Fed naznačuje přestávku v dalším snižování sazeb a vyčkává na vývoj ekonomiky
Zápis z prosincového zasedání Federálního rezervního systému naznačuje, že americká centrální banka se po sérii tří letošních snížení úrokových sazeb přiklání k vyčkávací strategii.
Fed po třech sníženích sazeb zvažuje delší pauzu, aby vyhodnotil dopady na ekonomiku a inflaci
Rozhodování komplikuje napětí mezi zpomalujícím trhem práce a stále zvýšenou inflací
Finanční trhy nyní nepočítají s dalším snížením sazeb na začátku roku 2026
Fed sleduje i napětí na peněžních trzích a je připraven stabilizovat likviditu
Představitelé Fedu chtějí získat více času na vyhodnocení toho, jak se dosavadní kroky promítly do ekonomiky, inflace a situace na trhu práce. Tento přístup odráží rostoucí nejistotu ohledně dalšího vývoje a snahu nepodkopat křehkou rovnováhu mezi podporou růstu a kontrolou cenové stability.
Diskuse uvnitř Fedu ukazují, že měnová politika se dostává do citlivé fáze. Po výrazném utažení v předchozích letech a následném obratu směrem k uvolnění nyní přichází období, kdy může být důležitější pozorovat účinky již provedených opatření, než pokračovat v dalších změnách. To je klíčové nejen pro samotnou americkou ekonomiku, ale i pro finanční trhy, které se snaží odhadnout další kroky centrální banky.
Zápis z jednání ukazuje, že část představitelů Fedu podporuje myšlenku ponechat úrokové sazby „po určitou dobu“ beze změny. Důvodem není změna dlouhodobých cílů měnové politiky, ale snaha získat větší jistotu ohledně vývoje inflace. Přestože inflace v minulosti zpomalila, někteří členové upozorňují, že pokrok v jejím snižování se v průběhu roku zastavil.
Fed v prosinci snížil sazby o čtvrt procentního bodu, čímž završil trojici snížení v roce 2025. Hlasování bylo poměrně těsné – poměrem 9:3 – a tři členové Výboru pro operace na volném trhu vyjádřili nesouhlas. Dva z nich preferovali ponechání sazeb beze změny, jeden naopak prosazoval výraznější snížení. Tento rozptyl názorů ukazuje, že další směřování politiky není jednoznačné.
Podle některých účastníků jednání bylo rozhodnutí o snížení sazeb „velmi vyrovnané“. To naznačuje, že bez zhoršení ekonomických dat nebo jasného poklesu inflace nebude Fed spěchat s dalším uvolňováním. Přestávka v úpravách sazeb by měla umožnit lépe vyhodnotit, zda dosavadní kroky skutečně podporují ekonomiku, aniž by znovu rozdmýchaly inflační tlaky.
Trh práce a inflace jako klíčové faktory rozhodování
Jedním z hlavních důvodů, proč Fed v roce 2025 přistoupil ke snížení sazeb, byly obavy o vývoj trhu práce. Nezaměstnanost v průběhu roku postupně rostla a v listopadu dosáhla 4,6 %, zatímco na jeho začátku činila 4 %. Tento trend vyvolal obavy, že by zpomalení ekonomiky mohlo být výraznější, pokud by měnová politika zůstala příliš restriktivní.
Současně však část představitelů Fedu upozorňuje, že inflace zůstává nad cílovou úrovní a její další pokles není zaručen. Někteří členové výboru vyjádřili obavu, že pokud by veřejnost začala očekávat trvale vyšší ceny, mohlo by to vést k opětovnému zrychlení inflace. Interní výzkumy Fedu ukazují, že ukotvení inflačních očekávání je zásadní pro dlouhodobou cenovou stabilitu.
Tento rozpor mezi potřebou chránit trh práce a nutností držet inflaci pod kontrolou je jádrem současné debaty. Fed se proto snaží postupovat opatrně a vyhnout se krokům, které by mohly jednu z těchto oblastí výrazně destabilizovat.
Výhled na rok 2026 a očekávání finančních trhů
Fed bude o dalším nastavení úrokových sazeb hlasovat na svém zasedání na konci ledna. V tuto chvíli finanční trhy neočekávají žádnou změnu. Podle interní prognózy Fedu by v průběhu roku 2026 mohlo dojít k jednomu dalšímu snížení sazeb, zatímco tržní očekávání jsou ještě opatrnější a počítají s méně než jedním snížením v první polovině roku.
