Cena ropy Brent vzrostla o 2 USD na téměř 63 USD za barel, podpořena nepokoji v Íránu a revizí očekávání ohledně venezuelské produkce. Irák schválil plány na znárodnění ropného pole West Qurna 2 s produkční kapacitou 500 000 barelů denně, čímž přebírá operace od společnosti Lukoil. Bílý dům oznámil dohodu v hodnotě 2 miliard USD na prodej 30 až 50 milionů barelů ropy z venezuelské společnosti PDVSA. Americká administrativa podpořila legislativní návrh umožňující uvalit 500% cla na země, které nadále nakupují ruskou ropu a rafinované produkty.   Protesty v Íránu dodaly nový impuls již tak překvapivě silnému býčímu startu roku 2026 a vrátily téma potenciálních výpadků dodávek zpět na pořad dne. Trh zároveň reaguje na situaci v Jižní Americe, kde se nenaplnila očekávání ohledně okamžitého nárůstu produkce. Trumpově administrativě se nedaří přimět velké americké ropné společnosti k masivním investicím ve Venezuele. Ministr financí Bessent navíc apeloval spíše na menší nezávislé těžaře ("wildcatters"), aby v regionu zahájili vrty, což zmírnilo obavy obchodníků, že by venezuelská ropa mohla v krátkodobém horizontu zaplavit trh. V důsledku těchto faktorů směřuje ropa ICE Brent k závěru týdne se ziskem 2 dolarů na barel a pohybuje se těsně pod hranicí 63 dolarů za barel, což představuje již třetí týdenní nárůst v řadě. Geopolitické napětí a změny v těžbě Situace na mořích zůstává napjatá. Americká armáda po třítýdenním pronásledování v severním Atlantiku zadržela tanker Marinera plující pod ruskou vlajkou. Současně došlo v karibských vodách ke vstupu na palubu plně naloženého plavidla M Sophia kvůli podezření z provádění nezákonných aktivit. Zásadní změny hlásí Irák, který schválil plány na znárodnění ropného pole West Qurna 2 s denní produkcí 500 000 barelů. Provoz přebírá státní společnost Basrah Oil od dřívějšího operátora Lukoil. Ten byl nucen vyhlásit v listopadu stav vis major kvůli dopadům amerických sankcí. Fúze gigantů a nové obchodní trasy Komoditní trhy může čekat vznik nového hegemona. Dvě z největších světových těžebních společností, Rio Tinto a Glencore, potvrdily, že vedou ranná jednání o vytvoření největšího těžaře na světě. Spojená hodnota by dosáhla 207 miliard dolarů, čímž firmy navazují na pozastavený návrh fúze z roku 2024. O venezuelské objemy mezitím bojují globální obchodní domy. Společnosti Vitol a Trafigura údajně vyjednávají s americkou vládou o marketingu venezuelské ropy. Děje se tak jen několik dní poté, co Bílý dům oznámil dohodu s Caracasem v hodnotě 2 miliard dolarů na prodej 30 až 50 milionů barelů od státní společnosti PDVSA. Konsolidace probíhá i v evropském rafinerském sektoru. Španělská společnost Moeve a portugalská Galp jednají o spojení svých downstream aktivit. Cílem je vytvořit subjekt s celkovou kapacitou 690 000 barelů denně (což odpovídá 5 % evropského trhu) a maloobchodní sítí více než 3 250 čerpacích stanic. Uzavření transakce se očekává v polovině roku 2026. Politická rozhodnutí z Washingtonu Prezident Trump podepsal 7. ledna memorandum, které spouští vystoupení USA z 66 mezinárodních organizací, včetně Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) a klimatického panelu OSN. Zároveň Bílý dům dal zelenou Kongresu k hlasování o návrhu zákona senátora Lindseyho Grahama. Ten by autorizoval drastická 500% cla pro země nakupující ruskou ropu. Toto bezprecedentní opatření by se mělo vztahovat také na prodej zemního plynu, uranu a rafinovaných produktů.