Trhy s drahými kovy vstoupily do závěru roku ve výjimečně silné kondici. Cena zlata i stříbra se posunula na nová historická maxima, a to v prostředí, kde se kombinuje rostoucí geopolitické napětí, slábnoucí dolar a očekávání dalšího snižování úrokových sazeb ve Spojených státech. Výsledkem je nejlepší roční výkonnost drahých kovů za více než čtyři desetiletí, což znovu potvrzuje jejich roli jako strategického zajištění v obdobích zvýšené nejistoty. Zlato se během obchodování dostalo nad hranici 4 380 dolarů za unci a následně posunulo rekord ještě výše. Stříbro zaznamenalo ještě dynamičtější pohyb, když v jednu chvíli vyskočilo o více než tři procenta a uzavřelo kolem 70 dolarů za unci. Oba kovy tak potvrdily silný trend, který je v letošním roce vynesl k nejlepšímu zhodnocení od konce 70. let. Na trzích, kde se dlouho diskutovalo o přehnaném optimismu u akcií, se drahé kovy znovu dostávají do centra pozornosti investorů. Jedním z klíčových faktorů je měnová politika. Trhy stále více sázejí na to, že Federální rezervní systém v roce 2026 přistoupí minimálně ke dvěma snížením úrokových sazeb. Tento výhled je podporován kombinací zpomalující inflace a mírnějšího tempa růstu zaměstnanosti v USA. Nižší sazby tradičně zvyšují atraktivitu drahých kovů, protože zlato ani stříbro nenesou úrok a jejich držení je relativně výhodnější v prostředí nízkých reálných výnosů. K měnovým faktorům se přidává i politická rovina. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje uvolněnější měnovou politiku a zároveň svými kroky v oblasti obchodu a národní bezpečnosti zvyšuje nervozitu na globálních trzích. Investoři vnímají kombinaci politického tlaku na centrální banku a rostoucího zadlužení jako důvod k hledání alternativ k tradičním měnám a státním dluhopisům. Právě zde zlato dlouhodobě funguje jako pojistka proti znehodnocení papírových aktiv. Významnou roli hraje také geopolitické napětí. Spojené státy zesílily tlak na Venezuelu prostřednictvím ropné blokády a dalších sankčních opatření, zatímco konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupil do nové fáze po útoku na tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři. K tomu se přidávají napjaté vztahy v asijsko-pacifickém regionu, zejména mezi Japonskem a Čínou. V takovém prostředí roste poptávka po aktivech, která nejsou přímo navázána na konkrétní ekonomiku nebo politický blok. Zlato letos posílilo zhruba o 70 %, což je mimořádný výkon i v historickém kontextu. Za tímto růstem stojí nejen geopolitika a sazby, ale také masivní nákupy centrálních bank. Ty pokračují v diverzifikaci devizových rezerv a systematicky navyšují podíl zlata. Zároveň se zvyšuje zájem investorů o burzovně obchodované fondy kryté fyzickým zlatem. Data ukazují, že s výjimkou jediného měsíce zaznamenaly tyto fondy letos stabilní příliv kapitálu. Důležitým motivem je i takzvaný „obchod s devalvací“. Část investorů se odvrací od státních dluhopisů a měn, v nichž jsou denominovány, z obavy, že vysoké zadlužení povede v dlouhém období ke znehodnocení jejich reálné hodnoty. Zlato v tomto scénáři funguje jako uchovatel hodnoty, který není zatížen rizikem emitenta. Tento argument znovu nabírá na síle právě ve chvíli, kdy se diskutuje o dalším růstu veřejných dluhů. Podle analytiků sehrála roli i nízká likvidita na konci roku, která zesílila cenové pohyby. Předčasné pozicování investorů na snížení sazeb Fedu urychlilo růst cen, přičemž relativně malé objemy obchodů vedly k výraznějším posunům. Přesto se nejedná pouze o krátkodobý technický efekt. Řada bank, včetně Goldman Sachs, očekává, že zlato bude v roce 2026 dále růst. Základní scénář této banky počítá s cenou kolem 4 900 dolarů za unci, přičemž rizika jsou vychýlena spíše směrem nahoru. Stříbro letos rovněž výrazně posílilo, a to nejen jako drahý kov, ale i díky své průmyslové roli. Nedávný růst byl částečně tažen spekulativními přílivy a zároveň přetrvávajícími problémy s dodávkami v klíčových obchodních centrech. Po historickém short squeeze v říjnu zůstává trh citlivý na jakékoli známky nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Obchodní aktivita na šanghajské burze futures se přiblížila úrovním zaznamenaným během předchozí krize, což ukazuje na vysoký zájem investorů. Pozornost si zaslouží i ostatní drahé kovy. Platina letos posílila o více než 100 % a v posledních dnech překonala hranici 2 000 dolarů za unci poprvé od roku 2008. Růst je podporován zpřísňující se nabídkou v Londýně, přesuny zásob do USA kvůli riziku cel a silnou poptávkou z Číny. Palladium rovněž zaznamenalo výrazné zisky, což potvrzuje, že celý segment drahých kovů se nachází v silné fázi cyklu. Celkově se ukazuje, že kombinace geopolitických rizik, měnové politiky a strukturální poptávky vytváří pro drahé kovy mimořádně příznivé prostředí. Zlato a stříbro se znovu etablovaly jako klíčová součást portfolií investorů, kteří hledají ochranu proti nejistotě a dlouhodobým makroekonomickým rizikům.