Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech opakovaně prezentuje hospodářský výkon Spojených států jako mimořádný úspěch své administrativy. Růst USA výrazně překonává očekávání většiny ekonomů Inflace a vysoký deficit představují klíčová střednědobá rizika Boom AI je sice silným, ale nejistým motorem růstu Spotřebitelská důvěra za makrodaty citelně zaostává Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu popsal americkou ekonomiku jako „nejžhavější na světě“, s explozivním růstem, rostoucí produktivitou, silnými investicemi a poraženou inflací. Přestože jde o rétoriku typickou pro politický marketing, čísla, která má Trump k dispozici, nelze jednoduše ignorovat. Zároveň však platí, že za působivými statistikami se skrývá řada strukturálních rizik, která mohou současný růst v následujících letech významně zpochybnit. Oficiální data zveřejněná v uplynulých dnech ukazují, že americký hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí roku 2025 rostl anualizovaným tempem 4,4 %. Model Fedu v Atlantě pak naznačuje, že růst ve čtvrtém čtvrtletí by mohl dosáhnout až 5,4 %. Pokud by se tyto odhady potvrdily, šlo by – s výjimkou postpandemického odrazu – o nejsilnější ekonomický výkon USA za více než dekádu. Mnoho vyspělých ekonomik by podle ekonomů bylo s takovým tempem růstu mimořádně spokojeno. Růst, který překvapil i skeptiky Silná data přicházejí navzdory turbulentnímu politickému a ekonomickému prostředí, které Spojené státy zažívají od Trumpova návratu do Bílého domu. Obchodní války, opakované hrozby cel, střety s Federálním rezervním systémem, rekordně dlouhé uzavření vládních úřadů i vyostřené vztahy s evropskými spojenci vytvořily atmosféru nejistoty, která by za normálních okolností růst brzdila. Přesto se americká ekonomika ukazuje jako mimořádně odolná. Adam Posen z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku upozorňuje, že v širokých segmentech ekonomiky skutečně probíhá boom, a to navzdory „mnohým vlastním chybám“, které si Spojené státy způsobily. Zároveň však varuje, že dlouhodobé poškozování institucionální stability a důvěry investorů se může časem projevit, i když krátkodobě čísla vypadají velmi příznivě. Trumpovi ekonomičtí poradci jdou ještě dál. Podle Joea Lavorgny, poradce ministra financí, by bez některých dočasných faktorů, jako bylo uzavření vlády, mohl růst ve čtvrtém čtvrtletí atakovat dokonce 6 až 7 %. Taková čísla by už skutečně odpovídala přehřáté ekonomice, nikoli pouze silnému cyklickému oživení. Inflace a fiskální expanze jako dvojsečná zbraň Právě riziko přehřátí patří mezi hlavní obavy řady ekonomů. Administrativa dává jasně najevo, že chce růst dále stimulovat kombinací nižších úrokových sazeb, fiskální expanze, deregulace a daňových škrtů. Tento přístup však naráží na realitu již nyní vysokého rozpočtového deficitu, který se má v příštích letech pohybovat kolem 6 % HDP. Podle Gity Gopinath, bývalé vysoké představitelky Mezinárodního měnového fondu, existuje reálné riziko, že kombinace silné poptávky, expanzivní fiskální politiky a dosud ne plně promítnutých cel do spotřebitelských cen povede k opětovnému zrychlení inflace. A právě inflace by mohla být faktorem, který by současný optimismus rychle podkopal. I když se základní inflace zatím chová relativně umírněně, řada ekonomů upozorňuje, že plný dopad obchodních bariér z roku 2025 se do cen teprve postupně promítá. Pokud by se inflace znovu rozjela, Fed by byl nucen držet úrokové sazby výše po delší dobu, což by mohlo brzdit investice i spotřebu. Umělá inteligence jako motor i slabina růstu Významnou roli v současném růstu USA hraje boom investic do AI. Ten podporuje podnikové investice, zvyšuje produktivitu a posiluje technologický sektor, který má v americké ekonomice mimořádné postavení. Optimistický scénář počítá s tím, že AI povede k trvalému růstu produktivity, podobně jako tomu bylo v některých fázích technologického rozvoje v minulosti. Zároveň však platí, že velká část optimismu finančních trhů je na AI silně navázána. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že ocenění amerických akcií ve vztahu k HDP dosahuje zhruba 226 %, což je výrazně více než během dotcomové bubliny na začátku tisíciletí. I relativně mírná korekce technologických akcií nebo zpomalení investic do AI by podle MMF mohly snížit globální růst o přibližně 0,4 procentního bodu. Velkou neznámou tak zůstává, zda se očekávané přínosy AI skutečně materializují v podobě dlouhodobě vyšší produktivity a ziskovosti, nebo zda se část investic ukáže jako přehnaná sázka na budoucnost. Silná makrodata, obyvatelé to ale vidí docela jinak Zatímco makroekonomická data vypadají impozantně, vnímání ekonomiky ze strany běžných Američanů zaostává. Průzkum New York Times Siena ukázal, že pouze 40 % respondentů schvaluje Trumpovo řízení ekonomiky, zatímco 58 % jej hodnotí negativně. Důvěra spotřebitelů podle Conference Board klesá již pět měsíců v řadě. Domácnosti nadále tíží vysoké ceny, reálný růst příjmů zůstává utlumený a silná spotřeba je do značné míry financována poklesem míry úspor. Nábor zaměstnanců byl v roce 2025 nejslabší od začátku pandemie, což dále přispívá k pocitu nejistoty. Tento rozpor mezi „tvrdými daty“ a každodenní zkušeností voličů může být politicky citlivý, zejména s blížícími se volbami do Kongresu. Jason Furman z Harvardu shrnuje situaci střízlivě: americká ekonomika je bezpochyby v lepší kondici, než se ještě na jaře očekávalo, ale neexistují přesvědčivá data, která by potvrzovala vstup do nového zlatého věku. Část současného růstu je navíc zkreslena výkyvy v zahraničním obchodě a plný obraz se vyjasní až s odstupem.