Třetí čtvrtletí přináší velmi solidní výsledkovou sezónu. Většina společností zahrnutých v indexu S&P 500 zatím zveřejnila své finanční výkazy a přibližně dvě třetiny z nich překonaly očekávání analytiků. Na první pohled by se mohlo zdát, že taková kombinace by měla vést k výrazně pozitivním reakcím trhu, rostoucím cenám akcií a posílení důvěry investorů. Jenže realita je jiná. Zatímco dříve se překonání očekávání projevovalo v cenách akcií poměrně silně, nyní je odezva mnohem slabší. Goldman Sachs ve své pravidelné zprávě upozorňuje, že akcie, které překonaly očekávané zisky, sice po zveřejnění výsledků stále v průměru překonávají index S&P 500, ale rozdíl je výrazně menší než v minulosti. Zatímco historicky šlo o zhruba 98 bazických bodů, aktuálně se tento rozdíl pohybuje kolem 32 bazických bodů. Překonání očekávání tak samo o sobě již nefunguje jako spolehlivý katalyzátor růstu cen. Tato situace může působit paradoxně, protože současná sezóna je z pohledu tempa růstu zisků mimořádně silná. Zisky se meziročně zvýšily o 8 %, zatímco analytici očekávali růst okolo 6 %. Pozitivních překvapení je navíc nejvíce za poslední dvě desetiletí, pokud nepočítáme specifické období po znovuotevření ekonomik po pandemii v roce 2020. Růst přichází jak z vyšších tržeb, tak z udržených nebo dokonce rostoucích ziskových marží, což většinou bývá signál zdravého a stabilního prostředí. Proč tedy reakce trhu odpovídá spíše chladnému přijetí než nadšení? Tým strategů vedený Davidem Kostinem poukazuje na to, že investoři jsou tentokrát pozornější k výhledu než k samotným výsledkům. Nejde tedy o to, co firmy dokázaly v uplynulém čtvrtletí, ale zda jsou schopny pokračovat v růstu v situaci, kdy je trh vystaven geopolitickému napětí, nejistotě v americkém bankovním sektoru a zpomalování některých segmentů ekonomiky. Dalším faktorem je možná skutečnost, že investoři očekávali silné výsledky dříve, než je analytici promítli do svých odhadů. Jinými slovy, konsenzuální odhad růstu zisků ve výši 6 % mohl být příliš nízký. Skutečné investiční očekávání bylo podle Goldman Sachs pravděpodobně vyšší, takže i když společnosti tato očekávání překonaly, nešlo o překvapení takového rozsahu, aby to výrazně pohnulo cenami akcií. Přesto se zde objevuje jeden podstatný moment, který může mít vliv na sentiment v dalších měsících. Přibližně polovina firem, které již zveřejnily svoje výhledy pro čtvrté čtvrtletí, očekává lepší výsledky, než uvádějí konsenzuální odhady. To vedlo ke zvýšení celkového odhadu zisku na akcii pro index S&P 500 pro rok 2026 o 2 % na úroveň 308 dolarů. Pokud se tato očekávání potvrdí, trh může získat dodatečný impuls. Velkou roli v sentimentu hraje také oblast investic do umělé inteligence. Výdaje megakapitálových technologických společností na infrastrukturu a vývoj v této oblasti nadále rostou. Kapitálové výdaje hyperscalerů jsou nyní výrazně vyšší, než se čekalo na začátku roku. V lednu trh očekával, že příští rok tyto společnosti utratí kolem 314 miliard dolarů, dnes se hovoří spíše o 518 miliardách dolarů. Rozdíl je výrazný a ukazuje, jak rychle se AI stává strategickým pilířem růstu napříč odvětvími. Podle Goldman Sachs však investoři přijímají zvyšující se kapitálové výdaje pouze tehdy, když jsou podloženy viditelným růstem zisků. Rozdílné reakce na výsledky společností Alphabet a Meta Platforms tento trend dobře ilustrují. U Alphabet investory přesvědčil růst čistého zisku a schopnost monetizovat investice do AI, zatímco Meta ponechala své odhady téměř beze změny, což vedlo k poklesu jejích akcií. Zároveň lze pozorovat, že stále více firem začíná zmiňovat potenciál zvýšení efektivity díky AI. Ve třetím čtvrtletí to byla zhruba polovina firem, což je mírný nárůst oproti druhému čtvrtletí. Pokud se tyto sliby začnou promítat do reálných marží a nižších nákladů, může to být jeden z klíčových motorů ziskovosti v následujících letech.