Společnost Meta Platforms učinila jeden z nejvýznamnějších energetických kroků mezi technologickými firmami posledních let. Klíčové body Meta (META) uzavřela tři smlouvy na více než 6 GW jaderné energie pro dlouhodobé napájení svých datových center Nejrychlejší dodávky zajistí stávající jaderné elektrárny společnosti Vistra (VST) s výkonem přes 2 GW Startupy Oklo (OKLO) a TerraPower mají dodat energii z malých modulárních reaktorů po roce 2030 Dohody podtrhují rostoucí význam jádra pro technologické firmy a rozvoj umělé inteligence Na začátku roku 2026 oznámila uzavření tří dlouhodobých smluv na dodávky jaderné energie pro svá datová centra, jejichž celková kapacita přesahuje 6 gigawattů. Dohody zahrnují kombinaci elektřiny ze stávajících jaderných elektráren i budoucí produkce z malých modulárních reaktorů (SMR), které mají být spuštěny v příštím desetiletí. Tento krok odráží rostoucí energetické nároky technologického sektoru, zejména v souvislosti s rychlým rozvojem umělé inteligence a výpočetně náročných aplikací. Meta (META) uzavřela kontrakty se třemi různými typy partnerů: se startupem, s menší inovativní firmou a s etablovaným provozovatelem jaderných elektráren ve Spojených státech. Každý z těchto zdrojů má jiný časový horizont, nákladovou strukturu i technologická rizika, dohromady však vytvářejí robustní základ pro dlouhodobé zajištění stabilní elektřiny. Jaderná energie se v posledních letech znovu dostává do centra pozornosti technologických gigantů. Datová centra vyžadují stálý a nepřerušovaný přísun elektřiny 24 hodin denně, což je v případě obnovitelných zdrojů bez masivního ukládání energie obtížně dosažitelné. Jádro naopak nabízí stabilní základní výkon s minimálními výkyvy, což z něj činí atraktivní řešení pro provoz infrastruktury, na níž stojí cloudové služby a vývoj AI modelů. Meta reagovala na tento trend již v prosinci 2024, kdy vyhlásila výzvu k podání nabídek na nové zdroje energie. Cílem bylo zajistit 1 až 4 gigawatty nové kapacity do počátku 30. let tohoto století. Výsledkem této iniciativy jsou nyní oznámené smlouvy, z nichž významná část elektřiny bude proudit přes síť PJM, která pokrývá 13 států středního Atlantiku a Středozápadu USA a je jedním z nejvíce zatížených regionů z hlediska datových center. Vistra: nejrychlejší a nejlevnější řešení Nejbezprostřednější přínos pro energetickou bilanci společnosti Meta představuje dvacetiletá dohoda s firmou Vistra (VST) . Zdroj: Getty Images Meta si od tohoto provozovatele zajistila 2,1 gigawattu elektřiny ze dvou existujících jaderných elektráren v Ohiu – Perry a Davis-Besse. Protože se jedná o již fungující reaktory, jde o nejlevnější formu základního výkonu, jaký je v americké síti dostupný. Součástí dohody je také modernizace těchto elektráren a navýšení jejich výkonu, stejně jako zvýšení kapacity elektrárny Beaver Valley v Pensylvánii. Tyto úpravy by měly přinést dalších 433 megawattů a jejich dokončení je plánováno na začátek 30. let. Právě tato část kontraktu dává Metě jistotu, že alespoň část nových energetických potřeb bude pokryta relativně brzy a s minimálním technologickým rizikem. Oklo a sázka na malé modulární reaktory Druhou část strategie představuje spolupráce se startupem Oklo (OKLO) , který se specializuje na malé modulární reaktory. Zdroj: Getty images Meta od této firmy plánuje nakupovat 1,2 gigawattu elektřiny, přičemž první dodávky by měly začít kolem roku 2030. Oklo vstoupilo na burzu prostřednictvím SPAC v roce 2023 a patří mezi nejviditelnější hráče v oblasti SMR. Reaktory Aurora Powerhouse, které Oklo vyvíjí, mají výkon 75 megawattů na jednotku. Pro naplnění kontraktu s Metou tak bude nutné postavit více než tucet těchto reaktorů, pravděpodobně v okrese Pike County v Ohiu. Přestože má Oklo již zkušenost s velkým kontraktem s provozovatelem datových center Switch, společnost stále čelí regulačním výzvám, zejména v procesu schvalování návrhu reaktoru u americké Jaderné regulační komise. Dohoda s Metou je pro Oklo klíčová. Dává startupu šanci prokázat, že koncept škálovatelné a sériové výroby malých reaktorů může fungovat nejen technicky, ale i ekonomicky. Zda se podaří dodržet plánovaný harmonogram, však zůstává otevřenou otázkou. TerraPower: pokročilá technologie a energetické úložiště Třetím pilířem jaderné strategie Meta je spolupráce se společností TerraPower, kterou spoluzaložil Bill Gates. Zdroj: Getty images TerraPower vyvíjí reaktor využívající roztavený sodík k přenosu tepla a kombinuje výrobu elektřiny s možností jejího krátkodobého ukládání. Samotný reaktor má výkon 345 megawattů, zatímco úložný systém může dodat dalších 100 až 500 megawattů po dobu delší než pět hodin. První dva reaktory určené pro Metu by měly dodat 690 megawattů elektřiny a jejich spuštění je plánováno na rok 2032. Meta si zároveň zajistila opci na nákup dalších šesti jednotek, což by celkově znamenalo 2,8 gigawattu jaderné kapacity a 1,2 gigawattu úložného výkonu. TerraPower již úspěšně prošla schvalovacím procesem u regulátora a spolupracuje s GE Hitachi na výstavbě své první elektrárny ve Wyomingu, což snižuje technologické riziko projektu. Náklady, rizika a dlouhodobý význam Meta nezveřejnila finanční podmínky žádné z dohod, nicméně je zřejmé, že elektřina z existujících reaktorů bude nejlevnější variantou. U malých modulárních reaktorů zůstávají náklady nejisté. TerraPower odhaduje, že v pozdější fázi by se cena mohla pohybovat mezi 50 a 60 dolary za megawatthodinu, zatímco Oklo cílí na rozmezí 80 až 130 dolarů. Tyto hodnoty se však týkají budoucích projektů, zatímco první reaktory budou s vysokou pravděpodobností dražší. Celkově představují tyto smlouvy zásadní signál pro energetický i technologický sektor. Meta tím nejen zajišťuje energii pro své datové centrum, ale zároveň podporuje rozvoj nových jaderných technologií, které mohou v dlouhodobém horizontu změnit způsob, jakým je elektřina vyráběna a distribuována. Úspěch či neúspěch těchto projektů bude bedlivě sledován nejen investory, ale i dalšími technologickými firmami, které čelí stejnému energetickému tlaku.