Globální akciové trhy, které na začátku roku 2026 zažívají euforii z umělé inteligence, možná přehlížejí jednu z největších hrozeb, která by mohla tuto euforii zkazit - nárůst inflace, který je částečně způsoben boomem investic do technologií. Americké akciové indexy, kde sedm technologických skupin přispělo polovinou všech tržních výnosů v tomto roce, zaznamenaly v roce 2025 dvouciferné zisky a dosáhly rekordních maxim, protože nadšení z umělé inteligence a uvolnění měnové politiky také pohánělo evropské a asijské akcie k rekordním maximům. Právě tento konsenzus je ale podle části investorů problematický. V roce 2026 se totiž očekává souběh několika faktorů, které mohou inflační tlaky znovu přiživit. Vedle pokračujících investic do umělé inteligence jde o vládní stimulační programy ve Spojených státech, Evropě a Japonsku, silný trh práce a stále vysokou poptávku po kapitálově náročných projektech. To vše může vést k situaci, kdy se inflace znovu začne zrychlovat a přinutí centrální banky přehodnotit svou dosavadní politiku. Podle Trevora Greethama z Royal London Asset Management je právě zpřísnění měnové politiky potenciálním „špendlíkem“, který by mohl propíchnout současnou tržní euforii. Greetham upozorňuje, že i když jeho fondy zatím drží významnou expozici vůči velkým technologickým společnostem, nepřekvapilo by ho, kdyby do konce roku 2026 došlo k celosvětovému zrychlení inflace. Takový vývoj by zvýšil náklady na financování, snížil chuť investorů riskovat a především by zasáhl sektory, které jsou nejcitlivější na úrokové sazby – tedy právě technologie a AI. Zdroj: Getty Images Inflační tlak podle analytiků nevzniká pouze na straně spotřebitelů, ale především na straně nákladů. Závod o výstavbu nových datových center se rozjel v bezprecedentním měřítku a zapojují se do něj technologičtí giganti s bilionovou tržní hodnotou, jako jsou Microsoft (MSFT), Meta Platforms (META) nebo Alphabet (GOOGL). Tyto projekty vyžadují obrovské množství elektřiny, špičkových čipů a specializované infrastruktury, což tlačí nahoru ceny energie, polovodičů i práce. Andrew Sheets z Morgan Stanley upozorňuje, že náklady v tomto segmentu mají tendenci růst, nikoli klesat. Inflace nákladů na čipy a energie se podle jeho odhadů promítne do širší ekonomiky a udrží inflaci spotřebitelských cen v USA nad dvouprocentním cílem centrální banky minimálně do konce roku 2027. Podobný názor sdílí i Fabio Bassi z J.P. Morgan, který zdůrazňuje, že kombinace silného trhu práce, fiskálních stimulů a již realizovaných snížení sazeb vytváří prostředí, v němž inflace zůstane zvýšená bez ohledu na jednotlivé technologické vstupy. Na riziko reagují i velcí institucionální investoři. Společnost Aviva Investors ve svém výhledu na rok 2026 upozorňuje, že klíčovým tržním rizikem může být právě konec cyklu snižování úrokových sazeb, případně dokonce jejich opětovné zvyšování. Pokud by centrální banky dospěly k závěru, že inflační tlaky znovu sílí kvůli AI investicím a vládním výdajům, trhy by musely rychle přecenit očekávání ohledně levných peněz. Julius Bendikas ze společnosti Mercer, která se podílí na správě nebo poradenství u aktiv v hodnotě přes 16 bilionů dolarů, otevřeně říká, že právě návrat inflačního rizika je to, co investorům „nedá spát“. Zatím sice neočekává výraznou korekci akciových trhů, ale upozorňuje na zranitelnost dluhopisů, které by mohly být inflací zasaženy nejcitelněji. První varovné signály se navíc už objevují – například prudké poklesy akcií společností Oracle (ORCL) nebo Broadcom (AVGO) po varováních ohledně rostoucích nákladů a tlaku na marže. Také další technologické společnosti dávají najevo, že tlak na náklady sílí. HP Inc. (HPQ) očekává, že ve druhé polovině roku 2026 pocítí negativní dopady růstu cen paměťových čipů, což může stlačit ziskovost i v segmentech, které nejsou přímo spojeny s vývojem AI. Podle Kevina Thozeta ze společnosti Carmignac je právě inflace faktorem, který by mohl investory začít skutečně znervózňovat a odhalit slabiny současného ocenění technologických titulů. Zdroj: Getty Images Deutsche Bank odhaduje, že kapitálové výdaje na datová centra umělé inteligence by mohly do roku 2030 dosáhnout až 4 bilionů dolarů. Tak rychlé tempo investic podle analytiků zvyšuje riziko nedostatků v dodávkách čipů i elektřiny, což by mohlo roztočit spirálu rostoucích nákladů. George Chen z poradenské společnosti Asia Group varuje, že pokud se inflace nákladů přelije do spotřebitelských cen, investoři budou nuceni přehodnotit své sázky na AI sektor a tok kapitálu se může výrazně zpomalit. Zatímco trhy jsou stále zaměřeny na růstový potenciál umělé inteligence, část investorů se začíná připravovat na scénář, v němž se AI stane nejen zdrojem zisků, ale i významným inflačním faktorem. Rok 2026 tak může ukázat, zda současná euforie dokáže přežít návrat cenových tlaků, nebo zda se inflace skutečně stane nejvíce přehlíženým rizikem současného tržního cyklu.