Sněmovna Parlamentu České republiky dnes rozhodla, že návrh rozpočtu na příští rok se bude muset vrátit zpět k přepracování. Toto klíčové hlasování prošlo díky nové koalici složené z hnutí ANO (BAABA), Motoristů a SPD, která dohromady získala většinu. Hlavním důvodem k tomuto kroku byla absence cca 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování některých projektů v zemědělství a také část mandatorních výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní na úpravy stanovenou lhůtu dvacet dnů. Klíčovou výzvou pro přepracování je podle požadavků Sněmovny zejména zaměření na příjmovou stránku rozpočtu - zejména v návaznosti na aktuálně příznivější ekonomickou predikci - a také nutnost pečlivě ověřit některé sociální výdaje ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou. Zdroj: Shutterstock Politické souvislosti hlasování Sněmovna nebyla schopna schválit základní parametry rozpočtu v podobě navržené končícím vládním táborem. Pro vrácení návrhu rozpočtu hlasovalo 105 poslanců nové koalice, zatímco 64 zákonodárců z řad končící koalice bylo proti. Významnou roli v jednání sehráli i Piráti – ti se neúspěšně snažili do usnesení prosadit požadavek, aby vláda do návrhu rozpočtu zapracovala dalších 14 miliard korun na dostupné bydlení. Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) před poslanci hájil vládní návrh rozpočtu a zdůraznil, že je prorůstový, investiční a odpovědný a navíc respektuje veškeré platné zákony. Ministr financí v demisi, Zbyněk Stanjura (ODS), následně upozornil, že vláda nikdy nepřipraví rozpočet, který by byl v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Stanjura připomněl, že maximální možný schodek přepracovaného návrhu může činit 237 miliard korun, a pokud dojde k navýšení, bude možné využít pouze únikové mechanismy, které umožňuje zákon. Argumenty nové koalice a průběh schůze Podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného nového premiéra Andreje Babiše bylo od počátku zřejmé, že aktuální návrh rozpočtu bude třeba zcela přepracovat. Nedávno uvedl, že není možné návrh původní vlády pouze upravit, ale bude nutné jej připravit znovu. Místopředseda ANO Karel Havlíček k tomu doplnil, že vláda věděla již od začátku, že návrh rozpočtu bude třeba zásadně změnit, ovšem chtěla před volbami zabránit většímu schodku a proto podle něj riskovala porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Současná vláda v demisi předpokládala pro příští rok růst ekonomiky o 2%. Aktuální listopadová predikce tento růst mírně upravuje na 2,2%, nicméně i podle náměstka ministra financí Tomáše Holuba zůstanou rozpočtové příjmy na obdobné úrovni jako dosud. Prioritní oblasti a jasné mantinely Mezi priority rozpočtu, které vláda označila za klíčové, patří zejména obrana a bezpečnost obyvatelstva, výzkum a inovace či investice do infrastruktury. Rozpočet měl počítat s meziročním zvýšením příjmů o 36,6 miliardy korun na celkových 2122,7 miliardy korun. Výdaje by měly dosáhnout 2408,7 miliardy korun, což znamená nárůst o 81,6 miliardy v porovnání s předchozím obdobím. Evropská unie by na financování měla přispět částkou 138 miliard korun. Po schválení usnesení Sněmovnou je zřejmé, že předložený návrh rozpočtu je v rozporu s platnými zákony. Premiér Fiala nicméně argumentuje, že navrhovaný schodek ve výši 286 miliard Kč je stále v souladu se zákonem. Nová koalice zároveň požádala odcházející vládu, aby rozpočet upravila v rámci zákonem stanovených hranic. <!-- DIP popup--> Zbyněk Stanjura znovu zopakoval, že zákonný limit pro rozpočtový schodek činí 237 miliard korun. Uvedl, že vyšší výdaje se týkají především obrany a půjčky na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany (CEZ). Zároveň odmítl zprávy o tom, že rozpočet nepočítá s dostatečnými prostředky na výplatu důchodů. Tyto informace označil za nepravdivé. Stínová ministryně financí ANO Alena Schillerová tvrdila, že navržený rozpočet by mohl vést k nedostatku peněz na důchody a některé sociální dávky už v listopadu příštího roku, což však ministr financí odmítl a označil za nereálné. Zdroj: Shutterstock Další postup a možné důsledky Pokud se Sněmovně nepodaří schválit státní rozpočet do konce kalendářního roku, začne od 1. ledna platit takzvané rozpočtové provizorium. V takovém případě se stát řídí pouze základním rámcem výdajů a příjmů podle minulého roku, což může znamenat komplikace v řadě oblastí veřejného financování. Premiér Fiala proto zopakoval snahu dospět ke schválení rozpočtu v souladu se všemi zákonnými podmínkami, aby se provizoriu předešlo a Česká republika měla stabilní finanční plán na další období.