Prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že americké společnosti získají přístup k rozsáhlým venezuelským zásobám ropy. Tento krok okamžitě přitáhl pozornost energetického sektoru, ale ropa není jediným důvodem, proč se Venezuela znovu objevila na strategické mapě Washingtonu. Administrativa i odborníci upozorňují, že země může disponovat také významnými, avšak do značné míry neověřenými zásobami nerostných surovin, které jsou klíčové pro moderní průmysl, technologie i obranu. Právě tyto suroviny – kritické minerály a potenciálně i prvky vzácných zemin – hrají stále důležitější roli v debatách o národní bezpečnosti Spojených států. Otázkou však zůstává, zda je Venezuela schopna a ochotna stát se spolehlivým článkem amerického dodavatelského řetězce, nebo zda jde spíše o teoretický potenciál, který se v praxi jen obtížně promění ve skutečnou strategickou výhodu. Nerostné bohatství Venezuely a jeho nejistota Vedle ropy se Venezuela dlouhodobě zmiňuje jako země s možnými ložisky různých kovů a minerálů. Odborníci upozorňují, že kromě tradičních surovin může jít i o kritické minerály, které jsou zásadní pro výrobu elektroniky, baterií, obranných systémů či obnovitelných zdrojů energie. Problémem je, že množství těchto zdrojů ani jejich ekonomická životaschopnost nejsou spolehlivě doloženy. Zdroj: Shutterstock Důvodem je především dlouhé období politické nestability a nedostatečného průzkumu. Více než dvě dekády vlády Huga Cháveze a Nicoláse Madura podle analytiků vytvořily výraznou mezeru v dostupných geologických datech. Zahraniční investice do průzkumu byly omezené a státní instituce často neposkytovaly transparentní informace o skutečném rozsahu ložisek. Přesto se odborníci shodují, že Venezuela pravděpodobně disponuje zdroji některých významných minerálů. Patří mezi ně například koltan, z něhož se získávají tantal a niob, nebo bauxit, který může obsahovat hliník a gallium. Tyto prvky jsou podle amerických úřadů považovány za kritické z hlediska ekonomiky i bezpečnosti. Už v roce 2009 Chávez hovořil o objevu velkých ložisek koltanu, přezdívaného „modré zlato“, nicméně tyto informace nebyly nikdy nezávisle potvrzeny v dostatečném rozsahu. Situaci dále komplikuje fakt, že v řadě těžebních oblastí působí ozbrojené skupiny a partyzáni, kteří se zapojují do nelegální těžby, zejména zlata. To výrazně zvyšuje bezpečnostní rizika pro jakékoli zahraniční společnosti a činí legální těžbu problematickou bez dlouhodobých garancí stability. Kritické minerály, vzácné zeminy a dominance Číny Americká geologická služba označuje zhruba 60 kritických minerálů jako zásadní pro ekonomickou a národní bezpečnost Spojených států. Tento seznam zahrnuje širokou škálu surovin – od mědi, kobaltu a niklu až po prvky vzácných zemin, jako jsou cer, neodym či dysprosium. Tyto materiály jsou nezbytné pro běžné spotřební technologie, ale i pro vysoce specializované vojenské systémy, včetně laserů, stíhacích letounů nebo raket. Přestože se často mluví o „vzácných“ zeminách, samotné prvky nejsou podle odborníků v zemské kůře nijak výjimečné. Skutečný problém spočívá v jejich těžbě a rafinaci, která je technologicky náročná, energeticky intenzivní a environmentálně problematická. Právě zde vstupuje do hry Čína. Podle Mezinárodní energetické agentury se Čína v roce 2024 podílela na více než 90 % světové rafinace prvků vzácných zemin. Díky dlouhodobým státním dotacím, expanzi průmyslu a méně přísným environmentálním pravidlům si vybudovala téměř monopolní postavení. I kdyby se tedy americké firmy rozhodly těžit tyto suroviny ve Venezuele, velmi pravděpodobně by je musely posílat k dalšímu zpracování právě do Číny. To zásadně snižuje strategickou hodnotu takového kroku. V posledních letech navíc Peking během obchodních sporů zavedl omezení vývozu některých kritických materiálů, což zvýšilo obavy USA o bezpečnost dodavatelských řetězců. Odborníci proto upozorňují, že vybudování alternativy k čínské rafinační kapacitě je otázkou let až desetiletí, nikoli rychlého politického rozhodnutí. Proč Venezuela pravděpodobně problém USA nevyřeší Z pohledu Washingtonu může Venezuela na první pohled působit jako lákavý zdroj nejen ropy, ale i dalších strategických surovin. Realita je však mnohem složitější. Země se potýká s kombinací nedostatečných dat, chybějící infrastruktury, nekvalifikované pracovní síly, organizovaného zločinu a nestabilního politického prostředí. To vše výrazně omezuje její schopnost stát se spolehlivým dodavatelem kritických minerálů. Zdroj: Shutterstock Analytici upozorňují, že i kdyby se podařilo identifikovat ekonomicky využitelná ložiska, jejich rozvoj by vyžadoval masivní investice, dlouhodobé bezpečnostní záruky a stabilní regulační rámec. Bez těchto faktorů zůstane potenciál Venezuely spíše teoretický. Navíc energeticky náročná těžba a zpracování vzácných zemin by mohly mít výrazné negativní dopady na životní prostředí, což by dále komplikovalo politickou i společenskou přijatelnost projektů. Z těchto důvodů se většina odborníků shoduje, že ačkoli Venezuela může disponovat zajímavým geologickým potenciálem, v příštím desetiletí pravděpodobně nehraje významnou roli v globálním dodavatelském řetězci kritických minerálů. Pro Spojené státy tak zůstává spíše okrajovým, než zásadním řešením jejich strategických surovinových potřeb.