Japonská centrální banka se na konci ledna pravděpodobně chystá upravit svůj výhled hospodářského růstu směrem nahoru, aniž by zároveň měnila nastavení měnové politiky. Bank of Japan pravděpodobně zvýší výhled hospodářského růstu, zatímco úrokové sazby ponechá beze změny Revize růstu odráží dopad vládního stimulačního balíčku ve výši 17,7 bilionu jenů Centrální banka zatím nemění prognózu základní inflace a ignoruje dočasné cenové výkyvy Slabý jen a ochota firem přenášet náklady do cen zůstávají klíčovými faktory pro další rozhodování Podle osob obeznámených s přípravami zasedání rady Bank of Japan (BOJ) by měla centrální banka reflektovat dopad rozsáhlých fiskálních stimulů nové vlády, zatímco referenční úroková sazba má zůstat stabilní. Tento krok by potvrdil, že BOJ v současné fázi spoléhá více na podporu ekonomiky ze strany státu než na další utažení měnových podmínek. Očekávaná revize růstových prognóz přichází v době, kdy japonská ekonomika čelí kombinaci dlouhodobých strukturálních výzev a krátkodobých inflačních tlaků. Centrální banka se proto snaží udržet rovnováhu mezi podporou růstu a dosažením svého cenového cíle, aniž by reagovala přehnaně na dočasné výkyvy v datech. Rychlejší hospodářský růst podpořený vládními fiskálními stimuly Podle dostupných informací by BOJ mohla ve své čtvrtletní zprávě o ekonomickém výhledu, která má být zveřejněna 23. ledna společně s rozhodnutím o měnové politice, zvýšit prognózu hospodářského růstu pro fiskální rok začínající letos v dubnu. Dosavadní odhad činil 0,7 %, přičemž revize směrem nahoru by odrážela především očekávaný dopad nového vládního stimulačního balíčku. Tento balíček, který prosadila premiérka Sanae Takaichi a který parlament schválil v prosinci, vyčleňuje 17,7 bilionu jenů na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů dlouhodobé inflace na domácnosti i podniky. Opatření cílí na posílení domácí poptávky a stabilizaci cen klíčových položek, zejména energií a veřejných služeb. Právě tato fiskální podpora je podle zdrojů hlavním důvodem, proč centrální banka nyní vidí prostor pro optimističtější hodnocení růstového výhledu. Vedle revize prognózy pro nadcházející fiskální rok by BOJ mohla mírně upravit i odhad růstu pro aktuální fiskální období. To by signalizovalo, že ekonomika reaguje na kombinaci fiskálních stimulů a postupného přizpůsobování firem i spotřebitelů vyšším cenám lépe, než se původně očekávalo. Sazby jsou nejvýše od roku 1995, další kroky centrální banky zůstávají otevřené Zatímco výhled růstu se pravděpodobně změní, referenční úroková sazba zůstane beze změny. BOJ ji v prosinci zvýšila na 0,75 %, což je nejvyšší úroveň od roku 1995. Tento krok již tehdy reflektoval kombinaci vládních opatření a postupného zvyšování cenového tlaku v ekonomice. Podle osob obeznámených s postojem banky si úředníci uvědomují, že finanční trhy obecně očekávají další zvýšení sazeb přibližně v šestiměsíčních intervalech. Zároveň však zdůrazňují, že centrální banka nemá předem danou trajektorii a bude se řídit výhradně vývojem ekonomických dat. Pokud se současný výhled naplní, postoj banky ke zvyšování sazeb se nezmění, ale žádný automatismus zde neexistuje. BOJ se v této fázi snaží vyhnout příliš rychlému zpřísnění měnové politiky, které by mohlo ohrozit křehké oživení. Ekonomika sice vykazuje známky stabilizace, ale zůstává citlivá na vnější šoky, včetně vývoje globálních trhů a měnových kurzů. Inflace, jen a důraz na základní cenové trendy Pokud jde o inflaci, úředníci BOJ nevidí důvod ke změně prognózy základní inflace. Ta by měla zůstat v souladu s cenovým cílem centrální banky ve druhé polovině tříletého prognózovaného období, které začalo v dubnu loňského roku. Banka se přitom zaměřuje především na celkový cenový trend, nikoli na krátkodobé výkyvy způsobené jednorázovými faktory. V nadcházejících měsících se očekává zpomalení tempa inflace, zejména kvůli mírnějšímu růstu cen potravin a vládním opatřením, která drží náklady na veřejné služby pod kontrolou. Někteří ekonomové ze soukromého sektoru upozorňují, že tento vývoj by mohl BOJ ztížit další zvyšování sazeb. Podle informovaných zdrojů však centrální banka plánuje přehlížet dočasné vlivy a nadále se soustředit na základní inflační dynamiku. Důležitým faktorem zůstává také vývoj japonského jenu. Měna zůstala slabá i po prosincovém zvýšení sazeb, což má dvojí efekt. Na jedné straně podporuje exportéry, na druhé straně zvyšuje dovozní ceny a tím i inflační tlak. Úředníci BOJ budou pečlivě sledovat, jak se slabý jen promítá do cenového chování podniků. Firmy jsou podle zdrojů nyní ochotnější přenášet vyšší náklady na zákazníky, což může mít dlouhodobější dopad na inflaci. Celkově se tak rýsuje obraz centrální banky, která je opatrně optimistická ohledně hospodářského růstu, ale zároveň zdrženlivá v dalším utahování měnové politiky. Očekávané zvýšení růstové prognózy by bylo signálem důvěry ve vládní fiskální opatření, zatímco stabilní sazby potvrzují, že BOJ nechce reagovat unáhleně. Pro investory i trhy to znamená pokračování prostředí, v němž zůstává klíčovým tématem kombinace fiskální podpory a postupného, daty řízeného návratu k normalizaci měnové politiky.