Nejnovější člen Federálního rezervního systému (Fed) Stephen Miran se rychle stal jednou z nejdiskutovanějších osobností americké měnové politiky. Prezident Donald Trump ho v září jmenoval dočasně do rady guvernérů Fedu – orgánu, který rozhoduje o úrokových sazbách a ovlivňuje celou americkou ekonomiku. Miran, jeden z klíčových ekonomických poradců Trumpovy administrativy, se už během svých prvních měsíců v nové roli odchýlil od většinového názoru svých kolegů. Na obou zasedáních Fedu, kterých se dosud zúčastnil, nesouhlasil s rozhodnutím většiny. V říjnu hlasoval proti snížení sazeb o čtvrt procentního bodu a naopak prosazoval výraznější pokles o půl procentního bodu, stejně jako v září. Už to by samo o sobě přitáhlo pozornost, ale Miran šel dál. Na rozdíl od tradičně zdrženlivého přístupu členů Fedu absolvoval během prvního měsíce ve funkci více než tucet veřejných vystoupení a rozhovorů pro média. Pro srovnání – většina nových guvernérů mluví na veřejnosti jen několikrát. Stejně jako Trump i Miran prosazuje agresivní snižování úrokových sazeb. Tvrdí, že náklady na půjčky brzdí ekonomiku více, než se připouští, a že Spojené státy čeká „významná dezinflace“. Svůj přístup popisuje jako „mimo konsensus“, ale podle něj je podložen reálnými daty. Miranova argumentace a ekonomická logika V rozhovoru pro Yahoo Finance i v následném vystoupení pro The New York Times Miran vysvětlil, že jeho pohled vychází z interpretace Trumpovy ekonomické politiky. Domnívá se, že kombinace protiimigračních opatření, rozsáhlých cel a daňového zákona z počátku roku vytváří podmínky pro nižší „neutrální úrokovou sazbu“ – tedy takovou, která ani nestimuluje, ani nebrzdí růst. Podle Mirana má Fed nyní „mnoho práce“, aby se k této neutrální úrovni vrátil. Argumentuje tím, že příliš restriktivní měnová politika může sama vyvolat recesi:„Pokud budete dlouhodobě udržovat tak přísnou politiku, riskujete, že měnová politika sama o sobě vyvolá recesi. Nevidím důvod toto riziko podstupovat, pokud se neobávám inflace,“ uvedl. Zároveň tvrdí, že probíhající deportace povedou ke zchlazení realitního trhu, čímž by mohlo dojít k dalšímu poklesu inflace. Podle Mirana tedy snižování sazeb nepředstavuje riziko přehřátí, ale naopak nástroj pro stabilizaci. Dopad cel na spotřebitelské ceny označuje za přehnaně zveličovaný. Jeho přístup odráží Trumpovu dlouhodobou snahu o tlak na Fed, aby více podporoval růst. Přestože Miran své postoje rámuje technicky, kritici upozorňují, že jeho teorie se shodují s politickými zájmy prezidenta. Kritika z Wall Street i akademických kruhů Miran, který získal doktorát z ekonomie na Harvardově univerzitě, má mezi odborníky respekt jako kvalifikovaný analytik, přesto se jeho argumentace setkala s ostrou kritikou. Bývalý ministr financí Larry Summers označil jeho první veřejný projev jako guvernéra Fedu za „analyticky nejslabší“, jaký kdy slyšel od člena této instituce. „Pokud to byl nejlepší argument pro radikální snížení úrokových sazeb, které prosazuje prezident Trump, pak je tento argument ještě slabší, než jsem si myslel,“ řekl Summers pro agenturu Bloomberg. Podobně skeptický tón zvolil i Michael Feroli, hlavní ekonom JPMorgan Chase (JPM). V poznámce pro klienty napsal, že „některé jeho argumenty jsou sporné, jiné neúplné a téměř žádné přesvědčivé“. Na druhé straně David Seif z Nomura Holdings (NMR) připustil, že Miranovy názory nelze označit za absurdní. Podle něj jde o spor ohledně vstupních předpokladů jeho ekonomických modelů, které jsou „kontroverzní“. Seif dodal, že „čas ukáže, zda bude mít nakonec pravdu“. V rámci Fedu se Miranova pozice jeví jako izolovaná. Jeho kolegové Christopher Waller a Michelle Bowmanová, rovněž jmenovaní Trumpem, sice sdílejí obavy z oslabení trhu práce, ale nehlasovali pro tak výrazné snížení sazeb. Ani jeden z nich se nepřipojil k tvrzení, že neutrální sazba je výrazně nižší, než se běžně předpokládá. Reakce uvnitř Fedu a otázka důvěryhodnosti Miranovo odlišné ekonomické myšlení přichází v době, kdy Fed stojí před klíčovým obdobím – musí najít rovnováhu mezi podporou růstu a bojem s inflací. Právě proto jeho opakované návrhy na hlubší snížení sazeb vyvolávají diskusi o tom, zda je jeho přístup řízen daty, nebo politikou. Guvernérka Lisa Cooková reagovala na Miranovu tezi o vztahu mezi imigrací a inflací v oblasti bydlení s opatrností. Ve svém projevu připomněla, že imigrace má podle ní zásadní dopad především na trh práce, nikoli na inflaci nemovitostí – čímž Miranovu interpretaci nepřímo odmítla. Zároveň se ukazuje, že Miran se snaží vystupovat nejen jako ekonom, ale i jako veřejná postava, která komunikuje s médii a snaží se ovlivnit veřejnou debatu. Tento přístup je však pro centrální bankéře neobvyklý, protože Fed se tradičně snaží působit jednotně a vyhýbat se politickým tónům. Otázkou tak zůstává, zda Miranovo Trumpem inspirované pojetí ekonomiky dokáže získat podporu mezi ostatními členy rady guvernérů – nebo zda zůstane osamělým hlasem v instituci, která se opírá o konsenzus a datově podložená rozhodnutí. Na základě dosavadního vývoje se zdá, že Miran je odhodlaný pokračovat v prosazování své vize bez ohledu na to, že naráží na odpor nejen uvnitř Fedu, ale i mezi akademiky a investičními analytiky.