Ceny ropy Brent a WTI vzrostly za posledních pět obchodních seancí o více než 10 % na úroveň nad 66,10 USD, respektive 61,80 USD za barel, v reakci na eskalaci geopolitického napětí v Íránu. Írán denně produkuje více než 3 miliony barelů ropy a exportuje přibližně 1,5 milionu barelů, přičemž disponuje prokázanými rezervami přesahujícími 200 miliard barelů. Hormuzským průlivem denně prochází v průměru 20 milionů barelů ropy, což představuje přibližně 25 % celkového světového námořního obchodu s ropnými produkty. Historická volatilita z června 2025 ukazuje, že vojenská konfrontace v regionu může způsobit okamžitý nárůst ceny ropy Brent o zhruba 7 % z 69 USD na 74 USD za barel během jediného dne.   Ceny ropy se během středečního obchodování vyšplhaly na nejvyšší úrovně za poslední dva měsíce. Obchodníci začali do cen agresivně započítávat rizikovou prémii spojenou s Íránem, kde neutichají protesty. Situaci dále vyostřil prezident Trump svým prohlášením, že tamní vládnoucí režim „zaplatí vysokou cenu“. Mezinárodní benchmark ropa Brent i americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si během posledních pěti obchodních seancí připsaly více než 10 %. Poprvé od října se tak obě komodity obchodují nad úrovněmi $66.10 a $61.80 za barel. Geopolitické napětí tak znovu vnáší volatilitu na globální energetické trhy. Zatímco situace ve Venezuele se do jisté míry stabilizovala a obchodní domy jako Vitol a Trafigura již začaly vyvážet tamní ropu ze země, pozornost investorů se plně přesunula k Íránu. Tato země zůstává trvalým ohniskem napětí na Blízkém východě a hraje klíčovou roli v cenotvorbě na trhu. Rizika pro globální dodávky „Írán je nervovým centrem globálního ropného trhu,“ uvedl Ben Cahill, ředitel pro energetické trhy a politiku z Centra pro energetické a environmentální systémové analýzy na Texaské univerzitě v Austinu. Podle něj trh zareaguje velmi výrazně, pokud dojde k jakémukoli fyzickému přerušení dodávek suroviny. Vliv Íránu na ceny ropy je zásadní ze dvou hlavních důvodů: objemu produkce a strategické geografie. Země produkuje více než 3 miliony barelů denně a na export posílá přibližně 1,5 milionu barelů. S prokázanými rezervami přesahujícími 200 miliard barelů se Írán celosvětově řadí hned za Venezuelu a Saúdskou Arábii. Na rozdíl od Venezuely má však Írán výhodu v kvalitě suroviny – disponuje lehčí ropou, která se snáze rafinuje a je pro producenty i kupce atraktivnější. Strategický význam Hormuzského průlivu Kromě samotné těžby Írán do značné míry kontroluje Hormuzský průliv, což je kritické úzké hrdlo pro globální toky ropy. V roce 2024 touto cestou, spojující Perský záliv s Ománským zálivem a Arabským mořem, proudilo v průměru 20 milionů barelů ropy denně. To představuje přibližně 25 % celkového světového námořního obchodu s ropnými produkty. Jakékoli pokusy Íránu o uzavření tohoto průlivu by vytvořily okamžitý a silný tlak na růst cen. Trh si pamatuje nedávnou historii: když 13. června 2025 izraelské vojenské síly podnikly nálety na íránskou vojenskou a jadernou infrastrukturu a Írán odpověděl odvetou, cena ropy Brent vyskočila během jediného dne zhruba o 7 % z 69 na 74 dolarů za barel. K tomuto skoku došlo i přesto, že Hormuzský průliv nebyl fakticky uzavřen. Dopad případných budoucích výpadků bude záviset na tom, jaký objem ropy bude reálně stažen z trhu. Investoři nyní bedlivě sledují další rizika, včetně stability pozice nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího nebo možné eskalace hrozeb ze strany Spojených států.