Ekonomický výhled zůstává nejistý. Inflace by měla v blízké budoucnosti zůstat relativně vysoká a případné zlepšení situace na trhu práce se neočekává okamžitě. To zvyšuje pravděpodobnost, že Fed zvolí strategii vyčkávání a bude reagovat až na jasnější signály z ekonomiky.
Kromě samotných sazeb se Fed zabývá i otázkou likvidity na finančních trzích. Zápis z jednání naznačuje, že představitelé zaznamenali známky jejího vysychání, zejména na peněžních trzích. Spready mezi efektivní sazbou federálních fondů a dalšími klíčovými sazbami se od září zvýšily rychlejším tempem než v roce 2019, kdy musel Fed aktivně zasáhnout.
Likvidita, bilance Fedu a širší dopady politiky
Na prosincovém zasedání se představitelé Fedu shodli, že by bylo rozumné začít pozvolna rozšiřovat bilanci centrální banky prostřednictvím nákupů krátkodobých státních pokladničních poukázek. Tento krok by měl pomoci stabilizovat peněžní trhy a předejít prudkým výkyvům sazeb, které by mohly narušit fungování finančního systému.
Zkušenosti z roku 2019, kdy náhlý nárůst sazeb na peněžním trhu přiměl Fed k rychlému zásahu, zůstávají v paměti tvůrců politiky. Současná situace sice zatím není tak vyhrocená, ale rychlost růstu spreadů vyvolává opatrnost. Fed se proto snaží jednat preventivně a zajistit dostatek likvidity dříve, než by se problémy prohloubily.
Celkově zápis z jednání potvrzuje, že Federální rezervní systém pod vedením Jerome Powell vstupuje do roku 2026 s výrazně opatrnějším přístupem. Prioritou není rychlé další snižování sazeb, ale stabilizace ekonomického prostředí, ukotvení inflačních očekávání a zajištění hladkého fungování finančních trhů.
Pro investory i širší veřejnost to znamená, že období výrazných změn měnové politiky může být na čas u konce. Pauza v úpravách sazeb dává Fedu prostor sledovat dopady dosavadních kroků a připravit se na další rozhodnutí s větší jistotou. Zda tato strategie přinese kýžené výsledky, ukážou až následující měsíce a nová ekonomická data.
Zdroj: Getty Images
Klíčové body
Fed po třech sníženích sazeb zvažuje delší pauzu, aby vyhodnotil dopady na ekonomiku a inflaci
Rozhodování komplikuje napětí mezi zpomalujícím trhem práce a stále zvýšenou inflací
Finanční trhy nyní nepočítají s dalším snížením sazeb na začátku roku 2026
Fed sleduje i napětí na peněžních trzích a je připraven stabilizovat likviditu
Představitelé Fedu chtějí získat více času na vyhodnocení toho, jak se dosavadní kroky promítly do ekonomiky, inflace a situace na trhu práce. Tento přístup odráží rostoucí nejistotu ohledně dalšího vývoje a snahu nepodkopat křehkou rovnováhu mezi podporou růstu a kontrolou cenové stability.Diskuse uvnitř Fedu ukazují, že měnová politika se dostává do citlivé fáze. Po výrazném utažení v předchozích letech a následném obratu směrem k uvolnění nyní přichází období, kdy může být důležitější pozorovat účinky již provedených opatření, než pokračovat v dalších změnách. To je klíčové nejen pro samotnou americkou ekonomiku, ale i pro finanční trhy, které se snaží odhadnout další kroky centrální banky.Zápis z jednání ukazuje, že část představitelů Fedu podporuje myšlenku ponechat úrokové sazby „po určitou dobu“ beze změny. Důvodem není změna dlouhodobých cílů měnové politiky, ale snaha získat větší jistotu ohledně vývoje inflace. Přestože inflace v minulosti zpomalila, někteří členové upozorňují, že pokrok v jejím snižování se v průběhu roku zastavil.Fed v prosinci snížil sazby o čtvrt procentního bodu, čímž završil trojici snížení v roce 2025. Hlasování bylo poměrně těsné – poměrem 9:3 – a tři členové Výboru pro operace na volném trhu vyjádřili nesouhlas. Dva z nich preferovali ponechání sazeb beze změny, jeden naopak prosazoval výraznější snížení. Tento rozptyl názorů ukazuje, že další směřování politiky není jednoznačné.Podle některých účastníků jednání bylo rozhodnutí o snížení