Evropská unie stojí před zásadním rozhodnutím, zda posunout dosavadní přístup k zmrazeným ruským aktivům na novou úroveň a použít je jako základ pro výraznější finanční podporu Ukrajiny. Jde o plán, který je popisován jako bezprecedentní, protože by se poprvé neomezoval jen na práci s výnosy z aktiv, ale v praxi by se opíral i o samotnou hodnotu těchto prostředků. O návrhu mají lídři EU jednat na klíčovém summitu ve čtvrtek a v pátek. Návrh vyvolal střet mezi částí členských států, které hledají nové způsoby financování podpory Ukrajiny, a zeměmi, jež upozorňují na právní, finanční a reputační rizika. Nejviditelněji se tyto obavy koncentrují v Belgii, protože právě tam je uložena většina ruských aktiv zmrazených v EU prostřednictvím finanční infrastruktury, která je v této zemi dlouhodobě klíčová. Zároveň jde o test evropské jednoty. Unie se totiž zavázala Ukrajinu v příštích dvou letech financovat tak jako tak. Pokud sporný návrh neprojde, budou muset vlády hledat peníze jinde – v době rostoucí únavy z války a tlaku na veřejné finance. Do toho se přidávají ruské hrozby odvetných opatření a skutečnost, že i Spojené státy uvažují o vlastním využití zmrazených aktiv. O co přesně jde a jak by mechanismus fungoval Základní logika návrhu je relativně přímočará: EU zmrazila v roce 2022 aktiva ruské centrální banky v rámci sankcí zavedených po zahájení války na Ukrajině. Dosud blok využíval především úroky a výnosy z těchto aktiv (která jsou z velké části ve formě dluhopisů) k financování části podpory Kyjeva. Nový návrh Evropské komise z 3. prosince jde dál. Počítá s tím, že se využije i „jistina“ – tedy hodnota aktiv – nepřímo prostřednictvím úvěrové konstrukce. Komise argumentuje tím, že vzhledem k sankcím EU jsou platby jistiny a výnosů ruské centrální bance zakázány. Jak dluhopisy postupně dospívají a jsou splatné, proměňují se na hotovost, kterou Komise označuje jako „hotovostní zůstatky“. Právě s nimi chce návrh pracovat: hotovostní zůstatky mají být použity k poskytnutí úvěru Ukrajině, přičemž splacení by bylo navázáno na situaci, kdy a pokud Rusko zaplatí reparace. Objem aktiv ruské centrální banky držených v EU je v textu uveden přibližně na 210 miliard eur. Z této hodnoty chce Komise v příštích dvou letech Ukrajině půjčit 90 miliard eur, což má podle odhadů Mezinárodního měnového fondu pokrýt dvě třetiny toho, co bude země v letech 2026 a 2027 potřebovat pro civilní i vojenské účely. Proces schvalování má proběhnout kvalifikovanou většinou. To znamená podporu více než poloviny členských států, které zároveň reprezentují alespoň 65 % populace EU. Paralelně Komise předložila i alternativu: EU by si peníze půjčila od investorů s využitím rozpočtu EU jako záruky a poté by prostředky půjčila Ukrajině. Tento druhý postup ale vyžaduje jednomyslnost, a proto je náchylnější k zablokování. Proč je plán kontroverzní a kde jsou hlavní rizika Kontroverze stojí na dvou pilířích: právním a geopoliticko-finančním. Kritici tvrdí, že práce se suverénními aktivy cizí centrální banky je právně sporná, a že Moskva může celý krok považovat za nelegální změnu účelu svého majetku. Zároveň panují obavy, že by se Evropa mohla vystavit odvetě – od právních sporů až po zabavování evropských aktiv v Rusku. Specifická citlivost je spojena s tím, že většina zmrazených ruských aktiv v EU je držena prostřednictvím mezinárodního depozitáře se sídlem v Belgii. V textu se uvádí, že odhady částky uložené v Belgii se liší; Evropský parlament ji v září odhadl na 180 miliard eur a zároveň je uvedeno, že zhruba 176 miliard eur z této částky se mělo proměnit v hotovost. Belgie upozorňuje, že návrh v sobě nese rizika, která mohou dopadnout nerovnoměrně. Evropská komise se snaží část obav zmírnit tím, že žádá členské státy o záruky za úvěr, které by pokryly situaci, kdy by některý stát musel hradit případný nárok Ruska. Belgická strana však tyto záruky považuje za nedostatečné, protože se obává i dalších potenciálních nákladů, například v souvislosti se soudními spory či sekundárními dopady na finanční infrastrukturu. Širší evropská obava se týká důvěry investorů. Pokud by EU vytvořila precedent, že lze v extrémních situacích sahat na zmrazená suverénní aktiva, mohlo by to podle části argumentace odradit některé zahraniční investory od držby prostředků v evropském finančním systému. V textu je uveden i motiv, že země, které si uvědomují možnost budoucích sankcí, by mohly být zdrženlivější v investování v regionu. Ruská reakce, evropské rozpory a role Spojených států Ruská strana v textu naznačuje, že by jakékoli „přivlastnění“ aktiv nezůstalo bez trestu. Zmiňuje se, že ruská centrální banka už podala žalobu požadující po depozitáři odškodnění v řádu miliard, přičemž to prezentuje jako preventivní krok proti plánu převést aktiva na třetí strany. Dále se uvádí, že banka oznámila záměr žádat odškodnění od evropských bank u ruského rozhodčího soudu za „nelegální blokování a používání“ aktiv, a že náhrada škody by se vztahovala na zadrženou částku i odpovídající ušlý zisk. V textu se také objevuje odhad hodnoty zahraničních aktiv v Rusku, která by mohla být vystavena odvetě: přibližně 127 miliard dolarů, což je hodnota aktiv patřících společnostem z USA, EU a Velké Británie k roku 2024 podle Kyjevské ekonomické školy. Uvnitř EU nejsou rozpory jen mezi „pro“ a „proti“, ale i v motivacích. Některé vlády tlačí na nové způsoby financování Ukrajiny po letech, kdy náklady nesli daňoví poplatníci, jiné varují před finančními zárukami či právními důsledky. Téma navíc přichází ve chvíli, kdy je Evropa pod zvýšenou kontrolou ze strany Spojených států, které mají vlastní ambice: v textu je zmíněn plán podporovaný USA, jenž počítá s investicí 100 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv po celém světě do obnovy a investic na Ukrajině, přičemž Spojené státy by získaly zisky z těchto investic. Zároveň platí, že aktiva zmrazená v Evropě tvoří podstatnou část nemobilních aktiv Moskvy globálně, což Evropě dává klíčovou roli – a zároveň zvyšuje tlak na to, jaké rozhodnutí nakonec padne.