Kdysi chlouba amerického trhu. Tomuto sektoru ale dala světová ekonomická krize zabrat snad ještě více než ostatním... Dne 24. února roku 2009 vedení společnosti General Motors oznamuje, že v rámci restrukturalizačního plánu, který je nutný kvůli potýkání se s finančními potížemi, zruší 10 000 pracovních míst, sníží platy manažerů a pozastaví vyplácení dividend. Toto oznámení přišlo uprostřed celosvětové finanční krize a znamenalo významný moment v úpadku amerického automobilového průmyslu. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 484 – Vandalský král Hunerich odvolal křesťanské biskupy z jejich úřadů a poslal je do vyhnanství na Korsiku. 1525 – Bitva u Pavie, kde došlo k porážce Francouzů a zajetí Františka I. Francouzského vojskem císaře Karla V. 1582 – Papež Řehoř XIII. vyhlásil bulou Inter gravissimas reformu kalendáře. 1918 – Estonsko vyhlásilo nezávislost. 1920 – Vznikla NSDAP. 1938 – Americká firma DuPont představila první zubní kartáček se syntetickými vlákny. 1946 – Juan Perón byl zvolen prezidentem Argentiny. 1949 – První arabsko-izraelská válka: byla podepsána dohoda o příměří mezi Izraelem a Egyptem. 2008 – Raúl Castro byl veřejně Národním shromážděním zvolen prezidentem Kuby. 2022 – Rusko zahájilo Invazi na Ukrajinu jako součást Ruské vojenské intervence na Ukrajině. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1803 – Nejvyšší soud USA zavádí zásadu soudního přezkumu v přelomovém případu Marbury v. Madison. Toto rozhodnutí potvrdilo pravomoc soudu prohlašovat zákony za protiústavní, čímž významně ovlivnilo rovnováhu moci ve vládě a utvářelo obchodní předpisy. 1868 – Sněmovna reprezentantů USA hlasuje o obžalobě prezidenta Andrewa Johnsona, která je důsledkem konfliktů mezi Johnsonem a radikálními republikány ohledně politiky rekonstrukce. Ačkoli se tato politická roztržka netýkala přímo podnikání, měla významné důsledky pro hospodářskou politiku v období rekonstrukce. 1868 – V roce 1868 byl Williamu Davisovi vydán první americký patent na chladicí železniční vůz, který znamenal revoluci v přepravě zboží podléhajícího zkáze a přispěl k rozvoji potravinářského průmyslu. 1987 – Nejvyšší soud Spojených států rozhoduje v případu Kalifornie v. Cabazon Band of Mission Indians a potvrzuje práva indiánských kmenů provozovat hazardní hry na kmenových územích bez zásahu státu. Toto rozhodnutí otevřelo cestu k rozvoji indiánského herního průmyslu ve Spojených státech. Cesta automobilového průmyslu v USA na vrchol – a zase do propasti Počínaje druhou polovinou roku 2008 postihla ekonomiku Spojených států celosvětová recese. Kombinace několikaletého poklesu prodeje automobilů a omezené dostupnosti úvěrů vedla v letech 2008 a 2009 k rozsáhlejší krizi automobilového průmyslu ve Spojených státech.Po dramatickém poklesu prodeje automobilů v průběhu roku 2008 požádaly dvě z tzv. "Velké trojky" amerických automobilek - General Motors (GM) a Chrysler - o nouzové půjčky, aby mohly řešit hrozící nedostatek hotovosti. V dubnu 2009 se situace zhoršila natolik, že GM i Chrysler čelily hrozícímu bankrotu a likvidaci.Vlády USA a Kanady poskytly bezprecedentní finanční pomoc (85 miliard USD) s cílem zabránit masivní ztrátě pracovních míst a destabilizujícím škodám v celém výrobním odvětví, aby umožnily společnostem restrukturalizovat a zbavit se starých dluhů prostřednictvím bankrotu podle kapitoly 11. Obě společnosti podaly samostatně žádost o tuto ochranu do 1. června. General Motors vyšel z konkurzu jako nová společnost, jejímž většinovým vlastníkem je ministerstvo financí Spojených států, a Chrysler vyšel z konkurzu vlastněný především odborovou organizací United Auto Workers a italskou automobilkou Fiat S.p.A. Obě společnosti v rámci konkurzního řízení vypověděly smlouvy se stovkami svých dealerů a GM ukončil provoz několika svých značek. Společnost Ford Motor Company dokázala přežít bez vstupu do konkurzu částečně díky rozsáhlé úvěrové lince, kterou získala v roce 2007. Americké automobilky byly krizí postiženy více než jejich zahraniční protějšky, jako je například Toyota. Po energetické krizi v roce 2000 se americkým automobilkám nepodařilo vyrábět úspornější