Investoři stojí před zásadní otázkou, zda je umělá inteligence skutečně příležitostí, která dokáže změnit celé generace byznysu, nebo zda se na trzích začíná formovat další investiční bublina. Oracle se v tomto sporu ocitl přímo v centru pozornosti, protože jeho prudký růst i následný propad dokonale ilustrují protichůdné síly, které dnes hýbou sektorem technologií.Rok začal pro Oracle mimořádně optimisticky. Společnost oznámila vznik ambiciózního společného podniku Stargate, do kterého vstoupila spolu s OpenAI a japonskou skupinou SoftBank. Projekt zahrnuje závazek investovat až 500 miliard dolarů do infrastruktury umělé inteligence ve Spojených státech, což okamžitě vyvolalo nadšení investorů. Oznámení navíc proběhlo v Oválné pracovně za účasti prezidenta Donalda Trumpa a šéfa Oracle Larryho Ellisona, což dodalo celé události silný politický i symbolický rozměr.Euforie kolem umělé inteligence pokračovala i v dalších měsících. Po zveřejnění výsledků hospodaření v červnu a září investoři ocenili zejména výhled cloudového byznysu, který má díky AI kontraktům potenciál dosáhnout tržeb až 166 miliard dolarů do roku 2030. Akcie Oracle v září prudce vystřelily vzhůru a na krátkou dobu dokonce katapultovaly Larryho Ellisona na pozici nejbohatšího člověka světa. Zdálo se, že Oracle našla nový motor růstu a dokáže konkurovat největším hyperscalerům na trhu.Tento optimismus však nevydržel dlouho. Jakmile se investoři začali podrobněji zabývat tím, jak jsou masivní investice do AI financovány, začaly se objevovat pochybnosti. Klíčovým tématem se stal rychlý růst zadlužení. Oracle podle dostupných dat vydal v roce 2025 dluhopisy v hodnotě téměř 26 miliard dolarů a celkový dluh společnosti meziročně vzrostl o zhruba 40 % na 124 miliard dolarů. Současně se výrazně zvýšil odliv hotovosti, což vyvolalo otázky ohledně finanční flexibility firmy.Tyto obavy se promítly i do trhu s úvěrovými deriváty. Zájem o úvěrové swapy CDS, které slouží jako pojištění proti nesplácení dluhu, výrazně vzrostl nejen u Oracle, ale poprvé i u technologických gigantů ze skupiny „Magnificent Seven“, jako jsou Microsoft nebo Alphabet. V případě Oracle se náklady na pojištění dluhu dostaly na nejvyšší úroveň od roku 2009, což investoři vnímali jako jasný varovný signál.Akcie společnosti tak od svého zářijového maxima klesly o více než 40 %, přestože za celý rok zůstaly zhruba 16 % v plusu. Tento vývoj z Oracle učinil jakýsi barometr nálady na trhu s umělou inteligencí. Jak uvedli někteří analytici, právě Oracle se stal „vzorovým příkladem“ obav z možné bubliny, kdy tempo investic výrazně předbíhá schopnost generovat odpovídající výnosy.Další vrstvu nejistoty přinesly informace o rozsahu budoucích závazků společnosti. Oracle ve svých podáních regulátorům uvedl, že má leasingové závazky v hodnotě až 248 miliard dolarů, převážně spojené s datovými centry, které začnou nabíhat v letech 2026 až 2028. Tyto položky nejsou plně zahrnuty v rozvaze, což podle některých analytiků znamená, že společnost má velmi omezený prostor pro chyby při realizaci své strategie.Chcete využít této příležitosti?Zvláštní pozornost investorů se soustředila také na vztah Oracle s OpenAI. Právě tato spolupráce tvoří podstatnou část budoucích výkonových závazků Oracle, které přesahují 300 miliard dolarů. Když vyšlo najevo, jak velkou část budoucích příjmů Oracle váže na jednoho klienta, Wall Street začal zpochybňovat, zda OpenAI dokáže své ambiciózní plány skutečně naplnit, zejména v prostředí rostoucí konkurence ze strany technologických gigantů, jako je Google.Oracle Corp. K pochybnostem přispívají i enormní náklady, které si rozvoj AI infrastruktury vyžádá. Odhaduje se, že výdaje OpenAI na infrastrukturu by mohly v příštích letech přesáhnout 1,4 bilionu dolarů, a to včetně spolupráce s firmami jako Nvidia, AMD nebo Broadcom. Investoři se tak oprávněně ptají, zda poptávka po AI skutečně dosáhne takového rozsahu, aby tyto investice dávaly ekonomický smysl.Oracle se brání tvrzením, že jeho infrastruktura je flexibilní a může být rychle přesměrována k jiným zákazníkům, pokud by některý z klíčových klientů nedokázal plnit své závazky. Přesto přetrvávají obavy ze zpoždění projektů datových center a z prodloužení doby návratnosti investic. Tyto nejistoty se navíc objevují v době, kdy společnost prochází změnami ve vrcholovém vedení, což samo o sobě zvyšuje nervozitu trhu.Příběh Oracle tak v roce 2025 není jen o jedné společnosti, ale o celém technologickém sektoru. Ukazuje, jak rychle se může nadšení z transformační technologie změnit v obavy z přehnaných očekávání. Zda se Oracle nakonec ukáže jako průkopník nové éry, nebo jako varování před přehřátým trhem s umělou inteligencí, ukážou až následující roky.