká ekonomika se po období vysoké inflace stabilizuje. Domácnosti sice utrácejí opatrněji, ale poptávka po nepotravinářském zboží a cestování zůstává poměrně silná.Růst maloobchodních tržeb se v příštích měsících pravděpodobně udrží, i když spíše mírným tempem. Očekává se, že spotřebitelé se budou více zaměřovat na výhodné nákupy a online prostředí, zatímco tradiční obchody budou muset pokračovat v přizpůsobování nabídky a cenové politiky.V sektoru služeb lze čekat sezónní pokles, typický pro podzimní měsíce, zatímco turismus by mohl zůstat mírně nad úrovní loňského roku díky přetrvávajícímu zájmu zahraničních návštěvníků. Celkově tak zářijová data potvrzují, že česká ekonomika se pohybuje v období pozvolného růstu s mírným ochlazením spotřebitelské dynamiky.