sazeb „velmi vyrovnané“. To naznačuje, že bez zhoršení ekonomických dat nebo jasného poklesu inflace nebude Fed spěchat s dalším uvolňováním. Přestávka v úpravách sazeb by měla umožnit lépe vyhodnotit, zda dosavadní kroky skutečně podporují ekonomiku, aniž by znovu rozdmýchaly inflační tlaky.Chcete využít této příležitosti?Trh práce a inflace jako klíčové faktory rozhodováníJedním z hlavních důvodů, proč Fed v roce 2025 přistoupil ke snížení sazeb, byly obavy o vývoj trhu práce. Nezaměstnanost v průběhu roku postupně rostla a v listopadu dosáhla 4,6 %, zatímco na jeho začátku činila 4 %. Tento trend vyvolal obavy, že by zpomalení ekonomiky mohlo být výraznější, pokud by měnová politika zůstala příliš restriktivní.Současně však část představitelů Fedu upozorňuje, že inflace zůstává nad cílovou úrovní a její další pokles není zaručen. Někteří členové výboru vyjádřili obavu, že pokud by veřejnost začala očekávat trvale vyšší ceny, mohlo by to vést k opětovnému zrychlení inflace. Interní výzkumy Fedu ukazují, že ukotvení inflačních očekávání je zásadní pro dlouhodobou cenovou stabilitu.Tento rozpor mezi potřebou chránit trh práce a nutností držet inflaci pod kontrolou je jádrem současné debaty. Fed se proto snaží postupovat opatrně a vyhnout se krokům, které by mohly jednu z těchto oblastí výrazně destabilizovat.Výhled na rok 2026 a očekávání finančních trhůFed bude o dalším nastavení úrokových sazeb hlasovat na svém zasedání na konci ledna. V tuto chvíli finanční trhy neočekávají žádnou změnu. Podle interní prognózy Fedu by v průběhu roku 2026 mohlo dojít k jednomu dalšímu snížení sazeb, zatímco tržní očekávání jsou ještě opatrnější a počítají s méně než jedním snížením v první polovině roku.Ekonomický výhled zůstává nejistý. Inflace by měla v blízké budoucnosti zůstat relativně vysoká a případné zlepšení situace na trhu práce se neočekává okamžitě. To zvyšuje pravděpodobnost, že Fed zvolí strategii vyčkávání a bude reagovat až na jasnější signály z ekonomiky.Kromě samotných sazeb se Fed zabývá i otázkou likvidity na finančních trzích. Zápis z jednání naznačuje, že představitelé zaznamenali známky jejího vysychání, zejména na peněžních trzích. Spready mezi efektivní sazbou federálních fondů a dalšími klíčovými sazbami se od září zvýšily rychlejším tempem než v roce 2019, kdy musel Fed aktivně zasáhnout.Likvidita, bilance Fedu a širší dopady politikyNa prosincovém zasedání se představitelé Fedu shodli, že by bylo rozumné začít pozvolna rozšiřovat bilanci centrální banky prostřednictvím nákupů krátkodobých státních pokladničních poukázek. Tento krok by měl pomoci stabilizovat peněžní trhy a předejít prudkým výkyvům sazeb, které by mohly narušit fungování finančního systému.Zkušenosti z roku 2019, kdy náhlý nárůst sazeb na peněžním trhu přiměl Fed k rychlému zásahu, zůstávají v paměti tvůrců politiky. Současná situace sice zatím není tak vyhrocená, ale rychlost růstu spreadů vyvolává opatrnost. Fed se proto snaží jednat preventivně a zajistit dostatek likvidity dříve, než by se problémy prohloubily.Celkově zápis z jednání potvrzuje, že Federální rezervní systém pod vedením Jerome Powell vstupuje do roku 2026 s výrazně opatrnějším přístupem. Prioritou není rychlé další snižování sazeb, ale stabilizace ekonomického prostředí, ukotvení inflačních očekávání a zajištění hladkého fungování finančních trhů.Pro investory i širší veřejnost to znamená, že období výrazných změn měnové politiky může být na čas u konce. Pauza v úpravách sazeb dává Fedu prostor sledovat dopady dosavadních kroků a připravit se na další rozhodnutí s větší jistotou. Zda tato strategie přinese kýžené výsledky, ukážou až následující měsíce a nová ekonomická data.
Kam směřuje tento rizikový sektor? Společnost Viking Therapeutics (VKTX) patří mezi typické zástupce biotechnologických firem v klinické fázi, což s...