Vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií se v oblasti regulace technologických firem dostávají do stále otevřenějšího konfliktu. USA prosazují minimální regulaci technologických gigantů Evropská unie trvá na přísných pravidlech pro digitální trh Konflikt se vyostřil po nástupu Trumpovy administrativy Technologie se stávají součástí širších obchodních sporů Zatímco americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa prosazuje minimální regulaci technologických gigantů a jejich co nejrychlejší rozvoj, Evropa dlouhodobě sází na přísnější legislativní rámec, který má chránit uživatele, hospodářskou soutěž a digitální bezpečnost. Tento rozdíl v přístupu se v posledních měsících proměnil z odborného sporu v politické téma s potenciálem ovlivnit širší obchodní vztahy mezi oběma bloky. Napětí zesílilo už na začátku Trumpova druhého funkčního období. Krátce před jeho inaugurací generální ředitel společnosti Meta Platforms (META) Mark Zuckerberg veřejně uvedl, že by si přál mít v Bílém domě spojence, který by se postavil proti zahraničním regulacím, jež podle něj americké technologické firmy tlačí k větší cenzuře obsahu. Prezident Trump se této role ochotně ujal a od té doby jeho administrativa systematicky vystupuje proti evropským regulacím, které považuje za překážku globální dominance amerických technologických společností. Odlišné pohledy na regulaci technologií Základ konfliktu spočívá v zásadně rozdílném chápání role státu v digitálním prostoru. Evropská unie se dlouhodobě profiluje jako světový lídr v technologické regulaci. Evropské instituce vycházejí z přesvědčení, že jasná pravidla pro ochranu osobních údajů, moderování obsahu a hospodářskou soutěž posilují svobodu projevu, bezpečnost uživatelů a férové tržní prostředí. Spojené státy naopak historicky uplatňují spíše nezasahující přístup. V posledních letech, zejména s nástupem republikánů k moci, je navíc regulace obsahu na sociálních sítích často označována za cenzuru. Tento narativ rezonuje jak v politických kruzích, tak mezi samotnými technologickými firmami, které se stále otevřeněji staví proti evropským pravidlům a hrozbě vysokých pokut. Trumpova administrativa tento postoj dále posílila. V uplynulých měsících vyvíjela tlak na Evropskou unii a další zahraniční vlády, aby ustoupily od regulace amerických technologických firem, a zároveň prosazovala méně omezení na domácí půdě. Napětí eskalovalo ve chvíli, kdy USA pohrozily sankcemi evropským technologickým firmám a zároveň se snažily zabránit vstupu některých prominentních výzkumníků v oblasti technologické bezpečnosti a regulace na americké území. Spor, který se táhne celé roky Současná situace není náhlým zlomem, ale vyústěním dlouhodobého sporu. Už během Trumpovy první administrativy americké úřady i technologické firmy ostře kritizovaly obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které vstoupilo v platnost v roce 2018. Americké společnosti tehdy upozorňovaly na vysoké náklady spojené s jeho dodržováním a na údajnou diskriminaci vůči firmám ze Spojených států, což evropští představitelé opakovaně odmítali. Další vlnu napětí přinesla antimonopolní opatření EU namířená proti velkým technologickým firmám. Ta byla v USA vnímána jako cílený zásah proti americkým společnostem, zatímco evropské instituce argumentovaly snahou o ochranu hospodářské soutěže. Zásadní změnu přinesly roky 2023 a 2024, kdy vstoupily v platnost zákon o digitálních službách (DSA) a zákon o digitálních trzích (DMA). Tyto předpisy zavedly rozsáhlá nová pravidla pro moderování obsahu na sociálních sítích, cílenou reklamu a interoperabilitu mezi hlavními platformami. Součástí legislativy jsou i výrazné finanční sankce pro společnosti, které pravidla poruší. Zajímavé je, že tyto zákony byly částečně koncipovány tak, aby technologickým firmám zjednodušily prostředí tím, že nahradí roztříštěnou regulaci 27 členských států jednotným rámcem. Podobný přístup přitom Trump podporoval ve Spojených státech v oblasti regulace umělé inteligence, což ukazuje, že samotný princip centralizace pravidel není hlavním bodem sporu. Eskalace napětí a politické důsledky S blížícím se nástupem Trumpovy druhé administrativy se vedoucí představitelé technologických firem snažili získat jeho podporu. Vedle Zuckerberga se obavy ohledně evropské regulace netajil ani generální ředitel společnosti Apple (AAPL) Tim Cook. Administrativa mezitím přitvrdila rétoriku. Viceprezident JD Vance například na Mnichovské bezpečnostní konferenci otevřeně kritizoval evropskou „cenzuru“ a prezident Trump následně podepsal memorandum, podle něhož má vláda prověřit možnost uvalení cel na zahraniční vlády, které zdaňují americké technologické firmy nebo zavádějí politiky podporující cenzuru. Evropská unie na tato tvrzení reaguje odmítavě. Zástupci Evropské komise opakovaně zdůrazňují, že pravidla se vztahují rovnocenně na všechny společnosti působící na trhu EU, bez ohledu na jejich původ. Evropská strana zároveň dává najevo, že se nenechá politickým tlakem zastrašit. Napětí dále eskalovalo v dubnu, kdy EU uložila společnostem Apple a Meta pokuty v celkové výši 700 milionů eur. Šlo o první významné donucovací opatření v rámci DMA a jasný signál, že Evropa je připravena nová pravidla skutečně prosazovat. Podle expertů se konflikt může stát součástí širších obchodních jednání mezi USA a EU. Zvlášť citlivým tématem je umělá inteligence, kterou Trumpova administrativa považuje za klíčovou pro ekonomickou konkurenceschopnost i národní bezpečnost. Právě zde se střetává americká snaha o neomezený technologický rozvoj s evropským důrazem na regulaci a kontrolu rizik.