Cena mědi se na začátku týdne opět přiblížila historickým maximům, když investoři zohledňovali kombinaci omezené nabídky, geopolitických rizik a silné rizikové nálady na globálních trzích. Referenční futures na Londýnské burze kovů vzrostly až o 3,5 % a pohybovaly se těsně pod hranicí 13 000 dolarů za tunu, což je úroveň, které bylo dosaženo teprve minulý týden. Trh tak potvrzuje, že měď zůstává jednou z nejvíce sledovaných komodit současnosti. Jedním z klíčových faktorů růstu jsou obavy z možného zavedení amerických cel na primární měď. Tyto úvahy vedly obchodníky k urychlenému přesunu kovu do Spojených států, aby si zajistili zásoby ještě před případným zásahem do obchodních toků. Výsledkem je paradoxní situace, kdy Spojené státy hromadí zásoby, zatímco zbytek světa čelí omezenější dostupnosti. Tento posun v tocích kovu vytváří regionální nerovnováhy a zvyšuje tlak na ceny na globálním trhu. Napětí na straně nabídky navíc zesílilo po zahájení stávky v chilském dole Mantoverde, která znovu připomněla strukturální zranitelnost těžebního sektoru. Chile je největším producentem mědi na světě a jakékoli narušení produkce v této zemi má okamžitý dopad na globální ceny. Stávky, technické problémy nebo zpoždění investic se v posledních letech objevují stále častěji, což podporuje dlouhodobý příběh o omezené nabídce. Zdroj: Getty Images Růst mědi probíhá v širším kontextu pozitivní nálady na trzích. Akcie, zejména technologické, zaznamenaly další vlnu nákupů, což posiluje chuť investorů riskovat a vstupovat i do cyklických aktiv, jako jsou průmyslové kovy. Investoři současně hodnotí i geopolitické dopady víkendového zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy, přičemž se stále častěji hovoří o změně přístupu Washingtonu ke strategickým surovinám klíčovým pro bezpečnost a hospodářský růst. Měď má v tomto ohledu výjimečné postavení. Jde o kov nezbytný pro energetickou transformaci, rozvoj elektromobility, budování datových center, rozvodných sítí i obnovitelných zdrojů energie. Právě tato strukturální poptávka stojí za tím, že cena mědi v roce 2025 vzrostla o přibližně 42 %, což byl její nejlepší roční výkon od roku 2009. Trh tak stále více vnímá měď nejen jako cyklickou komoditu, ale jako strategickou surovinu nové ekonomiky. Další impuls přinesly signály z americké politiky. Plán administrativy prezidenta Donalda Trumpa přehodnotit v roce 2026 otázku cel na primární měď znovu oživil arbitrážní obchodování, které už na začátku letošního roku trh výrazně rozhýbalo. Tento mechanismus vedl k odčerpání kovu z mezinárodních skladů a ke snížení dostupnosti v jiných regionech, zejména v Evropě a Asii. Analytici společnosti UBS Group upozorňují, že ačkoli byl globální trh s rafinovanou mědí v roce 2025 podle jejich odhadů mírně v přebytku, americká celní politika zásadně narušila přirozené toky kovu. Spojené státy dnes drží zhruba polovinu globálních zásob mědi, přestože se podílejí na méně než desetině celosvětové poptávky. Tento nepoměr vytváří riziko výrazně nižších dodávek pro ostatní regiony. Napětí na trhu potvrzuje i struktura termínových cen. Rozdíl mezi okamžitou cenou a tříměsíčními kontrakty v Londýně zůstává v takzvané backwardaci, což je typický signál krátkodobého nedostatku. Jinými slovy, trh je ochoten platit prémii za okamžitou dodávku, protože dostupnost kovu je omezená. Podobně situaci hodnotí i analytici China Securities, podle nichž kombinace celkového napětí na straně nabídky a regionálních dislokací způsobených americkými cly žene cenu mědi vzhůru. Jejich odhady navíc naznačují, že globální trh s mědí by mohl v roce 2026 čelit deficitu přesahujícímu 100 000 tun, což by dále podpořilo vysoké ceny. Zdroj: Getty Images Růst se neomezil pouze na měď. Všechny hlavní základní kovy v pondělí posílily. Hliník vzrostl až o 1,8 % na přibližně 3 069 dolarů za tunu, což je nejvyšší hodnota od dubna 2022. I zde se kombinují obavy o dodávky s dlouhodobými sázkami na poptávku spojenou s energetickou transformací a průmyslovým růstem. Celkově trh s mědí vysílá jasný signál: kombinace geopolitiky, obchodních bariér a strukturální poptávky vytváří prostředí, ve kterém jsou vysoké ceny stále obtížněji udržitelné pouze jako krátkodobý výkyv. Pokud se naplní očekávání dalšího omezení nabídky a pokračujícího růstu poptávky, může se měď i v roce 2026 držet na historicky vysokých úrovních.