Vstup zbrojařské skupiny Czechoslovak Group na burzu zásadně změnil majetkové poměry nejen v rámci českého byznysu, ale i v globálním měřítku. Podle agentury Bloomberg se hodnota jmění českého podnikatele Michala Strnada po primárním úpisu akcií jeho skupiny zhruba zdvojnásobila na 37 miliard dolarů, což odpovídá více než 760 miliardám korun. Třiatřicetiletý podnikatel se tím podle Bloombergu stal nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a zároveň třetím nejbohatším člověkem planety mladším čtyřiceti let. Klíčovým impulzem byl úspěšný burzovní debut skupiny Czechoslovak Group (CSG), jejíž akcie vstoupily na hlavní trh burzy v Amsterodamu a současně na neregulovaný Free Market pražské burzy. Už první obchodní den ukázal mimořádný zájem investorů, když cena akcií prudce vzrostla oproti úpisové ceně a obchodované objemy překonaly očekávání trhu. Burzovní debut CSG a bezprecedentní reakce trhu Akcie Czechoslovak Group (CSG) byly při vstupu na burzu nabídnuty za 25 eur za kus. Krátce po zahájení obchodování jejich cena vyskočila téměř o třetinu. V Amsterodamu se v prvním dni obchodování dostala až na 32,85 eura, což představuje nárůst o 31,4 procenta, zatímco na pražském Free Marketu akcie posílily o 30,1 procenta na zhruba 791 korun. Podle analytiků šlo o mimořádně silný debut, který patří k nejúspěšnějším v Evropě za poslední dekády. Společnost prostřednictvím prodeje akcií získala 3,8 miliardy eur, tedy přibližně 92,2 miliardy korun. Tento objem odpovídá 15,2 procenta základního kapitálu skupiny. Ocenění CSG na základě nabídkové ceny dosáhlo 25 miliard eur, přičemž tržní kapitalizace se během dne vyšplhala až k úrovni kolem 772 miliard korun. To znamenalo, že CSG dočasně překonala i dosud největší domácí titul podle tržní hodnoty, energetickou společnost ČEZ. Analytik XTB Tomáš Cverna upozornil, že obchodní aktivita byla tažena především zájmem retailových investorů, kteří pomohli posunout obchodovaný objem přes jednu miliardu eur. Průměrná velikost obchodu činila zhruba 175 akcií v hodnotě přibližně 120 tisíc korun, což ukazuje na silnou poptávku i mimo institucionální sféru. Michal Strnad na vrcholu českého i světového žebříčku Dopad burzovního debutu CSG se okamžitě promítl do osobního majetku jejího většinového vlastníka. Bloomberg odhaduje, že hodnota jmění Michala Strnada vzrostla na 37 miliard dolarů, což ho katapultovalo na absolutní špičku globálního zbrojního průmyslu. Z pohledu České republiky se Strnad s vysokou pravděpodobností stal nejbohatším Čechem. Ještě v květnu loňského roku řadil časopis Forbes Strnada na čtvrté místo v tuzemském žebříčku s majetkem odhadovaným na 230,5 miliardy korun. První pozici tehdy držela Renáta Kellnerová s rodinou, jejíž jmění Forbes ocenil na 378 miliard korun. Burzovní úpis CSG však znamenal dramatický posun, který tento žebříček fakticky přepsal během jediného dne. Příběh skupiny CSG je přitom úzce spjat s rodinným zázemím. Základy společnosti položil v 90. letech Jaroslav Strnad, který firmu v roce 2018 převedl na svého syna. Pod vedením Michala Strnada se skupina výrazně rozšířila a postupně se vypracovala mezi klíčové hráče evropského obranného průmyslu. Růst CSG v kontextu evropského obranného průmyslu Czechoslovak Group patří mezi přední evropské výrobce dělostřelecké munice a v tomto segmentu začala výrazně expandovat už před plnou ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022. Právě dlouhodobá příprava a investice do výrobních kapacit umožnily skupině rychle reagovat na dramatický nárůst poptávky po munici v důsledku geopolitického napětí a války na Ukrajině. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je CSG z hlediska meziročního růstu tržeb nejrychleji rostoucí evropskou firmou na globálním trhu se zbraněmi. Tento fakt sehrál klíčovou roli při nastavování vysokých očekávání investorů ještě před samotným vstupem na burzu. Ekonomové zároveň upozorňují, že primární úpis akcií CSG se zařadil mezi historicky nejvýznamnější burzovní debuty v Evropě. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy šlo o druhý nejúspěšnější velký IPO v Evropě od roku 2000, přičemž lepší výsledek zaznamenal pouze vstup německého Infineonu na burzu v roce 2000. Získané prostředky chce skupina využít především na další rozvoj výrobních kapacit, akvizice a posílení své pozice na klíčových trzích. V kontextu současného bezpečnostního prostředí v Evropě i mimo ni zůstává obranný sektor pod drobnohledem investorů, kteří v něm vidí dlouhodobý strukturální růst.