Klíčové body

Schválení prodeje čipů H200 do Číny trh téměř ignoroval kvůli geopolitické nejistotě
Analytici upozorňují, že starší čip H200 nemusí být pro čínské firmy dostatečně atraktivní
Investoři dnes více řeší konkurenci zakázkových AI čipů než otevření čínského trhu
Potenciální příjmy 5–10 miliard dolarů kvartálně jsou velké, ale zatím nejisté

Prezident Donald Trump totiž oznámil, že umožní společnosti prodávat pokročilé čipy H200 do Číny – ovšem za podmínky, že americká vláda získá 25 % z výnosů těchto prodejů. Jde o rozhodnutí, které by ještě před rokem pravděpodobně vedlo k prudkému růstu cen akcií. Tentokrát však Nvidia klesla o 0,3 % a investoři zůstali klidní. Proč?

Odpověď spočívá v širším kontextu geopolitiky, konkurence, očekávání trhu a faktické důležitosti čínského odbytiště pro současný příběh společnosti Nvidia. Zatímco analytici jako Timothy Arcuri z UBS vnímají toto rozhodnutí jako potenciálně mimořádnou příležitost – Nvidia by podle jeho odhadů mohla obnovit dodávky čipů do Číny v hodnotě 5 až 10 miliard dolarů každé čtvrtletí – velká část investorů se na situaci dívá mnohem střízlivěji.

Jedním z hlavních důvodů je to, že čínský trh už zkrátka není to, co býval. I když domácí čínští výrobci dokáží pokrýt maximálně 20 % tamní poptávky, regulační omezení, nejistota ohledně schvalování a především strategický tlak na soběstačnost znamenají, že přístup k čínským zákazníkům není tak jednoduchý jako dříve. Financial Times uvedl, že čínská vláda zvažuje zpřísnění podmínek pro nákup H200 – firmy by musely dokládat, proč nestačí domácí čipy. To vytváří bariéru a oddaluje okamžité finanční přínosy pro Nvidii.

Někteří analytici navíc upozorňují, že pro čínské zákazníky nemusí být H200 dostatečně atraktivní. Ačkoli jde o čip využívaný OpenAI, Meta Platforms a dalšími giganty pro trénování velkých jazykových modelů, technologicky se jedná o starší generaci. Nvidia mezitím uvádí na trh architekturu Blackwell a připravuje ještě výkonnější platformu Rubin. Pro zákazníky, kteří chtějí být na špičce technologické křivky, je tak H200 spíše přechodné řešení.

K tomu se přidává politická nejistota. Někteří investoři se obávají, že i když nyní prodej povolen je, nemusí to tak zůstat dlouho. Analytik Joshua Buchalter z TD Cowen otevřeně říká, že je „skeptický“ ohledně toho, zda trh skutečně přisoudí čínským prodejům vysokou hodnotu, když Trumpova administrativa několikrát během roku změnila názor. Připomíná také, že čínští zákazníci mohou odmítat starší generace čipů, a to z politických i technologických důvodů.

Paul Gallant z TD Cowen dodává, že čipy H200 možná nebudou dostupné pro společnosti s významnými čínskými vládními investicemi, což dále zužuje okruh potenciálních odběratelů. Situace je ale komplikovanější – podle jeho interpretace Trump toto opatření konzultoval přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, takže obě země mohou sdílet podobnou představu o tom, kdo může čipy nakupovat. I proto Gallant nevidí výrazné riziko, že by licence byla v budoucnu zrušena, i kdyby byl 25% podíl americké vlády napaden právně.

Zásadním bodem je ale to, že investoři dnes více řeší technologickou konkurenci než geopolitické povolení prodejů. Na trhu umělé inteligence se odehrává obrovský posun směrem k zakázkovým akcelerátorům, které si vyvíjejí velké technologické společnosti. Arcuri upozorňuje, že právě tato změna se dnes jeví jako kritičtější faktor pro dlouhodobý růst Nvidie než otevření čínského trhu. Tedy: to, zda Nvidia v příštím roce prodá pár miliard dolarů čipů v Číně, není podle investorů tak důležité jako to, zda si udrží technologickou dominanci.

Chcete využít této příležitosti?

Nvidia Corp. (NVDA)

Do toho vstupuje i srovnání generací produktů. H200 je sice výkonný čip, ale je o krok za architekturou Blackwell, kterou Nvidia nyní intenzivně dodává zákazníkům. A podle výhledu firmy bude H200 brzy zaostávat dokonce o dvě generace, jakmile se objeví čipy Rubin. Pro investory je tak Čína jen jednou částí mnohem širšího příběhu – a tou méně významnou.

Někteří analytici ovšem stále vidí obrovský potenciál: pokud by Nvidia skutečně mohla každý kvartál dodat do Číny čipy za 5–10 miliard dolarů, šlo by o zásadní posílení růstu. Zatím to však trh nechává bez výraznější reakce, protože celá situace je zatížena politickou nejistotou, slabší atraktivitou starších generací čipů a rostoucí globální konkurencí.

Výsledkem je paradox: Nvidia dostává povolení k jednomu z nejdůležitějších tržních kroků roku – ale akcie to téměř ignorují. Investoři sledují jiné otázky: dokáže si Nvidia udržet své náskoky v AI? Jak rychle poroste trh zakázkových čipů? A jak ovlivní vývoj politických vztahů tempo globální expanze?

