Zaměstnavatelé plánují výrazně více nabírat nové pracovníky, než propouštět. Toto zjištění vyplývá z pravidelného průzkumu společnosti ManpowerGroup, který byl realizován mezi 518 zaměstnavateli napříč soukromým i veřejným sektorem v České republice. Výsledky průzkumu jasně signalizují pokračující odolnost trhu práce i přes probíhající ekonomickou transformaci.

Podle představených dat se v nadcházejícím čtvrtletí chystá přijímat zaměstnance 38 procent firem, což představuje nárůst o osm procentních bodů ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Naopak podíl firem, které plánují propouštění, se proti čtvrtému kvartálu tohoto roku zvýšil pouze mírně, a to o dva procentní body na 18 procent. Výsledkem těchto trendů je čistý index trhu práce (rozdíl mezi podílem firem nabírajících a propouštějících) ve výši 20 procentních bodů. Tato hodnota je o šest bodů vyšší než ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku a o devět bodů vyšší než v prvním čtvrtletí roku 2025, čímž potvrzuje rekordně optimistický výhled.

<!– DIP popup–>

Transformace ekonomiky a nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Ředitelka ManpowerGroup ČR, Jaroslava Rezlerová, upozornila, že česká ekonomika se nachází v procesu transformace, kdy se postupně posouvá od výroby ke službám. Nicméně, i přes tyto strukturální změny, pracovní trh nevykazuje známky velkého plošného propouštění. Spíše dochází k selektivnímu útlumu v odvětvích, která procházejí technologickou a strukturální proměnou, přičemž nejvíce se to týká zpracovatelského průmyslu. Klíčové je, že propuštění pracovníci z těchto sektorů dokázali najít nová místa v jiných sektorech, kde počet zaměstnanců roste rychleji, což udržuje trh v pohybu.

Vstup do roku 2026 tak bude charakterizovat kombinace pokračujícího mírného ekonomického růstu, lehce vyšší nezaměstnanosti a přetrvávajícího nedostatku lidí s potřebným profilem do klíčových pozic. To naznačuje, že firmy budou spíše přeskupovat kapacity a měnit kvalifikaci stávajících zaměstnanců, než masivně snižovat celkový počet pracovníků. V důsledku těchto faktorů bude i nadále zesilovat tlak na nábor, rekvalifikace a rovněž na pracovní migraci jakožto nástroj k pokrytí poptávky po specifických profesích.

Sektorové rozdíly a nejsilnější očekávání

Z hlediska sektorového srovnání dominují trhu s největším optimismem finance a pojišťovnictví, které dosahují čistého indexu 36 bodů. Jde o významný mezikvartální nárůst o 11 bodů, což činí tento sektor nejsilnějším tahounem růstu zaměstnanosti. Hned za ním následují odvětví automobilového průmyslu a odborných, vědeckých a technických činností s indexem 29 bodů, což naznačuje rostoucí poptávku po inženýrských a expertízních pozicích.

Zajímavý vývoj nastává v sektoru stavebnictví a nemovitosti. Tento sektor po sezónním očištění vykazuje nejsilnější index od začátku měření v roce 2008, a zaznamenává také nejvyšší mezičtvrtletní a meziroční nárůst indexu. To signalizuje oživení, nebo alespoň silná očekávání v oblasti investic do infrastruktury a nemovitostí. Na opačném konci spektra, s nejméně optimistickými plány, se nacházejí odvětví jako jsou informační a komunikační služby, energetika, veřejné služby a přírodní zdroje, a také veřejný sektor, zdravotnictví a sociální služby.

Optimismus závisí na velikosti společnosti a regionálního rozložení

Průzkum odhalil značné rozdíly v náborovém optimismu i v závislosti na velikosti organizace. Největší optimismus projevují zaměstnavatelé ve středních podnicích (s 250 až 999 zaměstnanci), jejichž index dosahuje 33 bodů. Tyto organizace posílily svou náborovou jistotu o 15 bodů proti minulému kvartálu. Následují malé organizace (50 až 249 zaměstnanců) s indexem 22 bodů. Nejméně optimistické jsou naopak velké společnosti (1000 až 4999 zaměstnanců) s indexem pouhých 8 bodů, což může odrážet jejich již plošnější personální nasycenost nebo probíhající restrukturalizační plány.

Z regionálního hlediska jsou ohledně zvýšení počtu zaměstnanců nejoptimističtější podniky na Moravě s indexem 25 bodů. Tato hodnota představuje nejvyšší výsledek od začátku měření v roce 2008, což signalizuje silnou dynamiku regionálních trhů na východě země. Následují Čechy s indexem 18. Na posledním místě s indexem 16 se nachází Praha, která paradoxně byla do roku 2024 nejoptimističtější regionem. Tento pokles pražského optimismu může být odrazem již velmi nízké nezaměstnanosti a potíží s dalším navyšováním kapacit v hlavním městě. Celkově však data naznačují, že rok 2026 začne s velkým náborovým apetitem v klíčových segmentech ekonomiky.