Někteří z největších evropských dodavatelů obranné techniky v posledních dnech otevřeně vyzývají investory, aby nepodléhali krátkodobým emocím a neprodávali akcie tohoto sektoru v reakci na zprávy o možném mírovém urovnání války mezi Ruskem a Ukrajinou. Naděje na diplomatický průlom totiž vyvolaly prudký výprodej obranných titulů, přestože samotné společnosti tvrdí, že jejich dlouhodobý obchodní výhled zůstává velmi silný a strukturální důvody růstu nezmizely. Impulzem k nervozitě na trzích byly víkendové zprávy o intenzivních mírových rozhovorech v Berlíně, kterých se zúčastnili zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání uvedl, že Kyjev je ochoten vzdát se svých ambicí na vstup do NATO výměnou za dohodu o ukončení konfliktu. Američtí představitelé následně novinářům sdělili, že mírová dohoda je údajně „téměř hotová“, a prezident Donald Trump prohlásil, že vyjednavači jsou „blíže než kdykoli předtím“ k ukončení války. Očekává se, že rozhovory budou pokračovat i v následujících dnech. Finanční trhy na tyto zprávy reagovaly okamžitě. Evropské akcie zbrojního průmyslu v úterý výrazně oslabily, přičemž některé tituly prohloubily ztráty už z předchozí seance. Regionální index Stoxx Aerospace and Defense se odpoledne propadl o zhruba 2,6 %. Největší ztráty zaznamenal švédský výrobce stíhacích letadel Saab, jehož akcie klesly o více než 6 %. Výrazně oslabily také akcie italské společnosti Leonardo a německé společnosti Rheinmetall. Podle samotných obranných společností však tento vývoj odráží spíše změnu tržního sentimentu než reálné zhoršení jejich obchodních vyhlídek. Mluvčí německé obranné společnosti Hensoldt zdůraznil, že firma sice doufá ve „spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“, zároveň ale upozornil, že i v případě ukončení bojů zůstane Evropa vystavena bezpečnostním rizikům. Ukončení konfliktu by podle něj mohlo Rusku umožnit obnovit a modernizovat své vojenské kapacity, což z pohledu evropské bezpečnosti znamená, že základní hrozba nezmizí a může se dokonce zvýšit. Z tohoto důvodu považují zástupci Hensoldtu obrannou připravenost Evropy za dlouhodobou strukturální nutnost. Společnost zároveň upozornila, že její přímá obchodní expozice vůči Ukrajině je omezená a tvoří pouze jednociferné procento celkových tržeb. Růst firmy je podle vedení tažen především rozsáhlými dlouhodobými programy v Německu a dalších evropských zemích. Patří mezi ně například kontrakty v hodnotě několika set milionů eur na vybavení průzkumných vozidel německé armády moderním softwarem a senzory nebo projekty v rámci iniciativy European Sky Shield zaměřené na protivzdušnou obranu. Řada těchto zakázek má pokračovat i po roce 2026. Podobný pohled sdílí také německý výrobce vozidlových systémů Renk, který dodává technologie více než 70 armádám po celém světě. Zástupci společnosti připustili, že akcie evropských obranných firem vykazují zvýšenou volatilitu pokaždé, když se objeví zprávy o potenciální mírové dohodě. Zdůraznili však, že bezpečnostní prostředí v Evropě i ve světě zůstává podle jejich hodnocení nejrizikovější od konce studené války. Pokles cen akcií je podle společnosti především reakcí trhu na aktuální náladu, nikoli odrazem změny fundamentálního výhledu obranného průmyslu. Evropské vlády i vojenská aliance NATO se navíc zavázaly k výraznému navýšení obranných rozpočtů. Členské státy NATO v Evropě směřují k cíli vydávat na obranu až 3,5 % hrubého domácího produktu do roku 2035. Tento závazek vytváří podle analytiků pevný základ pro dlouhodobý růst sektoru, bez ohledu na vývoj konfliktu na Ukrajině. Právě tyto závazky stály za prudkým růstem evropských obranných akcií v posledních letech, kdy společnosti hlásily rekordní objemy nevyřízených zakázek a výrazný nárůst příjmů. Od začátku roku vzrostl index Stoxx Europe Aerospace and Defense o více než 50 % a některé jednotlivé tituly se dokonce více než zdvojnásobily. Výprodej vyvolaný zprávami o mírových jednáních tak přichází po mimořádně silném období růstu. Názor, že bezpečnostní rizika v Evropě přetrvávají, sdílejí i političtí a bezpečnostní představitelé. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno uvedl, že Evropa zůstává potenciálním cílem Ruska, zatímco šéf britské zahraniční zpravodajské služby varoval před hrozbou agresivního a expanzivního Ruska. Tyto výroky posilují argument, že i po případném ukončení války bude potřeba pokračovat v investicích do obrany. Podle Christophera Granvilla ze společnosti TS Lombard trhy aktuálně oceňují scénář takzvané „mírové dividendy“, tedy předpoklad, že ukončení konfliktu povede k poklesu obranných výdajů. Tento pohled však považuje za mylný. Argumentuje tím, že vztah mezi Ruskem a Evropou se válkou zásadně změnil a výsledkem je nezvratná územní změna, která bude evropské země motivovat k dalšímu posilování obranných kapacit. Z tohoto pohledu vnímá současný pokles cen akcií obranných společností spíše jako investiční příležitost. Podobně se vyjadřuje i hlavní akciový stratég společnosti Morningstar Michael Field, který reakci trhu označil za přehnanou. Podle něj válka na Ukrajině nastartovala strukturální trendy, které budou evropský obranný sektor podporovat i v případě dosažení mírové dohody. Zvýšené výdajové cíle NATO, nutnost doplnění vyčerpaných zásob a dlouhodobá modernizace armád podle něj zajistí sektoru příznivé prostředí na mnoho let dopředu. Analytici zároveň upozorňují, že stabilita jakéhokoli mírového urovnání zůstává nejistá. Historické zkušenosti a nepředvídatelnost chování ruského vedení vedou investory i vlády k opatrnosti. Právě tato kombinace geopolitických rizik a dlouhodobých rozpočtových závazků podle mnoha odborníků vysvětluje, proč obranné společnosti považují současný výprodej za krátkodobý jev, nikoli za konec růstového příběhu.