Vláda, která byla zvolena v červenci 2024 drtivou většinou, však čelila kritice, jelikož celý proces provázel chaos a politická nevraživost. Vrcholem těchto zmatků byl únik celého obsahu rozpočtu na veřejnost pouhou půl hodinu předtím, než ministryně financí Rachel Reeves přednesla prohlášení v Dolní sněmovně.

Vláda získala mandát na základě klíčového volebního slibu, že nezvýší daně z příjmů pracujících lidí. Reevesová proto musela přiznat, že část z celkového zvýšení daní o 26 miliard liber (přibližně 34 miliard dolarů) porušuje ducha tohoto slibu a že bude čelit značné kritice. Nicméně, svůj kontroverzní krok obhajovala. Řekla, že zatím neviděla „žádný věrohodný nebo spravedlivější alternativní plán pro pracující,“ a označila svá rozhodnutí za „správné volby pro spravedlivější, silnější a bezpečnější Británii.“

Hlavním pilířem rozpočtu z hlediska získaných finančních prostředků je zmrazení prahových hodnot, při kterých poplatníci platí různé úrovně daní, na další tři roky od roku 2028. Toto opatření má za následek, že s rostoucími mzdami se více lidí dostane do vyšších daňových pásem (tzv. fiscal drag). Mezi další opatření patří zavedení daně z nemovitostí, dílčí změny v režimu daně z kapitálových výnosů, vyšší daně z hazardních her, nová daň z používání elektromobilů a snížení daňových úlev pro soukromé penze.

Na druhé straně, Reevesová zrušila velmi nepopulární omezení sociálních dávek vyplácených rodinám s více než dvěma dětmi. Zároveň oznámila opatření ke zmírnění finančního tlaku na domácnosti, a to konkrétně zmrazením železničních tarifů a snížením poplatků za energii v domácnostech.

Ekonomické pozadí a opakování rozpočtu

Celkový rozpočet je nápadně podobný prvnímu rozpočtu Reevesové, který předložila před něčím více než rokem, ačkoli tehdy trvala na tom, že to bude jediný velký rozpočet se zvýšením daní v tomto volebním období, které má trvat až do roku 2029.

Bohužel pro ministryni financí a vládu se britské ekonomice, šesté největší na světě, nedaří tak dobře, jak se původně očekávalo. Mnoho kritiků vinu za tento pomalejší růst připisuje jejímu loňskému rozhodnutí uvalit daně na podniky. I když se v první polovině roku objevily známky zlepšení – kdy byla britská ekonomika nejrychleji rostoucí mezi sedmi předními průmyslovými zeměmi (G7) – nyní opět upadá.

Veřejné finance Británie, podobně jako v jiných zemích, byly v posledních letech značně zatíženy náklady souvisejícími s pandemií Covid-19, válkou mezi Ruskem a Ukrajinou a cly amerického prezidenta Donalda Trumpa. Spojené království však navíc nese specifické břemeno brexitu, který od odchodu země z Evropské unie v roce 2020 způsobil ekonomice ztráty v řádu miliard. S ohledem na skutečnost, že inflace zůstává vytrvale vysoká, má Reevesová řadu náročných výdajových závazků, zaměřených na zmírnění životních nákladů, včetně kompenzace řady obratů v plánovaných škrtech sociálních dávek.

Chaotické pozadí a únik klíčových dat

Rozpočtovému prohlášení předcházely týdny chaotických smíšených zpráv a politické nevraživosti, které jen podtrhly nestabilitu vlády. Původní plány ze 4. listopadu zahrnovaly projev Reevesové, který měl připravit veřejnost a trhy na zvýšení sazeb daně z příjmu, což by porušilo klíčový volební slib. Po protestu labouristických zákonodárců a zveřejnění lepší než očekávané aktualizace veřejných financí však ministryně změnila kurz a rozhodla se pro řadu menších opatření ke zvýšení příjmů.

Chaos však kulminoval v den rozpočtu. Půl hodiny před Reevesovým prohlášením byla online předčasně zveřejněna celá fiskální prognóza nezávislého orgánu Office for Budget Responsibility (OBR). Tato prognóza obsahovala detailní informace o hlavních opatřeních rozpočtu, což bylo pro vládu značně ponižující. Reevesová označila předčasné zveřejnění za „hluboké zklamání a vážnou chybu“ ze strany orgánu dohlížejícího na rozpočet. OBR se následně bránil s tím, že únik byl způsoben „technickou chybou“ a že materiály byly „dnes ráno zveřejněny na našem webu příliš brzy“. Úřad uvedl, že o incidentu podá zprávu všem příslušným orgánům.

Vysoké politické sázky a hrozba vnitřní krize

Rozpočet představuje pro Reevesovou a premiéra Keira Starmera moment s vysokými politickými sázkami. Starmer čelí rostoucím obavám labouristických zákonodárců ohledně jeho katastrofálních volebních preferencí. Aktuální průzkumy veřejného mínění totiž labouristy trvale řadí daleko za krajně pravicovou stranu Reform UK, kterou vede Nigel Farage.

Ačkoli se příští volby budou konat až v roce 2029, a vláda nadále doufá, že její ekonomická opatření podnítí vyšší růst a zmírní finanční tlaky, objevují se spekulace o možném ohrožení Starmerova vedení uvnitř jeho vlastní strany. Analytici varují, že neúspěšný rozpočet, který je vnímán jako porušení klíčových slibů, by mohl prohloubit pocit krize uvnitř labouristické vlády a dále poškodit její již tak nízkou popularitu.