Akcie společnosti Nvidia v posledních dnech reagují překvapivě vlažně na zprávu, která by dříve otřásla celým technologickým sektorem. Prezident Donald Trump totiž oznámil, že umožní společnosti prodávat pokročilé čipy H200 do Číny – ovšem za podmínky, že americká vláda získá 25 % z výnosů těchto prodejů. Jde o rozhodnutí, které by ještě před rokem pravděpodobně vedlo k prudkému růstu cen akcií. Tentokrát však Nvidia klesla o 0,3 % a investoři zůstali klidní. Proč? Odpověď spočívá v širším kontextu geopolitiky, konkurence, očekávání trhu a faktické důležitosti čínského odbytiště pro současný příběh společnosti Nvidia. Zatímco analytici jako Timothy Arcuri z UBS vnímají toto rozhodnutí jako potenciálně mimořádnou příležitost – Nvidia by podle jeho odhadů mohla obnovit dodávky čipů do Číny v hodnotě 5 až 10 miliard dolarů každé čtvrtletí – velká část investorů se na situaci dívá mnohem střízlivěji. Jedním z hlavních důvodů je to, že čínský trh už zkrátka není to, co býval. I když domácí čínští výrobci dokáží pokrýt maximálně 20 % tamní poptávky, regulační omezení, nejistota ohledně schvalování a především strategický tlak na soběstačnost znamenají, že přístup k čínským zákazníkům není tak jednoduchý jako dříve. Financial Times uvedl, že čínská vláda zvažuje zpřísnění podmínek pro nákup H200 – firmy by musely dokládat, proč nestačí domácí čipy. To vytváří bariéru a oddaluje okamžité finanční přínosy pro Nvidii. Zdroj: Getty Images Někteří analytici navíc upozorňují, že pro čínské zákazníky nemusí být H200 dostatečně atraktivní. Ačkoli jde o čip využívaný OpenAI, Meta Platforms a dalšími giganty pro trénování velkých jazykových modelů, technologicky se jedná o starší generaci. Nvidia mezitím uvádí na trh architekturu Blackwell a připravuje ještě výkonnější platformu Rubin. Pro zákazníky, kteří chtějí být na špičce technologické křivky, je tak H200 spíše přechodné řešení. K tomu se přidává politická nejistota. Někteří investoři se obávají, že i když nyní prodej povolen je, nemusí to tak zůstat dlouho. Analytik Joshua Buchalter z TD Cowen otevřeně říká, že je „skeptický“ ohledně toho, zda trh skutečně přisoudí čínským prodejům vysokou hodnotu, když Trumpova administrativa několikrát během roku změnila názor. Připomíná také, že čínští zákazníci mohou odmítat starší generace čipů, a to z politických i technologických důvodů. Paul Gallant z TD Cowen dodává, že čipy H200 možná nebudou dostupné pro společnosti s významnými čínskými vládními investicemi, což dále zužuje okruh potenciálních odběratelů. Situace je ale komplikovanější – podle jeho interpretace Trump toto opatření konzultoval přímo s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, takže obě země mohou sdílet podobnou představu o tom, kdo může čipy nakupovat. I proto Gallant nevidí výrazné riziko, že by licence byla v budoucnu zrušena, i kdyby byl 25% podíl americké vlády napaden právně. Zásadním bodem je ale to, že investoři dnes více řeší technologickou konkurenci než geopolitické povolení prodejů. Na trhu umělé inteligence se odehrává obrovský posun směrem k zakázkovým akcelerátorům, které si vyvíjejí velké technologické společnosti. Arcuri upozorňuje, že právě tato změna se dnes jeví jako kritičtější faktor pro dlouhodobý růst Nvidie než otevření čínského trhu. Tedy: to, zda Nvidia v příštím roce prodá pár miliard dolarů čipů v Číně, není podle investorů tak důležité jako to, zda si udrží technologickou dominanci. Nvidia Corp. (NVDA) Do toho vstupuje i srovnání generací produktů. H200 je sice výkonný čip, ale je o krok za architekturou Blackwell, kterou Nvidia nyní intenzivně dodává zákazníkům. A podle výhledu firmy bude H200 brzy zaostávat dokonce o dvě generace, jakmile se objeví čipy Rubin. Pro investory je tak Čína jen jednou částí mnohem širšího příběhu – a tou méně významnou. Někteří analytici ovšem stále vidí obrovský potenciál: pokud by Nvidia skutečně mohla každý kvartál dodat do Číny čipy za 5–10 miliard dolarů, šlo by o zásadní posílení růstu. Zatím to však trh nechává bez výraznější reakce, protože celá situace je zatížena politickou nejistotou, slabší atraktivitou starších generací čipů a rostoucí globální konkurencí. Výsledkem je paradox: Nvidia dostává povolení k jednomu z nejdůležitějších tržních kroků roku – ale akcie to téměř ignorují. Investoři sledují jiné otázky: dokáže si Nvidia udržet své náskoky v AI? Jak rychle poroste trh zakázkových čipů? A jak ovlivní vývoj politických vztahů tempo globální expanze?