Tento posun sentimentu převážil i nad geopolitickými riziky souvisejícími s ruskými dodávkami, které zůstávají pod sankčním tlakem kvůli neúspěšným mírovým jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou. Na začátku dne klesly Brent futures o 0,4 % na 63,10 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI oslabila o 23 centů na 58,61 USD. Přitom ještě v pondělí oba benchmarky přidaly přes jedno procento poté, co rostoucí pochybnosti o mírovém řešení zvýšily napětí na straně ruských dodávek.Hlavním tématem dne na ropném trhu byl však dlouhodobý výhled. Analytici i energetické společnosti upozorňují, že v roce 2026 může nabídka růst rychleji než poptávka, což by vytvořilo výrazný přebytek. Deutsche Bank například očekává, že světový trh bude v roce 2026 čelit přebytku minimálně dvou milionů barelů denně, a podle jejích analytiků není ani v roce 2027 příliš pravděpodobný návrat k deficitnímu prostředí. Tento medvědí scénář podporuje i řada dalších prognóz, které upozorňují na zpomalující růst spotřeby ropy v důsledku efektivnějších technologií, elektrifikace dopravy a změn energetických strategií na rozvinutých trzích.Krátkodobě však zůstávají na scéně také geopolitická rizika. Sankce proti ruským ropným gigantům Rosneft a Lukoil zesílily tlak na to, kde budou moci své produkty prodávat. Nová pravidla zakazují prodej do Evropy u paliv rafinovaných z ruské ropy, což zasáhlo zejména indický trh, který byl dosud klíčovým odběratelem. Některé indické rafinérie – především soukromá společnost Reliance – omezily nákupy, což vytváří tlak na přesměrování ruské nabídky jinam. Moskva proto aktivně hledá způsoby, jak zvýšit export do Číny. Vicepremiér Alexander Novak na čínsko-ruském obchodním fóru v Pekingu potvrdil, že obě země intenzivně jednají o rozšiřování ropné spolupráce.Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou tak zůstává ústředním tématem celého odvětví. Zatímco Evropa pokračuje v energetickém odstřižení od Ruska, rozvíjející se státy hledají levnější zdroje ropy, což může dál komplikovat vývoj cen. Pokud se Moskva více přikloní k čínskému trhu, může to přetvořit stávající toky surovin a vytvořit nové nerovnováhy, které budou investoři v dalších měsících bedlivě sledovat.Ačkoli jednání mezi Ruskem a Ukrajinou zůstávají bez výsledku, některé části trhu vnímají i opačný scénář – pokud by přece jen došlo k dohodě, uvolnily by se sankce a ruská ropa by se mohla rychleji vrátit na světové trhy. To by podle analytiků ještě výrazněji prohloubilo očekávaný přebytek v roce 2026. Právě tato kombinace nevyváženosti a nejasné geopolitické budoucnosti vytváří obtížné prostředí pro investory, kteří musejí vyvažovat krátkodobé riziko s dlouhodobým trendem.Ropný sektor přesto nachází určitou podporu skrze americkou monetární politiku. Investoři totiž očekávají, že Federální rezervní systém na zasedání 9.–10. prosince přistoupí ke snížení úrokových sazeb. Několik členů Fedu už dalo veřejně najevo, že podpora pro uvolnění měnové politiky roste. Nižší úrokové sazby mohou snížit náklady na úvěry, povzbudit ekonomickou aktivitu a tím i zvýšit poptávku po energii. Trh proto čelí jak riziku přebytku, tak naději na oživení poptávky, což vytváří prostředí, které analytici hodnotí jako mimořádně citlivé na nové makroekonomické signály.Analytici společnosti Phillip Nova shrnují situaci jako „tahanici mezi opatrností motivovanou přebytkem nabídky a nadějemi na poptávku založenými na uvolněnější měnové politice“. Tento výstižný popis dobře zachycuje aktuální realitu: ropné trhy lavírují mezi dvěma protichůdnými silami. Na jedné straně stojí geopolitika a sankční režimy, které udržují napětí kolem ruské nabídky. Na druhé straně se však nad ropou stahují mraky prognóz přebytku, které vrhají stín na dlouhodobý růst cen.Chcete využít této příležitosti?Pro investory je tak současná situace výzvou i příležitostí. Ti, kteří investují do energetického sektoru, sledují především vývoj zásob, signály z OPEC+ a výstupy z americké měnové politiky. V následujících týdnech se pozornost přesune právě na prosincové rozhodnutí Fedu, které může udělat první krok k oživení globální poptávky.