Někteří z nejvýznamnějších představitelů amerického bankovního sektoru v posledních dnech otevřeně varují, že návrh prezidenta Donalda Trumpa na omezení úrokových sazeb kreditních karet by mohl mít dalekosáhlé negativní důsledky. Velké americké banky varují, že strop na úrokové sazby kreditních karet by omezil dostupnost úvěrů a zpomalil ekonomiku Bankéři se shodují, že dostupnost je problém, ale administrativní regulace sazeb není podle nich správné řešení Nejtvrdší dopad by pocítili rizikovější a nízkopříjmoví klienti, kteří by na kreditní karty nemuseli dosáhnout Opatření by výrazně snížilo zisky bank a ohrozilo specializované poskytovatele kreditních karet Podle bankéřů by tento krok nezasáhl pouze zisky finančních institucí, ale především spotřebitele s nižšími příjmy a v konečném důsledku i celý výkon americké ekonomiky. Kritika zaznívá v citlivém období těsně po zveřejnění hospodářských výsledků za čtvrté čtvrtletí, kdy se banky snaží investorům vysvětlit vývoj ziskovosti i budoucí strategii. Do debaty se zapojili vrcholní manažeři čtyř největších bank v USA – JPMorgan Chase (JPM) , Citigroup (C) , Bank of America (BAC) a Wells Fargo (WFC) . Všichni se shodují na tom, že otázka dostupnosti úvěrů a finanční zátěže domácností je legitimní téma, avšak administrativní omezení úrokových sazeb podle nich nepovede ke kýženému cíli. Odmítavý postoj bank zazněl nejvýrazněji z úst odcházejícího finančního ředitele Citigroup Marka Masona. Ten během hovoru s novináři uvedl, že omezení úrokových sazeb kreditních karet není opatřením, které by banka mohla podporovat. Podle jeho slov by takový krok „pravděpodobně vedl k významnému zpomalení ekonomiky“. Mason zároveň zdůraznil, že banky si uvědomují problém dostupnosti a jsou připraveny o něm jednat s vládou, avšak cestu vidí v jiných nástrojích než v plošném stropu sazeb. Podobně argumentoval i generální ředitel Bank of America Brian Moynihan. Ten upozornil, že snížení povolených úrokových sazeb by banky přimělo omezit úvěrové limity nebo zpřísnit schvalování kreditních karet. V praxi by to znamenalo, že méně lidí by na kreditní kartu dosáhlo a současně by se snížil dostupný úvěrový rámec. Z pohledu bank tak existuje přímý rozpor mezi snahou o dostupnost a opatřením, které by fakticky vedlo k omezení nabídky úvěrů. Politický tlak a reakce finančního trhu Impulsem k celé debatě byl příspěvek prezidenta Trumpa na sociální síti Truth Social, v němž vyzval k ročnímu omezení úrokových sazeb kreditních karet na 10 %. Následně svůj návrh ještě zpřísnil a uvedl, že banky, které se do 20. ledna nepřizpůsobí, poruší zákon. Analytici však upozorňují, že není zřejmé, jak by prezident mohl takové opatření prosadit bez výkonného nařízení, dobrovolné dohody bank nebo schválení Kongresem. Finanční trhy reagovaly na rostoucí nejistotu citlivě. Akcie Wells Fargo, Bank of America a JPMorgan Chase v průběhu posledního týdne oslabily zhruba o 5 až 6 %, zatímco akcie Citigroup ztratily dokonce více než 7 %. Tyto pohyby odrážejí obavy investorů z možného zásahu do jednoho z klíčových zdrojů příjmů bankovního sektoru. Z pohledu bankéřů by nejtvrdší dopad pocítili klienti z rizikovějších segmentů. Generální ředitel JPMorgan Jamie Dimon uvedl, že potenciální dopad omezení by byl „dramatický pro subprime“ zákazníky. Právě u nich jsou úrokové sazby vyšší kvůli zvýšenému kreditnímu riziku. Pokud by banky nemohly toto riziko cenově zohlednit, jednoduše by těmto klientům úvěr neposkytly. Analytici Wells Fargo zároveň odhadují, že desetiprocentní roční strop by snížil zisky velkých bank před zdaněním přibližně o 5 až 18 %. Ještě výraznější dopad by měl na specializované poskytovatele kreditních karet, jako jsou Capital One (COF) a Synchrony Financial (SYF) , kde by mohl prakticky „vymazat zisky“. Význam kreditních karet v bankovních bilancích Zveřejněná data ukazují, jak důležitou roli hrají kreditní karty v obchodním modelu velkých bank. Zůstatky kreditních karet Citigroup v roce 2025 vzrostly o 1,7 % a tvořily 23 % celkového úvěrového portfolia banky. Bank of America ve stejném období přidala 3,8 milionu nových kreditních karet napříč spotřebitelským, malým podnikatelským a majetkovým segmentem. Na konci prosince dosahoval objem jejích úvěrů z kreditních karet 103 miliard dolarů, což odpovídalo 9 % celkových úvěrů. Také Wells Fargo zaznamenala v roce 2025 růst poplatků z kreditních karet o 8 % na 6,37 miliardy dolarů. Tento vývoj souvisí s tím, že banka po uvolnění dlouholetých regulačních omezení, zavedených po skandálu s falešnými účty z roku 2010, znovu aktivně rozvíjí své podnikání v oblasti spotřebitelských úvěrů. JPMorgan v citlivém období strategických změn Pro JPMorgan přichází politický tlak na omezení sazeb v mimořádně nevhodný okamžik. Největší banka v USA nedávno oznámila dohodu o převzetí partnerství společnosti Apple (AAPL) v oblasti kreditních karet, které dosud spravovala Goldman Sachs. Ačkoli samotná transakce nebude dokončena dříve než za dva roky, banka již vyčlenila 2,2 miliardy dolarů na úvěrové rezervy, aby pokryla potenciální budoucí ztráty. Finanční ředitel JPMorgan Jeremy Barnum k tomu uvedl, že pokud by došlo k zavedení nedostatečně podložených pravidel, která by radikálně měnila podnikání banky, musela by vedení zvažovat širší dopady na strategii i odpovědnost vůči akcionářům. Zároveň však zdůraznil, že je příliš brzy na konkrétnější závěry. Celkově tak současná debata ukazuje hluboký rozpor mezi politickou snahou o ochranu spotřebitelů a pohledem bank, které varují před nechtěnými důsledky. Bankéři opakovaně zdůrazňují, že jsou otevřeni dialogu o dostupnosti úvěrů, avšak plošné omezení úrokových sazeb kreditních karet podle nich představuje riziko pro spotřebitele, bankovní sektor i celou ekonomiku.