Fed čelí rozporům mezi stabilitou cen a zaměstnaností Očekává se snížení sazeb doprovázené opatrným výhledem Trh práce vykazuje smíšené signály a roste nejistota Inflace zůstává nad cílem a komplikuje rozhodování Fedu Federální rezervní systém se chystá na další snížení úrokových sazeb, a to v situaci, kdy se uvnitř klíčového výboru objevují výrazné neshody ohledně dalšího postupu. Zasedání, které proběhne ve středu, je považováno za jedno z nejnáročnějších od září 2024, kdy se úředníci neshodli ani na velikosti tehdejšího snížení. Dnešní rozpor však zasahuje hluboko do samotného jádra poslání centrální banky – do napětí mezi podporou plné zaměstnanosti a udržením cenové stability. Úředníci rozdělení mezi inflaci a zaměstnanost Letos neobvykle slabý růst zaměstnanosti vytváří tlak na pokračování ve snižování sazeb. Několik představitelů Fedu opakovaně upozorňuje, že bez dalšího uvolňování měnové politiky by se trh práce mohl dále zhoršovat. Jiní jsou však opačného názoru a zdůrazňují, že vyšší inflace představuje vážnější riziko, zejména v prostředí, kde rozsáhlá cla prezidenta Donalda Trumpa nadále ovlivňují cenovou hladinu. Obavy z inflace tak i nadále komplikují rozhodování, a to navzdory signálům, že se tlak na růst cen mírně snížil. Zasedání je navíc posledním, které povede Jerome Powell před jmenováním svého nástupce. Trump veřejně uvedl, že již ví, koho nominuje, a plánuje své rozhodnutí oznámit „na začátku příštího roku“. Powellovo funkční období končí v květnu a vzhledem k tomu, že ministr financí Scott Bessent vede na prezidentův pokyn rozsáhlé vyhledávání kandidátů, je zřejmé, že volba nového šéfa Fedu bude mít vliv i na tón aktuálních debat. Situaci dále komplikuje nedostatek dat za říjen a listopad. Vláda teprve začala publikovat zpožděné ekonomické statistiky po období uzavření státních institucí. Dosud zveřejněné údaje však podle dostupných vyjádření neovlivnily diskusi uvnitř Fedu natolik, aby přinesly jednoznačný impuls jedním či druhým směrem. Angelo Kourkafas, investiční stratég společnosti Edward Jones, označuje současnou situaci jako prostor, kde Fed pravděpodobně zvolí kompromis: tedy další snížení sazeb, které trh již očekává, doplněné opatrně nastaveným výhledem. Spolu s rozhodnutím budou zveřejněny i nové ekonomické projekce, včetně takzvaného dot plotu, jenž podle všeho ukáže pouze dvě možná snížení sazeb v příštím roce. Signály z trhu práce a hlubší obavy centrálních bankéřů Některé výroky představitelů Fedu naznačují, že rizika pro trh práce převažují nad riziky inflace. Prezident newyorské pobočky John Williams ve svém projevu koncem listopadu upozornil, že hrozby spojené s poklesem zaměstnanosti vzrostly, zatímco rizika dalšího růstu inflace se mírně snížila. Po jeho vystoupení narostly tržní sázky na prosincové snížení sazeb ze 40 na zhruba 70 procent. K hlasité skupině zastánců dalšího uvolňování měnové politiky se řadí Christopher Waller, Michelle Bowman a Stephen Miran, přičemž Miran prosazuje dokonce agresivnější tempo snižování. Naopak opatrnější tón volí například prezidentka sanfranciského Fedu Mary Daly, která upozorňuje, že trh práce je v tak zranitelné pozici, že jakýkoli nečekaný šok může způsobit prudkou změnu vývoje. Zářijová zpráva o zaměstnanosti, zveřejněná se sedmitýdenním zpožděním, přinesla smíšený obraz: tvorba pracovních míst sice výrazně zrychlila, ale nezaměstnanost – klíčová veličina pro Fed – vzrostla. Další signály slabosti, jako delší doba hledání zaměstnání či závislost růstu pracovních míst jen na několika oborech, posilují argument, že trh práce ztrácí dynamiku. Nejasný výhled sazeb a riziko přetrvávající inflace V posledních dvou letech Fed snížil svou klíčovou sazbu o 1,5 procentního bodu, zejména v reakci na oslabující trh práce. Pokud nyní dojde ke třetímu snížení v řadě, sazba spadne na nejnižší úroveň od října 2022. Přesto přetrvává obava, že by pokračující snižování mohlo podpořit inflaci, která se stále drží nad cílovou hodnotou. Bill Adams, hlavní ekonom Comerica Bank , upozorňuje, že inflace by mohla v roce 2026 zůstat zvýšená, protože cenové tlaky dosáhnou svého vrcholu až později. Po říjnovém rozhodnutí o sazbách dominoval ve veřejných projevech představitelů Fedu právě strach z příliš brzkého uvolňování politiky, které by mohlo ohrozit již dosažený pokrok. Mezi těmito hlasy zaznívají mimo jiné prezidentky poboček v Dallasu a Clevelandu, Lorie Loganová a Beth Hammacková, které získají v příštím roce hlasovací právo ve výboru. Obě varují, že třetí snížení za sebou by bylo obtížné obhájit bez nových důkazů o rychlejším poklesu inflace nebo výrazně slabšího trhu práce. Fed tradičně rozhoduje na základě pořadí rotujících regionálních prezidentů, přičemž jediný trvale hlasující z regionů je prezident newyorské pobočky. Trumpova cla zatím způsobila jen mírné zvýšení inflace a nenaplnila obavy o mnohem větší cenové skoky. Centrální bankéři proto začínají přijímat názor, že jejich dopad může být jednorázový. Nic to však nemění na tom, že Fed musí balancovat mezi dvěma riziky – a obě mají zásadní dopad na ekonomiku. Rozhodnutí Fedu bude oznámeno ve 20:00 SEČ a následovat bude tisková konference Jeroma Powella.