Klíčové body
- Téměř 70 % firem plánuje v roce 2026 zvýšit mzdy
- Nejčastěji půjde o růst do pěti procent
- Průmysl a stavebnictví plánují zvyšovat více než služby
- Trh práce zůstává napjatý navzdory mírnému růstu nezaměstnanosti
Do šetření se zapojilo 448 podniků z různých odvětví a regionů ČR a výsledky potvrzují trend postupné obnovy kupní síly zaměstnanců po období vysoké inflace.
Nejčastější formou navýšení bude růst mezd do pěti procent, což potvrdilo více než 42 % respondentů. Téměř každá čtvrtá firma plánuje zvýšení mezi pěti a deseti procenty. O více než deset procent chce mzdy zvýšit necelé procento zaměstnavatelů, zatímco o snížení uvažuje pouze 2,4 % firem, což potvrzuje přetrvávající napětí na pracovním trhu.
Hospodářská komora zároveň připomíná, že avizovaný růst odpovídá jejím makroekonomickým prognózám z poloviny roku. Podle prezidenta HK Zdeňka Zajíčka by výraznější růst mezd již mohl narážet na finanční limity podniků a zároveň působit jako silnější proinflační faktor. Díky očekávané inflaci kolem 2,3 % by se však i mírné navýšení promítlo stejně jako letos do růstu reálných mezd a pomohlo obnovit kupní sílu domácností.

Nejvíce přidají průmyslové a stavební firmy, služby zaostávají
Z výsledků průzkumu vyplývá, že největší ochotu navyšovat mzdy mají podniky ve zpracovatelském průmyslu, kde zvyšování plánuje 77 % firem. Většina z nich počítá s růstem do pěti procent, ale část podniků se chystá přidávat i více.
<!– DIP popup–>
Ve stavebnictví plánuje zvyšovat mzdy 73 % firem, z toho 29 % chce růst nad pětiprocentní hranici. Sektor služeb představuje v tomto směru opatrnější část ekonomiky – i zde sice plánuje zvyšovat mzdy nadpoloviční většina firem, nicméně růst je méně častý a méně výrazný. Důvod je podle HK jednoduchý: podíl mzdových nákladů je ve službách typicky vyšší, a proto zde podniky mají omezenější prostor než v průmyslu nebo stavebnictví.
Jak upozornila ředitelka legislativního a analytického úseku HK Lenka Janáková, podniky napříč sektory zvažují růst mezd nejen jako reakci na trh práce, ale také s ohledem na vlastní konkurenceschopnost a udržitelnost podnikání.
Střední a velké podniky vedou, malé firmy zvyšují opatrněji
Mzdy plánují nejčastěji zvyšovat střední a velké podniky, a to téměř shodně – u obou kategorií jde o přibližně 85 % respondentů. Střední podniky jsou však výrazně nakloněny vyššímu růstu, protože téměř třetina z nich chce přidávat mezi pěti a deseti procenty.
U velkých firem plánuje takto výrazný růst pouze 19 %. To naznačuje, že střední podniky kombinují snahu udržet kvalifikované pracovníky a zároveň mohou mít větší flexibilitu v nákladech než největší podniky s rozsáhlými mzdovými strukturami.

Prezident HK Zdeněk Zajíček připomněl, že zaměstnavatelé se snaží řešit napjatou situaci na trhu práce tak, aby si udrželi své zaměstnance. Zároveň však musí být systém odměňování realisticky nastavený v souladu s ekonomickými možnostmi firem. Příliš rychlý růst mezd by mohl podle komory ohrozit jejich konkurenceschopnost.
Trh práce zůstává napjatý, počet pracovníků se výrazně nemění
Průzkum také potvrdil, že český trh práce zůstává napjatý. Více než 65 % firem uvedlo, že počet jejich zaměstnanců se letos nezměnil. Naopak pětina firem hlásila pokles zaměstnanců a 15,5 % podniků naopak plánuje růst počtu pracovníků.
Firmy očekávají stabilitu i do konce roku – 70 % předpokládá, že se jejich personální stavy nezmění, 17 % zvažuje navýšení a pouhých 13 % očekává pokles. Tento vývoj podle HK nenaznačuje, že by měl být trh práce v nejbližší době výrazněji uvolněn.
Podle údajů Úřadu práce bylo v říjnu v Česku zhruba 341 000 nezaměstnaných, což je více než před rokem, kdy jich bylo 289 000. Nezaměstnanost tak meziročně vzrostla z 3,8 % na 4,6 %. I přes tento nárůst zůstává český trh práce v evropském kontextu stále relativně napjatý a firmy nadále bojují o kvalifikované pracovníky.




























