Snaha prezidenta Spojených států Donalda Trumpa přesvědčit americké ropné giganty, aby investovaly desítky až stovky miliard dolarů do obnovy venezuelského ropného sektoru, narazila na výraznou skepsi ze strany klíčových hráčů odvětví. Exxon označil Venezuelu za neinvestovatelnou kvůli právním a obchodním rizikům Trump tlačí na ropné společnosti, aby investovaly stovky miliard dolarů Chevron je zatím jedinou americkou společností s konkrétním plánem těžby Obnova venezuelské produkce bude nákladná, pomalá a plná nejistot Nejtvrdší stanovisko zaznělo ze strany šéfa společnosti Exxon Mobil Darrena Woodse, který Venezuelu bez okolků označil za „neinvestovatelnou“. Jeho vyjádření jasně ukázalo hluboký rozpor mezi politickými ambicemi administrativy a ekonomickou realitou, kterou dnes ropné společnosti vnímají. Trump v pátek svolal do Východního sálu Bílého domu téměř dvacet vrcholných představitelů ropného průmyslu. Prezident na setkání vystoupil sebevědomě a prohlásil, že dohoda o oživení venezuelské těžby by mohla být uzavřena „dnes nebo velmi brzy poté“, a to po svržení dlouholetého vládce země Nicoláse Madura. Zároveň dal jasně najevo, že trpělivost Bílého domu má své limity, když manažerům řekl, že pokud se nechtějí zapojit, existuje řada dalších zájemců připravených je nahradit. Navzdory veřejným komplimentům směrem k prezidentovi však zástupci energetických společností zdůrazňovali, že případné investice budou vyžadovat zásadní změny právního i obchodního prostředí. Nejvýrazněji se ozval právě Darren Woods z Exxon Mobil (XOM) , který připomněl, že aktiva jeho společnosti byla venezuelskou vládou v minulosti dvakrát zabavena. Podle něj v současnosti neexistují žádné rámce, které by poskytovaly investorům dlouhodobou jistotu ohledně ochrany kapitálu, návratnosti nebo vymahatelnosti smluv. Woods zároveň upozornil, že ropné projekty jsou investice na desítky let a vyžadují stabilitu, která ve Venezuele dlouhodobě chybí. Přesto připustil, že Exxon je připraven vyslat průzkumný tým, pokud by přišlo oficiální pozvání a byly poskytnuty odpovídající bezpečnostní záruky. Podobně opatrný tón zvolil i Harold Hamm ze společnosti Continental Resources, který sice označil potenciál Venezuely za vzrušující, ale zdůraznil nutnost času a obrovských investic, než by bylo možné cokoli realizovat. Trump po jednání vystoupil před novináři s optimismem a prohlásil, že ropné společnosti jsou připraveny investovat stovky miliard dolarů, což má být přínosné jak pro Venezuelu, tak pro Spojené státy. Konkrétní závazky však zůstaly vágní. Ministr energetiky Chris Wright následně jako jediný hmatatelný příslib zmínil společnost Chevron (CVX) , která je v současnosti jediným velkým americkým producentem, jenž ve Venezuele stále působí. Místopředseda Chevronu Mark Nelson uvedl, že společnost je připravena výrazně zvýšit produkci, která se nyní pohybuje kolem 240 tisíc barelů denně. V horizontu 18 až 24 měsíců by podle něj bylo možné těžbu navýšit přibližně o 50 %, pokud k tomu vzniknou vhodné podmínky. To však stále představuje jen zlomek historických kapacit země. Trump se snažil obavy ropných manažerů rozptýlit příslibem bezpečnostních záruk a rychlé návratnosti investic do nového či modernizovaného vybavení. Tvrdil, že společnosti budou jednat přímo s USA, nikoli s venezuelskou vládou, a že americká administrativa zajistí plnou ochranu jejich zájmů. Ministr Wright později dodal, že klíčové bude změnit chování venezuelské vlády a vytvořit prostředí, které bude pro podnikání předvídatelné. Napětí během setkání ilustrovala i debata s generálním ředitelem společnosti ConocoPhillips (COP) Ryanem Lancem, který připomněl, že jeho společnost přišla ve Venezuele o zhruba 12 miliard dolarů. Trump situaci odlehčil žertem o „dobrém odepsání“, což jen podtrhlo rozdílné vnímání rizik mezi politiky a byznysem. Optimističtější tón zazněl například od šéfa španělské společnosti Repsol Josui Jona Imaze, který uvedl, že jeho firma je připravena okamžitě investovat, pokud bude existovat funkční obchodní a právní rámec. Podobně se vyjádřil i Bill Armstrong z Armstrong Oil & Gas, který přirovnal venezuelská ropná pole k prvotřídním nemovitostem s obrovským potenciálem. Celkový obraz však zůstává komplikovaný. Venezuela sice disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, její produkce však klesla pod jeden milion barelů denně v důsledku desetiletí zanedbávání, odchodu zahraničních společností a rozpadu infrastruktury. Obnova opuštěných vrtů, poškozených ropovodů a ekologických škod by si vyžádala roky práce a desítky miliard dolarů, a to pouze k mírnému zvýšení těžby. Trumpova strategie navíc nese politická i tržní rizika. Nízké ceny ropy, které prezident často prezentuje jako výhodu pro americké spotřebitele, jsou zároveň problémem pro producenty. Futures na americký benchmark WTI se v pátek pohybovaly kolem 59 dolarů za barel a část menších těžařů se obává, že příliv venezuelské ropy by mohl ceny stlačit ještě níže a ohrozit ekonomiku nových vrtů. Z pohledu investorů tak zůstává Venezuela extrémně rizikovou sázkou. Politická vůle sama o sobě nestačí a bez zásadních změn institucionálního prostředí zůstane návrat velkých amerických ropných společností spíše teoretickou možností než bezprostřední realitou.