Cena zlata poprvé v historii překročila hranici 5 000 dolarů za unci a dosáhla tohoto milníku výrazně dříve, než většina analytiků na Wall Street očekávala. Tento prudký růst znovu otevřel debatu o tom, co se skutečně odehrává pod povrchem globálních finančních trhů a proč investoři v tak masivním měřítku přesouvají kapitál do drahých kovů. Nejde přitom pouze o zlato, ale o širší pohyb napříč celým segmentem komodit, který podle některých ekonomů naznačuje hlubší systémový problém. Klíčovým pojmem, který se v souvislosti s aktuálním vývojem stále častěji objevuje, je takzvaný „obchod s devalvací“. Investoři v tomto případě nakupují reálná aktiva jako ochranu před postupnou erozí kupní síly peněz. Ta je podle řady komentátorů důsledkem rychle rostoucího vládního zadlužení, které se stalo globálním fenoménem napříč vyspělými i rozvíjejícími se ekonomikami. Zlato zde tradičně plní roli pojistky proti znehodnocení měn a ztrátě důvěry ve fiskální politiku států. Velmi silná slova k aktuálnímu vývoji použil Robin Brooks z Brookings Institution, který označil růst cen drahých kovů za „dechberoucí a hluboce děsivý“. Podle něj se nejedná o izolovaný tržní výkyv, ale o součást mnohem širšího procesu. Brooks varuje, že svět se nachází na začátku globální dluhové krize a trhy začínají stále více počítat s tím, že vlády budou své zadlužení řešit prostřednictvím inflace, nikoli skutečnými rozpočtovými reformami. Důležitou roli v tomto příběhu hraje také americký dolar. Přestože ve druhé polovině loňského roku zůstával relativně stabilní, letošní rok zahájil oslabením. Slabší dolar přirozeně podporuje růst cen zlata, protože zvyšuje kupní sílu investorů, kteří nedrží aktiva v americké měně. Tento mechanismus je jedním z hlavních důvodů, proč se zájem o zlato rozšiřuje i mimo tradiční investory ze Spojených států. Pozitivní výhled pro zlato potvrzují i velké finanční instituce. Goldman Sachs nedávno zvýšil svůj cenový cíl pro konec roku z 4 900 na 5 400 dolarů za unci. Analytici banky poukazují na rostoucí aktivitu soukromých investorů, kteří se snaží diverzifikovat svá portfolia a chránit majetek před geopolitickými i makroekonomickými riziky. Podle Goldman Sachs zůstávají rizika vychýlená spíše směrem k dalšímu růstu, zejména pokud přetrvá globální politická nejistota. Ta je v letošním roce mimořádně výrazná. Cena zlata reagovala růstem na každou významnější geopolitickou událost, včetně zajetí venezuelského vůdce Nicoláse Madura Spojenými státy nebo opakovaných hrozeb prezidenta Donalda Trumpa zavádět nová cla. Tyto události zvyšují nejistotu na trzích a posilují poptávku po aktivech, která nejsou přímo závislá na politických rozhodnutích jednotlivých vlád. Od začátku letošního roku cena zlata vzrostla zhruba o 15 %, přičemž navazuje na mimořádně silný rok 2025, kdy si připsala zhruba 65 %. Takto prudký a dlouhodobý růst je v moderní historii vzácný a zvyšuje otázky, zda se trh nepřibližuje k přehřátí. Brooks však upozorňuje, že růst nelze jednoduše vysvětlit pouze nákupy centrálních bank, které sice zvyšují své zlaté rezervy, ale jejich podíl podle něj nestačí k ospravedlnění tak masivního cenového pohybu. Argument, že hlavním tahounem jsou centrální banky, podle Brookse oslabuje i fakt, že se růst neomezuje pouze na zlato. Stříbro poprvé překonalo hranici 100 dolarů za unci a dále posiluje, zatímco platina dosáhla nových maxim a letos si připsala více než 40 %. Výrazné zisky zaznamenává také měď, jejíž cena v Londýně vystoupala nad 13 000 dolarů za tunu. Tento široký růst napříč komoditami naznačuje hlubší změnu v chování investorů. Pro investory tak zlato na ceně 5 000 dolarů nepředstavuje jen další rekord, ale především silný signál. Trhy tím dávají najevo obavy z dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, z vývoje měnových politik a z geopolitického směřování světa. Otázkou zůstává, zda se zlato nachází na začátku nové éry, nebo zda jde o vrchol cyklu, který jednou vystřídá prudká korekce.