vozidla na rozdíl od vysoce ziskových sportovně-užitkových vozů, které byly populární na konci 90. let a na začátku roku 2000, což vedlo k nadměrným zásobám a nežádoucím produktům. Po odeznění automobilové krize všechny tři americké automobilky zvýšily prodej vozidel a vykázaly zisk. Od roku 2012 se automobilový průmysl do jisté míry zotavil. GM v roce 2011 prodala více než 9 milionů vozů, což je více než Toyota. Podle zprávy Národní ekonomické rady Bílého domu z května 2011 však americká vláda možná bude muset odepsat asi 14 miliard dolarů z 80miliardové půjčky. V roce 2012 průzkumy Pew Research Center a Quinnipiac University Polling Institute ukázaly, že americká veřejnost se nyní domnívá, že finanční pomoc americké ekonomice pomohla. Někteří upozorňují, že krize nastala především v důsledku podnikání velké trojky amerických automobilek, které měly na rozdíl od svých asijských protějšků omezený přístup k výrobě v zahraničí. Analytici poukazují na to, že asijské společnosti, které vyrábějí automobily převážně v Asii, ale také v USA, podobné problémy neměly. Byly schopny vyrábět kompaktní automobily v oblasti Tichomoří za nižší náklady (v dolarech). V článku z 22. prosince 2008 v deníku The New York Times se uvádí: "Takzvaní automobiloví transplantační výrobci - automobilky v zahraničním vlastnictví, které mají ve Spojených státech významné provozy - mají většinou hluboko do kapsy a dostatek úvěrů a nehrozí jim potenciální bankrot jako General Motors a Chrysler.". Velká část kritiky se soustředila na strukturální rozdíly mezi velkou trojkou a "transplantáty" (zahraničními společnostmi vyrábějícími v USA), které vedou k velkým rozdílům v nákladech. Americkou "velkou trojku" nejprve oslabily výrazně dražší automobilové pohonné hmoty spojené s ropnou krizí v letech 2003-2008, které způsobily zejména odklon zákazníků od velkých sportovně-užitkových vozidel (SUV) a pickupů, jež byly hlavním odbytištěm americké "velké trojky" (General Motors, Ford a Chrysler). Americké automobilky také trpěly výrazně vyššími náklady na pracovní sílu než jejich protějšky, které nejsou v odborech, včetně mezd, benefitů, zdravotní péče a důchodů. Výměnou za pracovní klid poskytl management svým odborům ústupky, které vedly k nekonkurenceschopné struktuře nákladů a značným zděděným nákladům. Dále byl objem prodaných automobilů v USA významně vázán na úvěrové linky na bydlení, v roce 2006 bylo takto financováno 24 % prodejů. Když v roce 2008 dostupnost těchto úvěrů náhle vyschla v důsledku krize rizikových hypoték, prodej vozů dramaticky poklesl ze 17 milionů v roce 2006 na 10,6 milionu v roce 2009. V roce 2006 časopis Consumer Reports uvedl, že všech 10 automobilů, které považoval za 10 nejlepších, vyrobily japonské společnosti. Zatímco v Michiganu zaniklo v letech 1993-2008 83 000 pracovních míst ve výrobě automobilů "velké trojky", v Alabamě, Mississippi, Tennessee, Kentucky, Georgii, Severní Karolíně, Jižní Karolíně, Virginii a Texasu bylo ve stejném období vytvořeno více než 91 000 nových pracovních míst ve výrobě automobilů. Všimněte si, že 83 000 pracovních míst zaniklo v Michiganu, a není zde zmínka o pracovních místech v automobilovém průmyslu zaniklých v jiných státech. Centrum pro výzkum automobilového průmyslu odhadlo, že na každé pracovní místo vytvořené transplantací ze zahraničí připadá 6,1 zrušeného pracovního místa u velké trojky. Podpora, kterou Obamova administrativa poskytla společnostem General Motors a Chrysler, byla zpočátku nepopulární - podle průzkumu CNN/Opinion Research Corporation z března 2009 s těmito kroky souhlasilo pouze 37 % Američanů. Průzkum Wall Street Journal/NBC News z června 2009 ukázal, že je schvaluje 39 % dotázaných. Dva průzkumy provedené tři roky po této akci však ukazují, že Američané nakonec záchranu automobilů podpořili. Průzkum Quinnipiac University Polling Institute z dubna 2012 ukázal, že 53 % amerických voličů záchranu podporuje a 50 % se domnívá, že byla úspěšná. 16] Průzkum Pew Research Center z února 2012 ukazuje, že 56 % dotázaných dospělých nyní věří, že poskytnutí vládních půjček společnostem General Motors a Chrysler bylo "dobré pro ekonomiku".